Bílá masajka

Fascinující příběh, průměrný film. Přemýšlela jsem, co by musel mít Masaj, abych kvůli němu všechno opustila a šla žít do buše. Odpověď byla jednoduchá: Nic. Radši bych seděla v Praze, v klimatizovaném baru s orosenou sklenkou v ruce a zapíjela zlomené srdce, než bych dobrovolně zvolila život na úrovni doby kamenné. ____ Jinak mě nepřekvapilo, že civilizace sem, civilizace tam, jakýkoliv odstín pleti a jakékoliv kulturní a společenské pozadí – chlapi jsou si dost podobní. Jakmile ženská začne víc vydělávat, projeví samostatnost a větší aktivitu, tak je zaděláno na problém. Ať už se to stane v Africe nebo v Evropě. Věřím, že to samé by se dělo i na Marsu. /23. 8. 17./ (23.08.2017)

Všetci si kladú otázku, ako je možné, že jedna civilizovaná ženská môže pri nepatrnom pohľade na človeka s úplne odlišnou kultúrou odrazu tak zblbnúť a vydať sa naprieč čoraz zložitejším problémom. Áno, je to šialené, ale čo človek neurobí preto, aby si udržal v rukách naivné romantické city, o ktorých si myslí, že nimi všetko zdolá? Od začiatku je jasné, že tento ,,rozprávkový" vzťah nemohol vydržať večne, aj tak Carola príliš dlho ignorovala morálne či sociálne rozdiely, ktoré ju s masajským bojovníkom odlučovali. A hodiť tento film do odpadu len preto, že sa ľudia aspoň raz v živote zaslepení nechajú uniesť? Už len ten pohľad na krásnu prírodu, scenérie či masajské kmene podfarbené príjemnou hudbou úplne zapadajúcou do prostredia v buši. Niektoré scény sú veľmi silné či už záverečná vyostrená hádka alebo pohľad na zapadajúci horizont, film mi ubiehal rýchlo a ani chvíľu nenudil. A ktorá žena by nebola očarovaná hrdým masajom aspoň na malý okamih svojho života? :-) (11.08.2009)

Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 (05.11.2008)

I když tam bylo pár pěkných záběrů a trochu pěkné hudby, nemůžu dát víc než dvě hvězdičky. Ještě nikdy mě neštvala hlavní postava filmu jako Carola tady. Měšťačka si zajede do Keni, kde se zamiluje do svalnatého domorodce a rozhodne se s ním zůstat. Následuje to, o čem ve filmu asi šlo nejvíc a sice ukázání odlišnosti kultur. To se ale děje neuvěřitelně trapným způsobem - Carola se není schopná smířit s faktem, že je v Africe, kde kmen jejího vyvoleného jí syrové maso a žije v chýších z klacků. Při tom je protivná, nechápavá a neuvěřitelně zabedněná. Třeba to byl záměr a film měl taky ukázat, že to byla jenom naivní husička, které muselo dojít, že takhle to prostě nepůjde, ale ty 2 hodiny byly utrpení, které bych po druhé rozhodně nepodstoupil. (22.10.2007)

No, čekal jsem od toho něco víc pro ženský. Hlavně díky úvodu, kdy se ta kráva přestěhuje do bushe jen proto, že na sebe s tím Masajem chtivě mrkali. No, její živočišný pohnutky tady zkoumali už jiní, takže to dál rozebírat nebudu. Pointou je, že to potom nebyla taková slaďárna (ať už typu Hotel snů, Titanic nebo nějaký feministický šaškárny - žádnou neznám, tak mě nenapadá ani příklad), což je jasný plus. Ale na to, že je to podle skutečný události, je tam takovejch pitomostí, že to až není možný. Když pomineme počáteční impuls k životu v Keni, je to hlavně postava Lemablablabla. ten je jasnej prototyp moderního člověka. Teda spíš venkovskýho burana , než nějakýho měšťáka. Ale rozhodně ne Masaje. Pověry jeho lidu se ho netýkají, jen občas dostane záchvat odkazu předků (těhule u silnice), tradice ctí, ale jen doma (a to jen v základních bodech), svou ženu normálně poučuje o tradicích svého lidu místo toho, aby to udělaly ženský v kmeni, hrdej bojovník to možná je, ale uvnitř je to vyměklej srab, co si nechá poroučet (co na tom, jestli jsou ty rozkazy dobrý) od svý ženy a od matky, přičemž ostatní bojovníci se mu za to nesmějou ani jím neopovrhujou. No a že nenechal tu vygumovanou bloncku obřezat (strach z prokletí), to je mi taky nějak podezřelý. Na dluh dává holt, protože moc věří lidem. Chápu, že Masajové a Křováci nejsou Zuluové nebo jiný ortodoxní kmeny Afriky, ale tisíce let tradic jsou nesmazatelný během pár desetiletí. Konec je sice logický vyústění vztahu naivní slepice-žárlivej vůl, ale jeho provedení je důkazem filmařskýho neumu. Takže nazdar. (20.09.2011)