Mezi nebem a zemí

Niekedy musí človek padnúť na samé dno, aby sa mal odkiaľ odraziť. Kto nezažije, nevie. Neal Walsch si to vyskúšal. Potom, čo si po autonehode nemohol nájsť prácu, na nejaký čas skončil medzi bezdomovcami a nakoniec o tomto dobrodružstve napísal knihu za účelom zisku, preslávenia sa a (akože) potrebe stať sa vzorom pre iných. Walschov pád je oproti iným pádom presladený desaťkrát vylúhovaný čajíček a tento film ho ešte preslaďuje. Neviem ako dlho bol tento človek na ulici, z filmu som mal pocit, že asi tri týždne. Sympatické je, že Walsch nepil alkohol, no to ma zároveň ešte viac uisťuje, že na tej ulici vážne viac ako tri týždne nebol (v pohode, možno sa mýlim). Ale aj tak je to príšerne pomalý, rozťahaný gýč. Celú dobu som ho chcel vypnúť, nakoniec sa mi to podarilo pätnásť minút pred koncom. Moja mama by asi povedala, že celkom pekný film. Ja dávam odpad (teda ak sa nezľutujem a nedám jednu hviezdu). A samozrejme nehodnotím človeka, ani jeho príbeh, ale tento film. (12.10.2022)

Užívateľ lesumir to vystihol na jedničku. "Film, ktorý sa nehodnotí mysľou, ale dušou". Nič viac by pravdepodobne nebolo potrebné napísať. __ Téma hovorov s Bohom nesmiete brať doslovne - tak isto ako aj vo filme. Je to len obrazné pomenovanie toho, že Boh je vo vás. Boh je s vami a vy ste v ňom. Vy ste ním. A verte mi, nevravím o Bohu na obláčiku s dlhou, striebristou briadkou. Jednoducho máte moc riadiť si svoj život. Všetko je založené na princípe "zákona príťažlivosti". __ Odhliadnuc od prvých deviatich minút, ktoré mi bohužiaľ pripomínali scénu z filmu Donnie Darko (ten pedofil, áno), nemám absolútne žiadnu výtku k réžii, hereckým predstaviteľom, k príbehu - skrátka k ničomu. __ Reálne, miestami smutné, emočne napäté. Čo však najviac obdivujem na pánovi Stephenovi Simonovi? Na nič sa nehrá. Jednoducho vo väčšine dramat cítite taký ten "nátlak" režiséra. Nátlak, ktorý vás akoby nútil nasilu precítiť dejové udalosti. Conversations with God o ničom nefilozofuje, nič nepredstiera. Film od váš vyžaduje len jedno - počúvájte a zvoľte si svoju cestu. Prijmete toho "bradatého mužíčka" vo vás alebo ho zahodíte ako blúdny výmysel spisovateľa, zarábajúcom na ľudských citoch? __ Jedna vec je istá - nieste nútení absolútne k ničomu - čo sa týka "Boha" vo vašom vnútri - narozdiel od kresťanskej cirkvi. (27.07.2010)

Když jsem si přečetl, že tento příběh inspiroval a změnil miliony životů, čekal jsem bombu, ta se ale nekonala. Můžu říct, že jsem si myslel, že film bude o člověku, který byl smrti na vlásku a dostal se do prostoru, kde začal mluvit s Bohem. Nakonec se z toho vyklubal nepříliš záživný příběh o člověku, ze kterého se ze dne na den stal bezdomovec a život se mu otočil. To zásadní přišlo až ve druhé hodině. Vyřčená slova Boha jsou určitě k zamyšlení, ale nemyslím si, že se zmínilo něco převratného. (SPOILER: Více mě fascinovala cesta, na které se z bezdomovce stal bohatý spisovatel a inspirace, že ke zbohatnutí stačí mít dobrý nápad.) Závěr mi trochu připadal jako reklama na náboženství, ale chápu, že to k filmu patřilo. 65% (04.09.2015)

...vždycky se musíme rozhodnout... u každého filmu... i u tohoto... jak přiblížit vnitřní hledání člověka... ...a jeho nalezené odvědi, které přinášejí další otázky... možná nám to vždycky bude připadat trochu patetické... ale... to je škoda... protože každá odpověď, které vnímavě přichází, si zaslouží právo na život... (18.03.2014)

I'll Be There. Tohle není vytržený text od Lennyho Kravitze z písně I'll Be Waiting, ale polední věta z tohohle filmu. Z filmu, který by si vás měl sám najít, - což se ukázalo jako nepřesné, když si člověk přečte předešlé dva komentáře -. Z filmu, který by jste měli vidět před četbou, nebo i po četbě hovorů s bohem od Neale Donald Walsch. Já to udělal před četbou a jsem za to rád, jakoby na mě film promlouval. První jsem se sice trošičku smál tomu, že si prostě maník mluví s bohem, ale tenhle film mě přesědčil, že tomu tak doopravdy je a může s ním hovořit každý, protože je uvnitř nás a s vírou nemá naštěstí nic společného. Z filmu, který byl dojemný a pohladil na duši příběhem podle skutečné událostil, doprovázený éterickou hudbou a výborným výkonem Henryho Czernyho. Z filmu, který se nehodnotí myslí, ale duší. (28.06.2008)