우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Vězeňských dramat je všude celkem dost a z drtivý většiny jsou to skvělý filmy, ale korejci z tohohle tématu dokázali vytáhnut zase něco navíc, kdy donutit diváka, aby příběhy obou hlavních postav dokázal cítit skoro na vlastní kůži, pro ně neni skoro žádnej problém. Ale musim se teda přiznat, že během filmu sem si nebyl úplně jistej, jestli zrovna tohle drama má na plný hodnocení, jelikož velice pomale odvyprávěný a odhalovaný příběh zesiluje hodně pozvolna, ale když tam následně Hae-Sung na mě vytáhl neuvěřitelně silně emotivní závěr, kterej se podle mě dá srovnat snad jen s A moment to remember, tak už neni co řešit. Fakt silnej zážitek ()
Tenhle film neni smutny, je prekrasny, ciry jako kristal, ktery jen jednim ladnym pohybem otevre veskerou bolest, kterou v sobe clovek hluboko schovava a potlacuje. I tu, o ktere sam ani netusi. Neni to film, kvuli kteremu by se melo brecet, je to film, ktery otevre srdce a popusti uzdu emocim kazdeho jednotlivce zvlast. Donuti cloveka premyslet o sobe samem, a ten pak breci kvuli tomu, co sam citi uvnitr sebe proto, ze brecet chce, proto, ze se citi jako ten nejvetsi mizera pod sluncem a micha vlastni pocity zoufalosti se sebelitosti a vycitanim si vseho, na co si v ten moment vzpomene. Our Happy Time je stejne silnym zazitkem jako byl pred rokem April Snow, ktery se svou syrovosti zarizl do srdce podobne jako posledni slza Urideului haengbokhan shigan zastavila na okamzik cely svet. 10/10 ()
Iked tento film prekypuje laskou, nieje to romanca. Je to predovsetkym melodrama, ktora vas zaplni pocitmy ako su bolest, tuzba, nenavist a laska k zivotu, lutost, odpustenie...je to drama o zivotoch, ktore prinutili ludi urobit to, co by inak nechceli. A je to o sile, ktoru clovek v sebe dokaze najst, ak sa najde niekto, kto ho chape a z pod povrchu ztvoreneho z chyb a omylov dokaze na svetlo vyniest to krasne, co sa tam ukriva. (9/10) ()
Scénář: Min-seok Jang, Eun-yeong Park .. Ani nevíte, jak moc jsem chtěl po celou dobu dát jen tři hvězdy.. Řádně trhlá holka chodí do věznice za trestancem odsouzeným k smrti a společně rozkrývají tíživé stíny minulosti .. o jak otřepané a s jasným cílem resp. pointou děje. Postavy jsou duševně dost na hraně, proto jsem měl problém se s nimi nějak ztotožnit a vcítit se do jejich problémů. Ježe konec je dosti silný a celkový dojem chtě nechtě velmi zvedal i v mých očích, takže s tím hodnocením tak nějak váhám. Takže pokud máte rádi citové vydírání, určitě vás snímek (nejen) na konci rozcupuje, protože spojení obrazu a především hudby je výrazné. ()
Pozn. Byl jsem upozorněn, že možná prozrazuju víc než bych měl. S čím nemůžu úplně souhlasit. To, co jsem napsal je jasné každému, kdo viděl prvních deset minut filmu, pokud náhodou viděl upoutávku, tak je mu toho jasného mnohem víc. Ale dobrá, kdo chce být maximálně překvapen, ať si to přečte až po shlédnutí, kdo chce trochu vědět, do čeho jde, může už teď. Dle mého názoru mu to zážitek nezkazí, ale ať si to zváží:) Hodně silný zážitek, který ve mě zůstane asi ještě hodně dlouho. Film jsem viděl na Štědrý den a svou depresivní atmosférou, přesně opačnou současnému všeobecném veselí mě úplně převálcoval. Film natočený podle slavného románu vypráví příběh chlapce odsouzeného na smrt a dívky, která se již několikrát pokusila o sebevraždu. Dívka na přání své tety jeptišky navštíví chlapce ve vězení a postupně si začínají být blízcí. Celý film zachycuje jen velmi krátké časové období a odehrává se většinou jenom v jedné místnosti, kde si hlavní hrdinové povídají. V dvou velkých flešbecích se dozvíme, za co je on ve vězení a proč se ona pokusila o sobevraždu a proč tolik nesnáší svou matku. I díky své nevelkoleposti ve stavbě příběhu a jednání postav na mě ten příběh působil maximálně reálně a o to víc mě zasáhl. Tísnivou atmosféru nevyhnutelného konce, ale zároveň plnou naděje ze vznikajícího vzájemného porozumnění umocňuje nejen nádherný soundtrack, ale i stylizace jednotlivých scén. Neustále buď sněží, nebo prší, vše je zabaleno do světlých barev s kterými kontrastuje barevné ladění flešbeků. Velkou pochvalu si rozhodně zaslouží oba hlavní představitelé, nádherná Lee Na-yeong a přesvědčivý Kang Dong-won. Nečekejte rozvernou romantiku typu My sassy girl, tady se asi mockrát smát nebudete, mnohem častěji na vás padne splín. Navíc film obsahuje několik nezapomenutelných scén, ať už se jedná oba flešbeky, celý závěr či setkání vraha s matkou oběti. Bez mučení se přiznám, že závěr jsem napoprvé probrečel jako malé dítě a na podruhé to nebylo o moc lepší. ()
Reklama