우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Co mě zaskočilo nejvíc je, že to se mnou neseklo. Vím, že jihokorejské filmy umí citově vydírat jako nikdo jiný. Ale já doufám, že tohle byla ta nejkrajnější hranice. Čekala jsem klasickou romantiku s větší dávkou drama. Dostala jsem dramatický velkofilm, který přinesl krásný (ale drsný!!!) příběh bez ohledu na diváka. Jistě, že mě to chytilo za srdce, ale už to asi vidět nechci. Omluva za tak prapodivný komentář... 5* ()
Život není legrace – tuhle pravdu vzali jihokorejští filmaři opět příliš vážně a ze zaručeně zabírajících ingrediencí připravili romanci, která se od začátku nijak netají tím, že vám chce vyrvat srdce. Což je bohužel to jediné, co chce a co dokáže. Co v případě některých lidí dokáže. Že správným člověkem nejsem, mi došlo během první z přibližně dvou tuctů scén, jež mají být dojemné, ale nedojmou-li vás, nejsou schopny nabídnout nějakou alternativní kratochvíli. Celý film je samozřejmě velmi dobře natočen. Kamera, nasvícení – v každém okamžiku výborné, herci sice své emoce nevylévají zrovna decentně, přesto jsou skvělí atd., ale všechno to mohlo být zužitkováno jinde a rozumněji, přinášeje dlouhodobější „užitek“. Dvě hodiny (měl jsem mimořádně silné nutkání zastavit přehrávání už po jedné) zabité pro jedno vyfabulované zabití. Škoda času. Pokud jej ovšem nechcete mermomocí trávit sledováním jenom a pouze pěkných obrázků. Když kýč, tak zahradní trpaslík anebo A Moment to Remember. 65% Zajímavé komentáře: May, tombac, Aidan, MegatroN, masr ()
Pozn. Byl jsem upozorněn, že možná prozrazuju víc než bych měl. S čím nemůžu úplně souhlasit. To, co jsem napsal je jasné každému, kdo viděl prvních deset minut filmu, pokud náhodou viděl upoutávku, tak je mu toho jasného mnohem víc. Ale dobrá, kdo chce být maximálně překvapen, ať si to přečte až po shlédnutí, kdo chce trochu vědět, do čeho jde, může už teď. Dle mého názoru mu to zážitek nezkazí, ale ať si to zváží:) Hodně silný zážitek, který ve mě zůstane asi ještě hodně dlouho. Film jsem viděl na Štědrý den a svou depresivní atmosférou, přesně opačnou současnému všeobecném veselí mě úplně převálcoval. Film natočený podle slavného románu vypráví příběh chlapce odsouzeného na smrt a dívky, která se již několikrát pokusila o sebevraždu. Dívka na přání své tety jeptišky navštíví chlapce ve vězení a postupně si začínají být blízcí. Celý film zachycuje jen velmi krátké časové období a odehrává se většinou jenom v jedné místnosti, kde si hlavní hrdinové povídají. V dvou velkých flešbecích se dozvíme, za co je on ve vězení a proč se ona pokusila o sobevraždu a proč tolik nesnáší svou matku. I díky své nevelkoleposti ve stavbě příběhu a jednání postav na mě ten příběh působil maximálně reálně a o to víc mě zasáhl. Tísnivou atmosféru nevyhnutelného konce, ale zároveň plnou naděje ze vznikajícího vzájemného porozumnění umocňuje nejen nádherný soundtrack, ale i stylizace jednotlivých scén. Neustále buď sněží, nebo prší, vše je zabaleno do světlých barev s kterými kontrastuje barevné ladění flešbeků. Velkou pochvalu si rozhodně zaslouží oba hlavní představitelé, nádherná Lee Na-yeong a přesvědčivý Kang Dong-won. Nečekejte rozvernou romantiku typu My sassy girl, tady se asi mockrát smát nebudete, mnohem častěji na vás padne splín. Navíc film obsahuje několik nezapomenutelných scén, ať už se jedná oba flešbeky, celý závěr či setkání vraha s matkou oběti. Bez mučení se přiznám, že závěr jsem napoprvé probrečel jako malé dítě a na podruhé to nebylo o moc lepší. ()
Scénář: Min-seok Jang, Eun-yeong Park .. Ani nevíte, jak moc jsem chtěl po celou dobu dát jen tři hvězdy.. Řádně trhlá holka chodí do věznice za trestancem odsouzeným k smrti a společně rozkrývají tíživé stíny minulosti .. o jak otřepané a s jasným cílem resp. pointou děje. Postavy jsou duševně dost na hraně, proto jsem měl problém se s nimi nějak ztotožnit a vcítit se do jejich problémů. Ježe konec je dosti silný a celkový dojem chtě nechtě velmi zvedal i v mých očích, takže s tím hodnocením tak nějak váhám. Takže pokud máte rádi citové vydírání, určitě vás snímek (nejen) na konci rozcupuje, protože spojení obrazu a především hudby je výrazné. ()
Vězeňských dramat je všude celkem dost a z drtivý většiny jsou to skvělý filmy, ale korejci z tohohle tématu dokázali vytáhnut zase něco navíc, kdy donutit diváka, aby příběhy obou hlavních postav dokázal cítit skoro na vlastní kůži, pro ně neni skoro žádnej problém. Ale musim se teda přiznat, že během filmu sem si nebyl úplně jistej, jestli zrovna tohle drama má na plný hodnocení, jelikož velice pomale odvyprávěný a odhalovaný příběh zesiluje hodně pozvolna, ale když tam následně Hae-Sung na mě vytáhl neuvěřitelně silně emotivní závěr, kterej se podle mě dá srovnat snad jen s A moment to remember, tak už neni co řešit. Fakt silnej zážitek ()
Reklama