Já, legenda

Tak první dvě třetiny jsou naprostá bomba - jediný člověk co přežil bloumá se psem zničeným městem a pořád doufá, že někde někdo přežil. Will Smith skvěle zvládá stav takového člověka - deprese, beznaděj, naděje, strach, smutek, všechno mu to beze zbytku věříte. Velká škoda té poslední třetiny filmu, kdy to sklouzne do něčeho klasického a obyčejného, co jsme už mockrát viděli. Ale i tak to byl skvělý film, takže slabší 5*. (25.01.2008)

Již třetí adaptace novely Richarda Mathesona "I Am Legend", s rozpočtem $150 miliónů a Will Smithem v hlavní roli. První The Last Man on Earth (1964) a druhé The Omega Man (1971) zpracování novely "I Am Legend". Post - apokaliptická atmosféra vylidněného New Yorku, po kterém se volně prohání zvěř a opuštěná auta obrůstá tráva. S přicházejícím soumrakem vycházejí ze svým temných úkrytů nakažení, kteří jako by z oka vypadli Smeaglovi z Pána Prstenů. A Robert Nevill (Will Smith) jako jediný přeživší, který může najít vakcínu pro záchranu lidstva. I přes dechberoucí začátek a neuvěřitelnou atmosféru i zvuk je Já Legenda velkorozpočtovým The Last Man on Earth, u kterého mi trošku pokazil zážitek vyamerikanizovaný konec filmu. Rozjezd ve velkém stylu a závěr,který alespoň u mě dost sráží na celkovém hodnocení z 5 na 4 hvězdičky. 80 % (11.02.2009)

Promarněná příležitost, kterou stěží a s vypětím všech sil zachraňují Francis Lawrence, Will Smith, takřka všudypřítomná atmosféra a především úvodních třicet minut. Jenže poté to najednou již nemá co nabídnout. Za rozpačitý výsledek nemůže ani tak absence akce či poněkud úsměvné příšery. Vina padá jedině na hlavu scenáristů. Pominu, že z předlohy zůstal skutečně pouze úvodní nápad, ale to že pro sto minut stopáže popsali stěží tři stránky scénáře mi nikdo nevymluví. Hanba jim, že si za takové nic ještě nechali zaplatit. Při nulovém ději se ani nepopiratelné charisma Willa Smithe moc nechytá. O to hůře pak působí naprosto směšný závěr (ten "alternativní" věrný duchu předlohy film znatelně vylepšuje). Blockbuster, který není popcornem a zní v něm (nejen) myšlenky Boba Marleyho. To se cení. Ovšem to, že je ve výsledku pouze průměrným zážitkem, tak to již ne. (06.01.2008)

Kniznu predlohu som necital, ale I am Legend je prinajmensom "entertainment" vydarenou transformaciou filmovej verzie The Last Man on Earth s V. Priceom z 1964. Akykolvek myslienkovy presah je zredukovany takmer na nulu, ovsem osobne mi to vobec nevadilo, kedze "nahrada" v podobe presvecivej postapokalyptickej atmosfery vyludneneho velkomesta bola dokonala. Navyse, ta okata trikovost kreatur mi skvelo podtrhovala ich de-evolucnu animalnost a zaroven zintenzifikovala survival mod hlavnej postavy v akcnych pasazach. (24.12.2007)

Rok 2009: První část jako od Shyamalana (tajemno pro lidi, kteří nechtějí přemýšlet, proč ty obludy ten tenoučký paprsek světla nepřeskočí, sem tam vypjatý moment, slzy, pot, krev, ztráta blízkých, strach, funění), ale potom se na výplatní pásce záhadně objevil Michael Bay, přehlédl plac a řekl si: "Jejda, tady je ale objektů, proč je ještě nikdo nezničil výbuchem?" Do původního materiálu nastrkal pár sjednocujících prvků (golf, Shrek, drahá auta, volné silnice) a potom si udělal svůj konec. Aby se nemusel příliš namáhat dořešením nastolených témat, udělal škrt škrt bouch prásk vžů. Vznikl nám pěkný kočkopes, po kterém jsem spíš rozčarovaná než cokoliv jiného. Nicméně lehký moment děsu přece zůstává, protože, a to bych odpřísáhla i před pánem bohem motýlů, Fred se pohnul. Fred se pohnul. Jojo. Rok 2014: Tak jsem se podívala na "alternativní konec", který byl původně původní konec, ale na naléhání studia vznikl nový konec, který je známý pod názvem oficiální konec. A najednou ty moje původní výtky k nesmyslnému konci dávají úplně nový smysl, protože ono to je tak, že na jistý příběh naroubovali něco více snesitelného pro větší počet diváků, tedy megavýbuch místo vzkazu, že lidé jsou schopni citu. Pořád je to ale ovšem o několik úrovní výš než tradiční akční blockbustery, takže alespoň za to dík. Co mi ale přijde ještě zajímavější, je porovnat práci režiséra Francise Lawrence tady a v Constantinovi. Jasně, film je kolektivní dílo a stojí za ním mnohem víc autorů než jenom režisér, nemluvě o tlacích produkce a tak. Ale stejně mi přijde zajímavé, že Constantine je hotový film, který se mi ani mnohonásobným promítáním nestačil omrzet a nemám potřebu vymýšlet, co bych tam udělala jinak, zatímco Já, legenda na mě působí mnohem více jako tápající debut se slibným nápadem a kvalitním provedením (což pramení z roky prověřené knižní předlohy a dostatku peněz), ale logicky (a nemyslím tím úplně logicky logicky v tom logickém slova smyslu, ale spíš právě smyslově, vnitřně) tam do sebe úplně všechno nezapadá. (08.04.2009)