Letters from Iwo Jima
Listy z Iwo Jimy
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Režie:
Clint EastwoodScénář:
Iris YamashitaKamera:
Tom SternHrají:
Ken Watanabe, Kazunari Ninomija, Cujoši Ihara, Rjó Kase, Šidó Nakamura, Takumi Bandó, Júki Macuzaki, Takaši Jamaguči, Nae, Lucas Elliot Eberl, Toši Toda (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (407)
Krasne natoceny film o tom, ze i nepritel je jenom clovek, ktery ma stejny strach jako ty. Z Clinta je velky reziser, ktery ma cit a ta reziserska zidle je zaslouzena. Pribeh podmalovava prijemna decentni hudba, ktera jen podtrhuje nesmyslnost valky. ()
Drsný chlapík Clint Eastwood mě mile překvapil tím, jak citlivý a emočně vypjatý film stvořil. Křehká protiváha dobra a zla tady prakticky neexistuje a tudíž ve výsledném efektu ani jedna z bojujících mocností není vyložneně dobrá nebo zlá. Na jedné straně máme oddané císařské vojáky, pro něž je vojenská povinnost vším a na straně druhé tzv. "pravé američany" se všemi jejich neřestmi a ctnostmi. Člověk by si řekl, jak moc se liší, ale pan Eastwood dokázal, že jsou to všechno jenom lidské bytosti, které zvládají svůj životní úděl s velkým úsilím. Velmi se mi zamlouval styl kamery a hlavně vykreslení světla a tmy. Celkově snímek vyznívá povedeně, ale na plný počet to není ani náhodou. Je dobře, že Clint Eastwood přesedlal na režisérskou stoličku... ()
Polozit si v takmer 80 -ke na krk dva vojnove velkofilmy, to che zelezne zdravie a dobru kondicku. To vsak reziser Eastwood /Gran Torino, Psanec Josey Wales, Nesmiritelni/ rozhodne ma, a za to ma /nielen odo mna obdiv/. K spokojnosti tuna netreba az tak vela : len s laskou natocit vojnove sceny, par dobrych hercov k tomu a zrucnu skusenu reziu stareho barda Eastwooda. A sympaticky vojnovy film je hned na svete. pre mna asi na rovnakej urovni ako Vlajky Nasich otcu. 86 % ()
Listy su najlepsim americkym filmom o japonsku. Su zaroven aj najlepsim (z poslednych par rokov) japonskym velkym filmom o 2. svet. vojne. To je ale asi tak vsetko. Prilis velka snaha o autenticitu a zaroven prilis velke zovseobecnovanie, ved to koniec koncov z 30 vojakmi tazko zahrame 20.000 davy. priis vela sablonovitych sekvencii v deji, atd... Snad len, ze povedla Watanabeho sa na japonske herecke vyslnie dostava aj divadelny herec Shido Nakamura. ()
Clint to umí. Co víc říct. ()
Dopisy mají blíže k meditativní Tenké červené linii než ke Spielbergovu megahitu Zachraňte vojína Ryana. I tak si dokázali najít, což je největší zásluha Clinta Eastwooda, svou cestu. Cestu, kterou C.E. prosazuje ve všech svých filmech. Příběh ohlodaný na kost, jednoduchý jak ze staré školy, o to víc ale realističtější a emocemi nabytý. ()
Eastwood natočil spolu Zástavy našich otcov a Dopisy a káždý z nich je ako druhá strana mince. Dopisy ukazujú vojnu trochu netradične čo sa u americkej kinematografie nestáva z pohľadu "zlých" čiže Japoncov a preto to bolo pre mňa také zaujímavé. Japonci chceli a chránili svoju vlasť pred nepriateľom tak ako to robí každý národ a nepredali svoju kožu ľahko. Veľká jednotka je za zvuk a atmosféru právom získal Oscara! 85% ()
Skvely film, dal by som pat, ale vsetko to co film chcel vypovedat o japonsku uz davno viem z japonskych filmov. Ale aj tak somrad ze konecne niekto z amikov natocil film o japan. ()
Clint Eastwood se mi začíná zamlouvat.Další z jeho dílny válečných filmů se mi o dost více líbil už jen kvůli tomu, že to není typicky americký film se zaměřením patriotismus.Japonská armáda se shromažďuje k poslednímu odporu a doufá v zázrak.Ten nepříjde a my se dovídáme jak to prožívali vojáci císařské armády.Pěkné je také to, že je tu použito vyprávění dopisů domů.Takže pro fanoušky válečných témat je toto jasná volba.Na závěr! Je to o hodně lepší než Eastwoodův první válečný film Vlajky našich otců. ()
Velmi působivě natočený válečný film s lehce negativním pohledem na smysluplnost války. Hrdinná obrana japonských vojáků při ochraně ostrova Iwo Jima proti několikanásobné přesile amerického dobývání. Působivé odhodlání Japonců a jejich získávání sebedůvěry. Rituální sebevraždy vycházející z hlubokých kořenů tradice při neúspěchu a plnění válečných úkolů. Lidské tváře velitelů, i prostých vojáků, výjevy ze soukromí, strach, odhodlání a zoufalé bránění nemožného k udržení. A také američtí vojáci dokážou býti těmi zlými ke svým zajatcům. Ze zajímavých postav: generál Tadamiči Kuribajaši (Ken Watanabe), lidský velitel obrany ostrova s výjevy z jeho pobytu v Americe, Saigó (Kazunari Ninomija), jediný šťastně přeživší a jeho výjevy před opuštěním manželky, baron Niši (Tsujoši Ihara), bývalý olympijský vítěz, a Šimizu (Ryo Kase), krátkodobý člen prominentního vojenského útvaru a jeho přečin, za který byl poslán do beznaděje. Beznaděj, frustrace, ztráta víry ve smysluplnost války, zoufalý boj o život a chrabrá smrt v boji, či při rituální sebevraždě. Potřebná dávka melancholie, patosu a výstavného utrpení. ()
