Dedičstvo

Po výtvarné stránce excelentní, Dodo Šajmovičem nasnímaná adaptace Maupassantovy povídky, natočená nikoliv v ateliérech televizních, ale filmových, podpořená tentokrát vskutku zajímavou Hapkovou hudbou, jindy mívající sklony k vlezlosti a sebeopakování. Tvůrci vsadili na co největší míru autentičnosti ve výpravě: nesetkáte se tedy s žádným slovenským nápisem (tedy úředníci píší taktéž francouzsky, láhve s alkoholem jsou také francouzské), scény v lunaparku a před bordelem jsou plně dobové, neaktualizované. (01.03.2010)

Nesouhlasím s předabováním našich velikánů herectví paní Medřické a pana Hrušínského. Profesionálně podaný patos, který z jejich hlasů a duší mohl vzejít nám tak zůstává zakryt, především role pana Hrušínského je tím jakoby v pozadí bez účinku na diváka, celý snímek tak ztrácí nacionalizací režisérovou krátkozrakostí. Vlado Muller však má své, že..?! U nás se slovenští herci předabovávali rovněž, ale ne tak zesíleně, jako na východní straně hranice, a né dobří, kterým byl v českém jazyce ponechán jejich "Zvuk", který u herců důležitosti nabývá převeliké..! (12.02.2011)

Guy de Maupassant uměl mistrovsky popsat pokřivené charaktery francouzských (malo)měšťáků a obvykle mu na to stačila úsporná délka povídky o pár stránkách. Tvůrci téhle televizní hry to pojali ze široka a až moc psychologicky, takže dokázali povídku, na kterou by stačilo tak 45 minut, roztáhnout do podoby celovečerního filmu. Navíc se dopustili nešťastného obsazení známých českých herců, které si neodpustili dabovat. Slovenská herecká scéna disponovala a disponuje celou řadou kvalitních herců, kteří by podobný part bez problémů utáhli, a když už chtěl režisér mít Hrušínského a Medřickou ve svém týmu, měl je nechat mluvit samotné. Slovenští herci v českých filmech a seriálech dělají přece dlouhá léta totéž. Tak trochu se bojím představy, jak dlouhé by muselo být v rukou téhle party televizní zpracování Neffových Sňatků z rozumu. Na druhé straně charaktery vedlejších postaviček úředníků jsou typově přesné a zajímavé. Takového Antona Mrvečku bych za kolegu mít opravdu nechtěl. Celkový dojem: 55 %. (25.05.2012)

Povídky Guy de Maupassanta se vyznačují neobyčejnou lehkostí, břitkým humorem, satirou, lehkým, škádlivým, nádechem erotiky. Tohle všechno jsem ale hledala v této slovenské inscenaci zcela marně. Nemám nejmenší tušení, zda tvůrci věděli, co činí. Zda jim skutečně šlo o satiru na maloměšťáckou společnost, které vládnou peníze jako veličina nejvyšší, jíž je třeba podřídit veškeré konání. Komično, výsměch, karikatura, ironie. To je satira. Nemá nic společného se sáhodlouhým filozofováním, které nám tu, byť mistrovsky, předvádí Ivan Romančík. Jeho duševní pochody tak zahlcují celou inscenaci, že na nic jiného téměř nezbývá prostor. Dalším tragickým omylem bylo předabování českých herců, především u Rudolfa Hrušínského se jedná o chybu téměř fatální. Nechávám průměrné hodnocení, ale to si inscenace odnáší jen díky mimořádným hereckým výkonům protagonistů a velmi, velmi podmanivé hudbě Petra Hapky. (26.05.2015)

Takmer by som dal štyri hviezdy. Plusom bol dobrý príbeh o lakomstve a asistovanej reprodukcii cez neslušný návrh, výrazná hudba a aj (viackrát) vyzlečená Studenková, pričom to nebolo vôbec samoúčelné. Štvrtej hviezde ale zabránila mierna zdĺhavosť hlavne v úvode a to nevhodné dabovanie českých hercov, aj keď neboli v hlavnej úlohe. Akoby v roli toho postaršieho pána nemohol Hrušínského dokonale nahradiť Filčík, Chudík alebo Dibarbora. –––– V tomto dome majú milión. To som ešte nezažil. Kde ho skrývajú... –––– Druhýkrát mi tu nerobte scény. Som dosť bohatá, podmienky určujem JA. (24.10.2019)