Drawing Restraint 9

Hodnotit to nemůžu. Lidi kteří jsou schopní strávit den v galerii, obdivovat kubistické obrazy a hovořit o obsahu a formě, by v tomto filmu zajisté viděli umělecké dílo. A lidi kteří radši stráví den v pěkný hospodě, u dobrý Plzně, v tom neuvidí nic než bandu námořníků šťourajících se v hromadě tuku, a dva naprostý exoty co se ve finále navzájem rozkrájí.... Osobně patřím k tý druhý skupině, a dokoukal jsem to vlastně jenom díky pár promilím alkoholu a pronášení vtipných komentářů, spolu s kámošem. (18.03.2022)

MFF KV .. Scénář: Matthew Barney .. Nehodnotím, nevím co! Experimentální nuda u které jsem prostě nemohl usnout. Tombac vedle mne klimbal od samého počátku, tak jsem po hodině ukončil naše trápení v nepohodlných sedačkách a spolu jsme odešly do vedlejšího Tipsport Baru na pivo.. (02.07.2006)

„Projekt Drawing Restraint 9 je takpovediac krížencom medzi túžbou tvoriť a disciplínou pokračovať v tvorbe; pokusom o udržanie si kreatívnej energie tým, že nedopustíme, aby činnosť získala konkrétnu formu." Tak charakterizoval svoj film Matthew Barney. Žánrovo ťažko zadefinoveteľný, veľmi osobitný a obsahovo jedinečný film. Počas projekcie som si spomenul na dva snímky. 2001: Vesmírna Odysea, ktorý vo mne ako v malom zanechal veľmi silný, ale nedefinovateľny filmový zážitok a Mullholand Drive, ako symbol filmu kde človek nemá šajnu ktorá bije. Ale na rozdiel od Lyncha, ktorého podozrievam z účelovosti, pri Drawing Restraint mám pocit, že za všetkou tou použitou symbolikou, je skryté niečo čo mi vzhľadom na môj vek nieje dopriané pochopiť. Ale skladám Barneymu hold za to, že ma dokázal do snímku vtiahnúť tak, že som nerezignoval. Obrovský zmysel pre detajl, rituálne správanie sa postáv, nevšedné kontrasty, minimálna konverzácia, podmanivá hudba (Bjork), to všetko charakterizuje jeden s najzvláštnejších filmov mojho života. Naozaj to nieje pre každého. (06.12.2005)

No tvl-vůbec nevím co s tím... Především mám docela respekt k takhle odvážným počinům a tak jsem tomu rád dal šanci-nehledě na to, že Barneyho estetika je kapku(né úplně ale přecejen) mimo můj vkus a hlasový projev Bjork mi příjde většinou protivný. Pokud to je jen estetický sled pohyblivých obrazů, bez nosné myšlenky, je to dost slabé(i v těch obrazech).. Pokud to myšlenku mělo(a já pevně doufám, že ano), dost by mě zajímalo jakou přesně... Někde v poslední třetině jsem totiž sám sebe přesvědčil, že jsem to pobral a má myšlenková konstrukce byla docela pevná a opodstatněná, ale pak to najednou tak něják hrrr rychle skončilo bez toho aby došlo na mnou odhadovaný konec(nebo tam byl ale nepochopitelně zkratkovitý).. Takže nevím.. Buď je to jen bezmyšlenkovitý blábol, nebo velmi chytrá hra. Protože to nejsem schopný odhadnout musím se uchýlit ke stejně nejasnému hodnocení...................... Mimochodem. Až Verbalovi jednou v sebemrskačské chvilce jebne a koukne na tuhle srandu, čeká nás pravděpodobně jeden z nejzábavnějších písmenkových vomitů posledních let ..těším se. (29.03.2013)

Seděla jsem v kině, a když jsem takřka po dvou hodinách myslela, že umřu nudou jako největší z dendyjů a dekadentů, tak jsem se málem pozvracela, jak si Bjork s panem vizualistou Barneym (zde jako manželé v jakémsi animálním japonském svatebním rituálu) sekají nohy a pravděpodobně obědvají (ale spíše nee). Ta Angličanka vedle mě to nevydýchala, a ani se jí nevidím, ale já v kině za více než dvě stovky zůstala. Pak se paní zpěvačka proměnila ve velrybu, japonská lovkyně perel vyplyvla perly, a jdeme... K tomu povětšinou hudba jako když taháš velrybu za ploutev nebo stepního kozlíka za bradku. A je přece jasné, že všichni máme rádi přírodu. Jak sami vidíte, jsem z toho celá zpitomělá. (28.01.2008)