Největší masakr v Tichomoří zachycen dvěma pohledy. Ten japonský dopadl kupodivu lépe. Možná díky perfektně zachycené mentalitě, kde slova vzdát se, nebo utéct neexistují. Sebevražedná scéna v bunkru je samozřejmě naprostým vrcholem celého dvojfilmu. Mrazilo mě, když jsem si uvědomil, proti čemu chodili 18ti letí kluci z USA. Škoda jen slabších triků. 90% ()
Film o nezmyselnosti vojny, o dopredu prehratom boji, film o fanatickej poslušnosti, japonskom nacionalizme a oddanosti cisárovi, film o krutom vojenskom drile a nadradenosti dôstojníkov nad obyčajnými vojakmi. Neviem a pochybujem o tom, či Japonci o sebe takýto film kedy natočili. To musel prísť Clint Eastwood aby to za nich urobil. A ja som mu za to povďačný. Milovníci vojnových filmov si prídu na svoje. ()
Je pravda, že tempo tohohle snímku je trochu rozkolísané a v některých pasážích je i nadprůměrná metráž poněkud znát, ale troufám si tvrdit, že to byl režisérův záměr: Trochu zpomalit a snažit se proniknout k situaci tak trochu jiným, než americky uspěchaným stylem. A v mnoha scénách mu to podle mě skvěle funguje. Scéna hromadné sebevraždy nebo epizoda s americkým zajatcem Samem na mě svým patosem působily naopak velmi pozitivně a emocionálně uvěřitelně. Eastwood už předem věděl, že natáčí pomník a takovýhle styl pomníku je pro mě vždycky přijatelnější než ten Svěrákovský a la Tmavomodrý svět. Jsem docela zvědav, jak vypadají Vlajky našich otců, i když místní hodnocení jim moc nepřejí. Samozřejmě, že to bude možná ještě patetičtější, ale zase musím zopakovat, že u zvolené fasety daného žánru tohle přesně při cestě do kina čekám. ()
Letters from Iwo Jima su lepsim filmom ako Flags of...Najma z dovodu, ze nie su vnutorne porozbijane nadmernymi a zbytocnymi flashbackami (aj ked aj tu sa najdu a z mojho pohladu su uplne zbytocne, avsak nie je ich tolko,aby to bolo neunosne). Listy su v podstate komornou vojnovou dramou, kde sa obcas striela, vela sa hovori a nic sa dokopy aj tak nepovie. Proste nic co by som mal vidiet druhy krat. A musim povedat, ze doteraz ma Eastwood stval s tym svojim debilnym zvykom skladat si k filmom aj hudbu, no a teraz ju dal na starost synovi...ou jeeea. ()
64. Zlatý Glóbus za rok 2006 - cena (2) - *Nejlepší cizojazyčný film - USA/Japonsko + nominace (1) - Nejlepší režie - Clint Eastwood (Pozn.: Film byl nominován v kategorii cizojazyčný film za každou krajinu zvlášť - USA a Japonsko) ()
Vzdy me potesi valecne filmy, ktere ukazuji osudy vojaku " druhe strany ". Film si po celou dobu drzi sve tempo, nema velkolepe valecne sceny, o to vice se dostaneme do nitra japonskych vojaku, kteri jsou jako kazdy jiny, jen bytosti z masa a kosti. Jsem rad, ze se Dopisy z Iwo Jimy obesly bez zbytecneho patosu. Eastwood do sveta filmu prispiva jiz radu let nebyvalou mirou. ()
(K) ()
Z Dopisů jsem měl (jak už jsem psal v komentáři u Vlajek) silnější zážitek než z filmu Vlajky Našich Otců. Snad to nebylo vyvoláno tím, že to jaxi dotvořilo celek. Přišlo mi to takové hlubší a více promyšlené. Navíc komorní atmosféra tomu dodala grády (scény v jeskyních apod). Každopádně za shlédnutí stojí oba kousky. A asi bych doporučil pořadí: Vlajky a pak Dopisy. ()
Druhý film Clinta Eastwooda, který se zabývá bitvou u Iwo Jimy. Prvním jsou Vlajky našich otců z amerického nevlasteneckého pohledu a tím druhým jsou Dopisy z Iwo Jimy z pohledu vlasteneckých tradic japonské armády. Dopisy jsou rozhodně lepší než Vlajky našich otců. Ten koncept je trošku zajímavější. Clint Eastwood se zde snaží ukázat více tradice Japonců - obětování pro vlast a pro císaře. Několik scén je opravdu efektivních, jenže všechno pozitivní ubíjí hodně přestřelená stopáž. ()
Vlajky“ a „Listy“ spolu predstavujú skutočne impozantný úspech, ktorý sa na vojnu pozerá neochvejne. Nepopiera jej nevyhnutnosť, ale predovšetkým lamentuje nad ľudskými stratami, ktoré so sebou prináša. Je to bezprecedentná, smutná a brutálne krásna elégia, ktorá obstojí v spoločnosti tých najväčších protivojnových filmov. 9/10 ()