Drážďany

Proč sakra musel scénárista narvat do tak zajímavého námětu tu nejprovařenější věc - romanci? Kterou si navíc nepříliš umně vycucal z prstu. Až jednou bude někdo točit film o odsunu němců z českého pohraničí, pevně doufám, že to nebude kýčovitá báchorka o vztahu mezi českým partizánem a odsouvanou sudetkou. (27.08.2009)

Kdyby byl celý film v podobném duchu, jako posledních dvacet minut, tak myslím, že by to byla docela pecka. Ale ono to v podstatě není ani tak o bombardování Drážďan a událostech o kolo téhle tragédie, jako o dost málo uvěřitelném a přihlouple zpracovaném vztahu německé zdravotní sestry, britského pilota a německého doktora. Takhle hloupé a naivní seznámení a ( velmi ) náhlé milostné vzplanutí hlavních postav jsem naposledy viděl v Pompejích. Na příběh se slabým scénářem o milostném trojúhelníku je 178 minut docela dost, ale musím přiznat, že jsem nenudil ani chvilku. Na druhou stranu má film několik opravdu povedených chvil a poslední dvacetiminutovka to celé zachraňuje. Někoho možná potěší autentické záběry, které prolínají celý děj filmu. Na mě to ale chvílemi působilo spíše rušivým dojmem. Na podívání a ukrácení času dobré, ale nic výjimečného v tom bohužel není. (23.09.2014)

Tento film vyzeral ako lacnejšia verzia vojnových filmov, ale vôbec nesklamal, ba naopak to bol zaujímavý pohľad na tieto krvavé udalosti vojny. Veľmi zaujímavé scény, rozhovory a ústredný dej. Nebolo to vôbec nejako trápne alebo naivné ako mnohé dnešné súčasné nemecké filmy a seriály. Bol som milo prekvapený scenárom, postavami a vlastne celým filmom. (03.09.2012)

Do hodnocení se promítlo i to, že vím, co drážďanské trauma pro Němce znamená, a že nikdo jiný na toto téma asi peníze neposbírá. Pominu-li ten příšerný scénář a nešťastné prokládání filmu dokumentárními záběry, jde o celkem přijatelnou rekonstrukci oné události. I když její skutečnou hrůzu zdaleka nevystihuje. (28.10.2007)

Didaktický film pro školáky. 1) Inu, doby se mění. Dřív jsme chodili se školou na Osvobození či Dny zrady. Dnešní školáci půjdou na Drážďany. A uvidí tam vše, co vidět mají, pěkně pohromadě. Pak si o věci podebatují a nakonec napíší esej na téma Válka a civilisté nebo Hrůzy válek. K ničemu jinému se totiž film nehodí._____ 2) Ve zručně spíchnutém snímku nechybí nic z toho, co byste očekávali, že tu bude. Vidíme lidské osudy, válečné hrůzy, mravní relativismus a především srdcervoucí příběh lásky. Autoři nás bez smilování bombardují nejrůznějšími klišé (těhotná žena v bunkru, žena s kočárkem bloumající zničenými městem, omezený Luftschutzfuhrer, Annin sex s pilotem uprostřed haly plné zraněných lidí, anglický pilot v německé uniformě na večírku, obnova kostela na závěr a mnoho mnoho dalších). Jasně jsou vyprofilovaní kladní i záporní hrdinové. I nálet přes zřejmá finanční omezení vypadá přesvědčivě. Aby vše správně pochopili i ti pomalejší, je film proložen autentickými dobovými záběry. Samá řemeslná rutina. Trochu náročnější divák se musí u nevěrohodné kýčoidní love story kapku nudit._____ 3) Přes snahu vytvořit velkofilm podle hollywoodských šablon film nezapře, odkud pochází. Německý žid Šimon vypráví vtipy, které jsou...inu, jak to říci...tak německé..._____ 4) Za nejlepší na filmu považuji přesvědčivě vylíčenou atmosféru blížícího se konce hitlerovského experimentu (ještě před bombardováním). Umírající Říše kolem sebe zběsile kope a vraždí na potkání. Kdyby kvůli ničemu jinému, kvůli této atmosféře stojí za to film shlédnout. (16.09.2009)