Akeelah

"Proč by někdo chtěl reprezentovat školu, která ani neumí dát dveře na záchodky?" Ačkoliv také nechápu, co je na spelovací soutěži tak úžasného, světoborného a uznávaného (jako to že si narvu do hlavy tisíce slovíček, naučím se jak se píšou, jaký mají původ a význam, to nepovažuju za to, že by se tím zvyšovala inteligence lidí... pomůže jim to s vhodným vyjadřováním, ale s inteligencí to nemá co společného a ani intelektem, abych odkazovala na text obsahu), musí se prostě nechat, že snímek mě dostal. A kašlu vám na nějaké citové vydírání či až moc velký happyend a docela lehkou předvídatelnost. Bylo to krásné a Akeelah mi přirostla k srdci. 4,5* (05.01.2014)

Obdivuhodný a dojemný příběh, který stojí za to vidět, aby si človíček vždy uvědomoval, že ne vždy za úspěchem stojí jen a jen dřina. Špetka štěstí, více přirozeného intelektu z hůry a pak samozřejmě také ta dřina. Vše se v moždíři roztluče na prach a podává smutnému a melancholickému divákovi jednorázově po dobu 112 minut. No, a je vystaráno s pravým americkým happy-endem a nějakou tou slzou v oku. (13.05.2013)

Tohle opravdu ne! Akeelah není výstižný název - Akeelah malá citová vyděračka, nebo snad ještě líp Akeelah a slzný plyn, by lépe vyjářily co divák může od filmu očekávat. Něco tak prvoplánového jsem už opravdu dlouho neviděla. Příběh ve zkratce - jak se z malé geniální černošky ( = outsiderky) stane díky odhodlání, tvrdé dřině a samozřejmě nezměrné lásce, hvězda a miláček celého národa. Koncentrát Ameriky. Doug Atchinson vzal snad všechna existující novodobá americká filmová klišé, slepil je dohromady hromadou odporně slizkého patosu a zasadil je kam jinam než do černošské chudinské čtvrti... A čeho dosáhl? 76% na čsfd a 7.7/10 na imdb. Asi budu taky brečet! (01.12.2009)

Fenomén hláskovacích soutěží v USA je pro mě stejně nepochopitelný jako třeba americký fotbal, ale i tak jsem musela obdivovat ta děcka, co suverénně vyhláskovala slova, která bych já měla problém i vyslovit a navíc nevím jak, ale tady se tvůrcům tak nějak povedlo navodit zdání, že by to nakonec mohlo být i napínavé. A hlavně jsem si ani nepředstavovala, že v závěru budu fandit nejen Akeelah, ale i jejímu z počátku nepříjemnému soupeři. Přes ten můj úvod o hláskování, Akeelah není jen filmem o jedné soutěži, ta je jen pozadím příběhu o ztrátách, o přátelských duších kolem nás i o tom, že ačkoliv je vítězství příjemná věc, ještě důležitější je najít v sobě odvahu zazářit i když ve vás okolí vidí podivína. A taky, že slova sama o sobě jsou jen prázdnou skořápkou, pokud je nenaplníme věděním, správným kontextem i pochopením. To všechno by mi na pět hvězd asi nestačilo, k tomu mě dotlačila až jedna trochu drzá a urputná mladá dáma, kterou prostě nešlo si nezamilovat, stejně tak jejího učitele v charismatickém podání Laurence Fisburnea. Jasně, že je to jedna velká hollywoodská pohádka, ale jak píše Ablablabla, kašlu vám na to, bylo to krásné. (09.06.2014)

Malá nadaná holčička, co umí odříkat písmena z tisíce různorodých slov a neudělá ani jednu chybu. Filmový průběh obsahující objevení zázraku, úspěchy, pády a následně zase úspěchy mě ničím neoslnil, ale jako životní příběh mě teda dostal. Akeelah nezklamala. Sice nic zvláštního do filmového světa nepřinesla, ale já jí celý film fandil. Akeelah je nakonec takové to tradiční rodinné drama, které ale kvalitou určitě nezklame. (27.04.2011)