Podivuhodný případ Benjamina Buttona

„Our lives are defined by opportunities; even the ones we miss.“ Jistě, bere si to všemožné z Forresta Gumpa (od občas šestákového filozofování až po poletování pírka/kolibříka), ale v Benjaminu Buttonovi jsou ta kola osudu mnohem méně ovladatelná a drtí pod sebou lidskou pomíjivost. Troufám si tvrdit, že míra vašich životních zkušeností bude korespondovat s mírou vaší účasti. Lépe třeba pochopíte, že začínat od konce obklopen smrtelností je zároveň darem i prokletím.. Můžete nadávat, proklínat osud, ale když to dojde ke svýmu konci, musíte uznat, že Fincher umí (i v ratingu PG-13).. (19.06.2017)

Zas takova pecka, jak by se podle hodnoceni mohlo zdat, to fakt neni. Prvni problem je v samotnym Fincherovi. Film po technicky strance vypada naprosto perfektne a ty necely tri hodiny ani na okamzik nenudi, Fincher je totiz fakt mistr reziser. Jenze co se da delat, je to thrillerovej a krimi reziser a je videt, jak se tady strasne snazil o takovou tu magickou atmosferu, jenze to se dari jen malokdy. Takze pak celej pribeh nevtahne tak, jak by mel a pak mi na postavach ani tak moc nezalezelo, obzvlast, kdyz se hlavni dvojka furt dokola potkava a zase rozchazi. Navic ani pribeh neni kdovijakej a nebejt ty dokonaly myslenky s starnutim/mladnutim, tak by pribeh ani neprinasel nic moc novyho. Takze to pak musi zachranovat herci. Pitt podava jeden ze svejch lepsich vykonu, ale velkej podil na tom ma taky menici se makeup, ale rozhodne pochvala. Blanchett si odvadi takovej svuj standart, coz je nadprumernej vykon, ale misty byla vcelku protivna. Rozhodne ale stoji za zminku Tilda Swinton, tentokrat pro zmenu v mily a sympaticky roli. Jinak co se tyce toho starnuti, je to udelany fakt paradne, ale jen do chvile, nez se film dostane k Pittovo normalnimu vzhledu, pak, jak kdyby nevedeli, jak ho omladovat, tak po par zmenach ucesu tu najednou stoji nejakej kluk. Coz je po tom postupnym mladnuti predtim docela divnej skok. A konec taky neni z nejuzasnejsich, cekal jsem neco originalniho, nejakej zvrat nebo tak, ale konec pride stejne pohodove jako odsejpal celej film, aniz by vyvolal nejaky vetsi emoce nebo necim prekvapil. Celkove po remeslny strance naprosto bezchybny, ale zbytecne dlouhy a zadny velky emoce, jak by si takovejhle pribeh zasluhoval, se nekonaj. Slabsich 5*. (11.01.2009)

Po delší době spojené s nekonečnými odklady jsme se i my (já + přítelkyně) konečně dostali do kina na poslední dosud neviděný oscarový film, kterým byl právě neuvěřitelný Benjamin Button. Vyzbrojeni nutnou dávkou M&M’s na 166 min stopáž jsme usedli do horní řady a tak započalo naše sledování Benjaminova podivuhodného příběhu. Zpět tedy k tématu - filmu. Na úvod bych rád poznamenal, že tohle sice není 100% záležitost, ostatně jen málo filmů této hodnoty dosahuje, zato se ale rozhodně jedná o silný nadprůměr. Netřeba opakovat, že Fincher je zručný režisér, ale rád znovu pochválím obsahovou + vizuální stránku a samozřejmě nesmím zapomenout ani na výtečnou práci maskérů. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni, i když se jedná především o Pittovo sólo, později přeměněné na duo Pitt + Blanchett. Co bych ale trochu zdrbnul je hudební doprovod, Desplat je sice zkušený skladatel a neříkám, že se mi to po této stránce vůbec nelíbilo, spíše to mohlo být o dost výraznější a hudba tak mohla znatelněji podtrhnout určité momenty. Konec ale balastu a přejděme k věci. Fincher u mě zabodoval především dvěma věcmi: 1) Benjaminův příběh mi trochu připomněl Burtonovky, tentokrát ale bohužel bez znatelného nádechu fantasy a 2) Při tak dlouhé stopáži dokázal film udržet po celou dobu mou pozornost a ani jednou jsem se nepodíval na hodinky, což se mi jednou stalo i u snímku trvajícího pouhých 80 minut. Když Buttona zhodnotím jako trochu delší celek, působí jistě obstojně, výraznější hluchá místa tam nejsou a nejvíce se mi líbila ta část, kde Benjamin sloužil na lodi. Osobně jsem čekal sice více zážitků z Benjaminových cest, které byly velice zestručněny, ale tohle příjemné dílo přeci jen není nafukovací. Společně se Slumdog Millionaire je tak The Curious Case of Benjamin Button tím nejlepším, co může oscarové klání letos nabídnout. (9/10) (16.02.2009)

Nevím, byl to dobrý film, ale Finchera mám raději v temnější poloze (Se7en, Hra, Zodiac...). Vtipné bylo pozorovat maskéry mistrně zvládnuté proměny Brada Pitta (tady je Oscar docela povinný!) - když došlo na jeho vizáž "jsem hezkej, vážně hezkej chlap" sálem prošuměl chichot - prostě fanynkám se musí nabídnout to, za co koupí lístku u pokladny zaplatili ;o) BTW nevím čím to je, ale právě když má Brad hrát vyfešákovanýho frajera, tak je to největší nuda - nasadí jeden ksich, jeden pohled... děs. A přitom jakmile mu scénář nabídne jakoukoli příležitost vymanit se ze škatulky, hned jsme o dva levely výš (vzpomenout stačí na 12 opic nebo na aktuální Po přečtení spalte). (03.02.2009)

,,JMENUJI SE BENJAMIN, BENJAMIN BUTTON A NARODIL JSEM SE ZA NEOBVYKLÝCH OKOLNOSTÍ….“ Někteří lidé se narodí aby seděli u řeky. Některé zasáhne blesk. Někteří jsou umělci. Někteří plavou. Někteří toho ví hodně o knoflících. Někteří jsou matkami. A NĚKTEŘÍ LIDÉ TANČÍ. Mám rád tyto filmy, kdy příběh je zahalen závojem nepravděpodobnosti a tvůrci tak můžou popustit uzdu vynalézavosti. A když se jim podaří navodit atmosféru, jste připraveni být zticha a naslouchat ten podmanivý hlas, který zakryje i mírné nedostatky příběhu. To protože jste rádi, že jste spolu. Vyplatí se to! Někteří lidé žijí život obráceně a někteří o něm dokáží natočit krásný film. DOBROU NOC, BENJAMINE! (05.05.2009)