Jestem
Režie:
Dorota KędzierzawskaScénář:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Michael NymanHrají:
Piotr Jagielski, Agnieszka Nagórzycka, Elżbieta Okupska, Janusz Chabior, Marcin Sztabiński, Przemysław Bluszcz, Edyta Jungowska, Przemysław Sadowski (více)Obsahy(1)
Známá polská režisérka Dorota Kędzierzawská rozvíjí v tomto silném dramatu jitřivý příběh malého provinilce, který po útěku z dětského domova vede drsný život v jednom malém městě. Nikdo nezná jméno tohoto jedenáctiletého chlapce (Piotr Jagielski), ale někteří mu říkají Kundel (vořech). Kundel přeskočil plot kolem nehostinného ústavu, kde byl internován, a vrátil se do svého domovského města. Ačkoliv je ještě malý, hovory s jeho často opilou matkou (Edyta Jungowská) mívají vážná témata. Poté, co se s ní marně snaží sžít, uteče a najde si přístřeší v opuštěném hausbótu. Nedaleko ve velkém domě bydlí zámožná rodina a jejich dcera Kuleczka, která má už v devíti letech jisté problémy s pitím, začne brzy za Kundelem docházet. Váhavě se rodí první láska. Režisérka přistupuje k materii svého filmu s úsilím o výtvarnou stylizaci, a tak příběh nabývá podoby současné pohádky, jež potenciálně obsahuje úvahu o osudovosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Pokud bych se rozepsal, bylo by to v podstatě stejné jako tady. Takže jen krátce, opět nesmírně kvalitní dětští herci, především představitel hlavní role, výborná kamera, neméně dobrý hudební motiv a pomalu se odvíjející příběh s mnoha silnými momenty. Tleskám. ()
Kedzierzawská umí vyprávět příběhy osamělých jedinců, kteří tráví většinu času jen sami se sebou , a přesto diváka nenudí. I když v Času umírat přeci jen režisérka pro mě podala zajímavější postavu i vděčnější situace, zde se opravdu nesnaží o nějaké ústupky a snaží zobrazovat život jaký skutečně je. Tedy někdy dost podobný líně tekoucí řece. Ale to je nakonec jedno, když je ono ustrnutí doprovázeno kamerou s lahodícím sépiovým filtrem a dojemnou Nymanovou hudbou. Díky nim nelze říct, že je snímek nepřístupně chladný. ()
A to jest co, do cholery? Nějaký novodobý audio vydírání? Ne ne, jen kapku přeexponovaná touha stvořit umění, která i přes všechnu hudební vznosnost a čarování s obrazem stejně nedokáže přetransformovat bolest, která se skrývá uvnitř odvrhnutých, do silného zážitku. Namísto toho tlačí diváka do kouta k dalšímu hudebně-lyrickému zpracování a tam se já nechávám zahnat jen velmi nerada, ale když už tam jsem, vyžaduji vzpomínku na vlastní slzy... a tady ani kapka, pouze rozpaky. Jinak koukám, že Poláci mají taky se sebou co dělat... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Jedenásťročný Kundel, na ktorého vlastná matka kašle, pretože na prvom mieste nemá svoje vlastné dieťa, ale samú seba. A aj napriek tomu, nie je až taký veľký grázel, snaží sa len prežiť a všetko prežíva veľmi citlivo. Bože, ten malý to skvelo zahral, akoby to ani nehral, ale skutočne žil. Toto všetko tu už síce bolo, lenže v spojení s hudbou, ktorá jednotlivé scény super dopĺňala, sa na to dobre pozeralo. A úplne najlepšia bola famózna kamera s mnohými skvelými zábermi. ()
O takovych filmech se jednoduse rika, ze jsou bez dalsiho krasne. Zadny problem, ze po dejove strance sledujeme ne moc svizny posun dopredu, dost opakujicich se prvku a trochu nadsazeny motiv s pitim devitileteho devcatka. Pastvu pro oci zajistuje skvelym zpusobem snimana krasna fotogenicka krajina, perfektne zvoleny hudebni doprovod (mj. dost pomaha posunovat dej dopredu, kdyz uz po narativni strance je tento posun zpomalovan) a citliva prace s detskym hercem, diky ktere mohl svou roli zvladnout na svuj vek opravdu dobre. Zazitek, behem ktereho divak jen sedi, obdivne zira a snad by se tim chlapcem chtel na chvili i stat. Ale jen do te doby nez zjisti, ze si nema kde umyt ruce. ()
Reklama