Interview

Steve Buscemi je nepopiratelně lepší herec, než režisér, ale je si toho i vědom, takže se nepouští do žádných velkých akcí. Na můj vkus zcela zbytečně experimentuje s kamerou, zde by se báječně hodila statická kamera, která by nerušila komorní konverzační drama. Pravda, pak by to mnohem více evokovalo divadelní záznam, ale v mých očích by to snímku neuškodilo. Steve je skvělý herec, bez potíží utáhne hlavní postavu, i když je zároveň v roli režiséra. (30.12.2021)

Vygradované a vypointované avšak nedořečené dialogy (což se velmi přibližuje realitě, že), skvělé herecké výkony obou protagonistů. Tato dvě superlativa jdou na úkor technického zpracování a nenápadně nevtíravé režie. Už jen kvůli zážitku, který vás prostě nemůže nechat v klidu, ať po stránce emocionální či myšlenkové, si Interview zaslouží shlédnout.. U mě za 80% . (15.09.2007)

Interview režirované Stevem Buscemim je první z trojice předělávek filmů holandského tvůrce Theo van Gogha, který chtěl přetočit své filmy na americké půdě - konkrétně v newyorskyćh lokalitách - s americkými známějšimi herci, ale s holandským původním štábem a se zachováním stejného tvůrčiho přístup, který jeden kritik v připadě Theo van Gogha nazval "novým filmovým jazykem" - snímat třemi kamerami jednu dialogovou scénu (první snímá detail jednoho herce, druhá detail druhého a třetí celek). Z úcty k tvůrci výše vytčené podmínky byly dodrženy a v Interview si malou cameo roličku střihla i Katja Schuurmanová, která v originale hrála onu bulvární hvězdičku se schopností lidmi manipulovat a zneuživat svůj intelekt za povrchní vystupování blondýny; potěši i narážky na režiséra originálu (o podpis herečce v restauraci si přijde jistý "Theo" a projíždějící kamion s jménem režiséra je také nepřehlédnutelný)._____ Zatímco van Goghova verze byla více psychologická a dala se rozlousknout prostřednictvím freudovského klíče (to, co postavy dělaly v minulosti a jakou měly výchovu má vliv na to, co dělají a jak se chovají v součastnosti), Buscemi do přiběhu lépe zapracoval výdobytky moderní technologie a jeho snímek, i díky rychlejšimu řetězení událostí posouvajícímu film k narrative twistu a kratši stopáži je tak divácky vděčnější. Víc vypovídá o tom, co nám média sdělují a jakým způsobem nám to podávají či spíše upravují._____ Vznik originálu podnítila samotná Katja Schuurmanová, která se chtěla zbavit nálepky soap-operové herečky známé jenom díky bulvárním zprávám o ní, v předělávce si zahrála Siena Millerová, atraktivní a chytrá i pohledná mladá herečka se šťastnou volbou rolí (anebo dobrým agentem?), která si nepotřebuje nic potvrzovat a utváři tak rovnocennějši "pár" s Buscemim. Škoda těch přidaných záběrů v závěru (eh), které až moc naznačují, v jinak velice věrné předělávce, která je snad ještě lepší než originál. (17.12.2007)

Citově drblá herečka, která se asi nudí v životě a nebo zapomněla, kde končí dosah kamer a studia - realitu si zaměňuje za film a ze všeho dělá takovou tu vážně béčkovou telenovelu. Jenže schválně (pomsta?). Zřejmě. Ale tak nebo tak je po chvíli emocionální výbuchy přestanou bavit. Jediné štěstí celého filmu spočívalo v hodině a 20 minut co by délky stopáže. (04.12.2016)

"Proč jste mě políbila?" - "Proč o tomhle muži vždycky chtějí mluvit?" Jasně patrné hlavní téma neochoty odhalit vlastní tvář ve snaživě hloubavé Buscemiho formě, které nejvíc škodí právě to, že se drží rozhovorových mantinelů. A přestože dojde na nejrůznější pravdivá či lživá doznání, nedostal jsem se ani jednomu z dvojice pod kůži. Bezskrupulózní slizoun a věčně telefonující nevyrovnaná pseudohvězda jsou jen stvoření, která se jednou za chvíli pokusí toho druhého potopit. A jakékoli charakterové pozadí už mi je nepřiblíží. Vskutku lahodná pointa sice všemu dá skvělou finální příchuť, ale nezachrání až příliš přímočaré vyznění. (27.10.2007)