Jsem

A to jest co, do cholery? Nějaký novodobý audio vydírání? Ne ne, jen kapku přeexponovaná touha stvořit umění, která i přes všechnu hudební vznosnost a čarování s obrazem stejně nedokáže přetransformovat bolest, která se skrývá uvnitř odvrhnutých, do silného zážitku. Namísto toho tlačí diváka do kouta k dalšímu hudebně-lyrickému zpracování a tam se já nechávám zahnat jen velmi nerada, ale když už tam jsem, vyžaduji vzpomínku na vlastní slzy... a tady ani kapka, pouze rozpaky. Jinak koukám, že Poláci mají taky se sebou co dělat... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (08.04.2015)

Jedenásťročný Kundel, na ktorého vlastná matka kašle, pretože na prvom mieste nemá svoje vlastné dieťa, ale samú seba. A aj napriek tomu, nie je až taký veľký grázel, snaží sa len prežiť a všetko prežíva veľmi citlivo. Bože, ten malý to skvelo zahral, akoby to ani nehral, ale skutočne žil. Toto všetko tu už síce bolo, lenže v spojení s hudbou, ktorá jednotlivé scény super dopĺňala, sa na to dobre pozeralo. A úplne najlepšia bola famózna kamera s mnohými skvelými zábermi. (16.10.2015)

Hudba. Je moc hezká. Co by ne. Ono to rytmuje, ono to člověka věčně neponižuje. Hudba ve filmu Jestem byla velmi silná. Málem jsem z ní praskl vzteky. Herecké výkony hlavního hrdiny byly výborné. Kdykoliv vytnul na plátno něco nezměrného umu, podryla vše ovšem hudba snažící se city ne ždímat, ale požadovat za ně přímo výkupné. Bože, ale scénická hudba je přeci pro filmy, které city postrádají. Tento film city nepostrádal, zato si je nechal zneupřimnět a zumělet právě fidláním. K příběhu samotnému : Deflorovat se dá jednou, pak už to jde ztuha. Kde je již protrženo, nezbývá na protrhávání ani kousek prostoru. Příběh, který už byl viděn. A jen proto, že je z Polska, že v něm není až tolik sladkosti jako v Americké produkci, z něj nedělá film dobrý. Při záběru na tak láskyplnou babičku v retrospektivě tak miloučce natočenou, jsem se málem zadávil chrčením nelibosti. Při filmu jsem myslel na Hřebejka, na toho já myslím velmi nerad. (09.04.2011)

Tak toto som potrebovala! Precítiť totálnu osamelosť dieťaťa, ktoré má matku - a vlastne nemá matku..... Myslela som, že ma tá bolesť zadusí. Zmietali sa vo mne dva silné pocity: neskutočná bolesť a ľútosť nad takým bezútešným životom, a na druhej strane neskutočná vďaka za to, že v podobnom prípade môžem byť aspoň druhou mamou, ktorá sa bude snažiť ešte viac chápať a hlavne - ešte viac milovať.... (28.07.2014)

O takovych filmech se jednoduse rika, ze jsou bez dalsiho krasne. Zadny problem, ze po dejove strance sledujeme ne moc svizny posun dopredu, dost opakujicich se prvku a trochu nadsazeny motiv s pitim devitileteho devcatka. Pastvu pro oci zajistuje skvelym zpusobem snimana krasna fotogenicka krajina, perfektne zvoleny hudebni doprovod (mj. dost pomaha posunovat dej dopredu, kdyz uz po narativni strance je tento posun zpomalovan) a citliva prace s detskym hercem, diky ktere mohl svou roli zvladnout na svuj vek opravdu dobre. Zazitek, behem ktereho divak jen sedi, obdivne zira a snad by se tim chlapcem chtel na chvili i stat. Ale jen do te doby nez zjisti, ze si nema kde umyt ruce. (12.07.2006)