Apocalypto

Krom toho, že strejda Mel by si měl sbalit svoje fidlátka a jít se svými pošahanými vizemi otravovat někoho jiného (třeba emzáky na Mars), přináší jeho Apocalypto několik dalších poselství - mayové stavěli vysoké chrámy proto, aby si seshora dolů mohli kutálet useknuté hlavy a považovat to za vrcholnou zábavu (asi jako u nás vesnický fotbal za nedělního dopoledne), zraněný člověk je rychlejší než jaguár, do modré se neodívají jenom šmoulové a hlavně - piercing a tetování už je dávno pasé, milé děti... (05.10.2007)

Nějakou hlubší myšlenku či děj tenhle film bohužel nemá. Dokonce i v textu distributora už je řečeno vše, protože zbytek víc jak dvouhodinového dobrodružství toří úplně bezvýznamné vedlejší linie. To ale neznamená, že byste se nudili, Gibson je pořád hodně dobrý v zobrazování nejrůznějších podob násilí: vyřezávání srdcí, sekání hlav, podřezávání krků, oštěpy zabodávající se do těl zajatců; prostě spousta krve, krve a ještě jednou krve, kterou máme přece na Melových filmech tak rádi. Na začátku taky Gibson moc hezky ukazuje kontrast mezi malou vesnicí, která žije v souladu s přírodou a jejíž obyvatelé znají ještě slovo smích, a obrovským komplexem, kde lidi umírají na malárie, dřou na nesmyslných stavbách a oslavují obětování zajatců. Druhá polovina je pak sice o něco akčnější, ale o to šílenější (myšleno hlavně ve špatném, ale i dobrém slova smyslu), protože se stejným úspěchem by si v pralese proti přesile neporadil snad ani James Bond. Apocalypto není špatný film, jenom by člověk od muže, jakým je Mel Gibson, čekal něco víc, proto těch 70% tentokrát zaokrouhluju dolu. (03.02.2007)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Apocalypto pro mě určitě neni zklamáním, protože po všch těch kritikách sem trochu poupravil svoje původně hodně nadšený očekávání. Nicméně je pravda, že nedostaků to má celkem dost. Hned ze začátku mě trošku zaskočila, taková divná kamera, ani to nedokážu popsat, ale přišla mi skoro až trošku dokumentární, Gibson tim chtěl asi navodit větší realističnost stejně jako to udělal s mayským jazykem, ale ta kamere mi vůbec nesedla, naštěstí se to během filmu vylepší a na konci to už působí jen jako film, což se mi líbilo víc, ale s tou počáteční snahou se to moc neslučovalo. Ovšem výběr herců je téměr dokonalej, všichni do jednoho jsou neznámý a přitom všichni naprosto realistický a skvěle hrající. Co se týká příběhu, tak samozřejmě byla na něm opět dost patrná snaha o realističnost, ale stejně jako se poupravila kamera, tak se příběh nakonec víc stáčel k filmu než dokumentu, přece jen utíkání s proboduntým bokem skrz na skrz sem naposled viděl u Ramba. Nicméně byl jinak celkem zábavnej, až na pár scén, který byly zbytečně protahovaná a pár drsných scén potěšilo, i když jich mohlo být mnohem víc, protože Mayové byli podle mě mnohem krutější než jak jsou tady ukazovaný. Když tenhle film vemu celkově tak to určitě žádný veledílo neni, ale zároveň to neni ani špatnej film a dávat mu špatný hodnocení jen proto, že byl kolem něj děsnej mediální humbuk by mi zrovna u tohohle filmu nepřišlo moc fér. (27.01.2007)

Když mi bylo 11, přečetl jsem si neuvěřitelně obsáhlou 8-dílnou sérii o Tarzanovi a úplně jsem tomu světu plnému dobrodružství, soubojů a záhadných tvorů propadl. Snil jsem tehdy o tom, že někdo natočí film, který by všechno to kouzlo, dobrodružství, akce a napětí dokázal zviditelnit. Myslím, že Gibson by se takového úkolu zhostil se ctí a bylo by to dokonce úžasné. Potíž je, že Apocalypto se prezentovalo jako reálný příběh z prostředí indiánských kultur předkolumbovské éry a přinejmenším reklama tvrdila, že divák se o těchto kulturách hodně doví. To v žádném případě neplatí. Apocalypto je ve skutečnosti snímek, který používá tohle prostředí jako pouhou kulisu pro velmi jednoduchý akční a docela krvavý příběh o přepadení a vyhlazení jedné vesnice. Takhle indiáni neválčili a ani nežili. Je to nicméně barevné, přiměřeně exotické a rozpohybované. Gibson se mi jeví jako průměrný herec, výborný producent a reklamní mág, ale jako problematický režisér. Bral bych ten film aspoň v té jednoduché akční podobě, kdyby se zároveň byl schopný trochu shodit, jenže se bere příliš vážně, a to mu nemůžu odpustit. Celkový dojem: 65 %. (23.10.2007)