Grbavica

Jakkoli se Grbavica v průběhu sledování jeví ve všech ohledech jako docela nadprůměrný film, po skončení a chvilkovém přemítání viděného v paměti, se celkový dojem rozmělní a zbude poněkud průměrný a občas velmi nedotažený pokus. Režie, střih, práce s hudbou, to všechno je na debutový film zvládnuto opravdu dobře. Problém se však objevuje u scénáře. Jakkoli se Žbaničová snaží stavět snímek na velmi jednoduché premise, tak zde má paradoxně několik velmi nedotažených, nereálných a zbytečných linií. Příkladem budiž "gangsterská" linka, ke které se během filmu neustále vracíme, aby jsme ji nakonec bez jakéhokoli rozuzlení opustili v potenciálně nejzajímavějším momentu. Prvek, který velmi hrubě hraničí s realistickým záměrem filmu je postava, jíž hraje Leon Lučev. Romantický, jemný, pozorný, pohledný, v nejlepších letech, starající se o starou nemocnou matku, kategoricky odmítající navrhovanou nájemnou vraždu...a přitom drsný a neohrožený gangster! Navíc vážně zajímající se o mnohem starší hlavní hrdinku. Tedy v reálném světě neexistující charakter. Problematická byla pro mne také dětská hrdinka, nejsem si totiž jistý, nakolik bylo záměrem režisérky, aby Saru divák hned po několika scénách začal nenávidět. U tak rozmazlené, nevděčné a frackovité bytosti bylo opravdu těžké se tomu ubránit. (07.05.2013)

Dobrý film, jenže já jsem ho měl možnost shlédnout zrovna když jsem byl v nevhodném pro takový snímek psychickém a možná i fyzickém a nevím ještě jakém rozpoložení. Nejzajímavější pro mě byly scény v nichž se vyskytovala Sára (Luna Mijović) ať už se svým přítelem nebo se svou matkou Esmou (Mirjana Karanović). Jen mi pořád v hlavě leží dvě nezodpovězené otázky. Byl Sářin učitel fakt Giňa a Kde safra vlastně jeli na ten výlet? (21.09.2006)

,,SÁRA NEMÁ OTCE...“ /// Esma je Bosňanka. A ten film je o ní a jejím spratkovi. Sáře. Vyprávění, ze kterýho vnímáte ty podprahový signály něčeho dramatickýho, jenž jednou musí vylízt na povrch. (zvlášť, když je taková plačka.) Jednou. Jednou… ovšem míň dramatiký obecenstvo by se toho nemuselo dočkat. (Navíc ta její Sára je zralá na přesdržku!) Je to takovej ten film o vyrovnání se s minulostí a mateřský lásce, kterej má v sobě i sociální dramatiku a emoční rozuzlení schovává na konec. Neříkám, že to není silnej příběh, ale znám lepší>. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Můj fotr je shaheed (nebo bych si to aspoň přál/a). 2.) Mám rád dramatická dramata, kde lidi trpěj už jen tím, že maj vzpomínky. 3.) Thx za titule ,,Spárky“ a ,,jives“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.07.2014)

Rozhodně zajímavej film. Ale nic extra. Ne moc často se dostanu k balkánský tvorbě a proto se snažim si podobný filmy užít. Ale teda Grbavica mě moc nenaplnil. Srdceryvnej příběh nebyl dostatečně srdceryvnej, příběhy hlavních postav takový nedotažený a i přes poměrně závažný témata mi to přišlo trochu suchý. A taky to neusekli ve zrovna ideální chvíli.. Jsem čekal, že to bude ještě nějak pokračovat... (06.05.2010)

Pre mňa osobne veľmi osobný film, ktorý možno nedokážem vnímať úplne objektívne.....o to viac dokážem ale oceniť režisérkino vykreslenie súčastnej atmosféry v Sarajeve, vzťahu matky a dcéry, boj Esmy o to, aby zostali nad hladinou, aby ich život pokračoval čo najnormálnejšie, aby sa dokázali preniesť cez všetky tie strašné veci.... predstaviteľka Esmy svoju rolu zahrala výborne. Koniec filmu bol, ako som si všimla, pre viacerých prekvapujúci, čo zas prekvapilo mňa. Veď predsa už v jednej z prvých scén ("boj" matky s dcérou ma zemi) a Esmina reakcia predsa dával viac než tušiť, čo sa tetjto žene stalo a kto asi tak bude Sáriným otcom.... (04.04.2008)