Režie:
Jiří BělkaScénář:
Jiří ŠotolaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, Věra Galatíková, Jana Preissová, Eduard Cupák, František Němec, Ladislav Pešek, Gustav Nezval, Ladislav Mrkvička, Zdeněk Hradilák, Ivan VyskočilVOD (1)
Obsahy(1)
Historická hra Jiřího Šotoly nás zavede do léta 1419. Narůstající pobouření prostého lidu, zejména pražského, vedeného Janem Želivským, které vrcholí po Husově popravě, vytváří v Praze nebezpečné prostředí a donutí krále Václava IV. uchýlit se na svůj hrádek v Kunraticích. Ani tady však nenalézá řešení pro nastalou situaci. Nedokáže žádný názor dotvrdit do vážného rozhodnutí. Inscenace z roku 1983 se skvělými hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Luďka Munzara, Eduarda Cupáka, Ladislava Peška a dalších zobrazila protichůdnost kořenů, z nichž vyrůstalo husitské revoluční hnutí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Příšerná nuda! [259. hodnocení, 21. komentář, 68%] ()
Historická dramata moc nemusím a tadyto navíc není zrovna moc úchvatné. Hvězdičku navíc dávám za standartně dobrý výkon Rudolfa Hrušínského, jinak je to inscenace hodící se maximálně do divadla. ()
V 80.letech už byla normalizace poněkud otupena, takže mohla vzniknout inscenace podle scénářeJ.Šotoly, jehož jinotajné romány (Tovaryšstvo Ježíšovo, Kuře na rožni) byly na začátku normalizace staženy. Současník jasně cítil paralely s bouřlivým rokem 1968, třeba se zvacím dopisem Zikmundovi (=Brežněvovi) aj. S odstupem je to stále silná inscenace prodchnutá básnivým jazykem Šotoly, s přední hereckou gardou té doby. (70%) ()
Vynikajici herecke vykony a hlavne zajimava souvislost vysilani behem navstevy papeze v CR ()
Na postavu Václava IV. se sice Hrušínský moc nehodí, takový Javorský by byl určitě mnohem lepší, jenže ten v té době ještě jaxik nedozrál do správné polohy. Vše ale bylo vyváženo excelentmím herectvím zkušeného barda. Galatíková, Cupák a Němec se rovněž nenechali zahanbit. Výsledek tím pádem velmi dobrý. ()
Dalsi historicky opus trojice Belka + Hrusinsky + Cupak, tentokrate asi o level lepsi nez selma rysava Zikmund. I zde se vsak vyskytly historicky podivne pistavy. Jako lazebnice ani chlebickar nebyly az tak spatne napsany, ale ten jejich zaver. Jako ja rozumim tomu, ze si chtel scenarista jmenem strany vyjasnit nejake veci s kralem Vaclavem, ale zneuzit takto okate k tomu vlastni postavy? Navic anarchie volneho pristupu a odstupu z vezeni neni mozne predpokladat ani v naznacene revolucni dobe. Trochu to srazi nadseni z jinak skvele inscenace. 60 proc. ()