Hellsing

Tak si to shrňme, i když už jsem hodnotil / komentoval jednotlivé epizody. PLUSY: Vizuální styl, hudba, animace; chvílemi dechberoucí krvavý nářez; zajímavé, originální postavy. MÍNUSY: Pseudohumorné, infantilní karikaturní vložky, statičnost; monotónní Alucardův bojový styl (nechat se rozstřílet, pak se za ďábelského smíchu složit v beztvaré monstrum, které smete kohokoliv) s nejasnými schopnostmi a limity; totální šílenost a pozérství všech, podtržené jejich předlouhými, rádoby hlubokomyslnými monology. +/- průměr s výkyvy na obě strany. (09.07.2014)

Hodně velký krvavý nářez, který tak nějak rychloposuvem (přesto pochopitelně) uvádí diváka do světa Hellsingu, britské tajné vládní organizace pro boj s nadpřirozenými stvůrami, a jejího nejschopnějšího výtvoru, nezničitelného upíra Alucarda. Původní seriál si dával víc na čas, i když tohle se zatím dějově neodchyluje. (05.01.2014)

Stále slušný, extrémně krvavý nářez, celá epizoda je jen o útoku bratrů Valentinových a jejich armády ghúlů na sídlo Hellsingu. Škoda přehnané a stěží vtipné karikatury kozaté Seras, akční stránka i přes bizarnost Alucardovy transformace rozhodně táhne. (14.01.2014)

Tentokrát se více vysvětluje, což nedopadá zrovna dobře - pro krátkou krvavou řežbu musíme přečkat půlhodinu zdlouhavých proslovů, "ultracool" výstupů a příšerného, trapného, hloupoučkého "humoru" (chudinka naprosto zbytná komická postavička Victoria Seras). (04.02.2014)

Na rozdíl od minule mne dějová linka, sebevíc úchylná a nadsazená, celkem bavila, věci se totiž konečně dávají do pohybu. Ale jinak zívačka, vše se stále podrobuje hustokrutopřísnému pozérství a směšným deklamacím, kratičký Alucardův souboj s ostrostřelkyní Rip Van Winkle hladinu nerozvíří. (13.02.2014)

Vyhlazovací útok Milénia na Londýn a Integru Hellsing se obejde bez Alucarda i Victorie, místo nich své triky předvádí komorník Walter (a dorazí i neodolatelně šílený otec Anderson). Závěrečné titulky se spustí přímo uprostřed rozběhnuté líté řeže, kdežto předchozí epizody budily aspoň zdání uzavřenosti. (28.02.2014)

Tak se nám odkopává třetí strana konfliktu, choromyslný a velikášský (kdo tady není?) Maxwell a jeho vatikánská armáda. A konečně něco ukáže i Seras (ne, bohužel žádnou ze svých dvou nejočividnějších předností :-)) při obraně centrály Hellsingu. (03.03.2014)

Hrdinsky důstojný, žel neslavný konec jednotky žoldáků zabarikádovaných v sídle Hellsingu. Překvapí emoce mezi velitelem Bernadottem a běsnou Seras, konečně probouzející své opravdové síly, i tragické střípky z její minulosti. A poprvé řežbu nehyzdí karikatury humoru, třikrát sláva, hned zaokrouhluji nahoru. (07.03.2014)

Jak si jen někoho (kohokoliv) oblíbit, přesahuje-li šílenství všech myslitelné meze? Totální anihilace Londýna vrcholí střetem armád Vatikánu a Posledního praporu, ale místo propracované akce tu mezi doušky kakaa plácáme o krásách války nebo extaticky dirigujeme krvavý masakr z pláště vzducholodi. WTF?! Souboj božího otce Andersona a navrátivšího se Alukarda pak "graduje" k monstrům s absurdními silami, kdy nesmrtelnost je tou nejpodružnější. (23.04.2014)

Odraz ode dna před finále? Nedlouhý duel se zrádcem bez jasných motivů nemůže vymazat tunu roztahaných, šroubovaných, rádoby význačných proslovů groteskních odlesků dříve zajímavých postav. (26.05.2014)

Takže to všechno jenom kvůli poražení Alucarda? No budiž, ale těch keců, bože, těch keců. Naštěstí je přerušují dva perfektní (byť krátké) akční výstupy skvělé Seras (plus nepřehlédnutelná prezentace jejích bílých kalhotek na závěr) a vcelku osvěžující mi k mému velkému překvapení přišel i návrat infantilních, karikaturně nadrásaných "humorných" skečů v dostatečně obšírném epilogu. (09.07.2014)