Moje borůvkové noci

Kar wai Wong vyvoláva vďaka svojmu menu a hereckému obsadeniu vysoké očakávania. Keďže poznám dva jeho ázijské filmy, žiadne očakávania som nemal. Napriek tomu mal film ničím neupútal. Žiadne silné myšlienky (aj keď sa tak tvári), žiadna katarzia, žiadna scenáristická logika. Toto je typ filmu, pri ktorom musíte rozprávať v spoločnosti, že sa vám páčil, inak si o vás budú myslieť, že pozeráte iba blockbustere. Tak spoznáte pseudointelektuálov. Bavil som sa viac menej iba hviezdnou účasťou. VIDENÉ ZNOVA: Aj by som dal tri hviezdy, je to celkom príjemné, ale keď je dramatickou potrebou hlavnej postavy kúpa ojazdeného auta a režijný štýl, využívajúci pri každej scéne trhané spomalovačky, pripomína príjazd rútiaceho sa vlaku v akčných filmoch Tonyho Scotta, tak sa k tomu neodhodlám. Sympatická myšlienka mala byť podaná výstižnejšou formou. (17.09.2012)

Sladký a bohatě zdobený borůvkový koláč s nezaměnitelnou chutí, který, když se rozplyne na jazyku, vhání slzy do očí a dává vzpomenout na chvíle, které vyhloubily hluboké rány do našich těl, ale i na chvíle, které ty rány zacelily...borůvkový koláč lítosti i naděje. Raněná bytost bloudí ospalým světem propleteným neony a cigaretovým kouřem, potkává jiné raněné bytosti, prožívá své borůvkové noci a doufá, že nalezne lásku. Jen škoda, že Wong Kar-wai upekl prakticky ten samý koláč co minule a nepokusil se nás překvapit něčím novým...ale i tak to je velmi chutná záležitost (12.03.2008)

Toto se mi doma válelo příliš dlouho, než jsem se to odhodlal pustit. Vizuálně je to starý dobrý WKW, bohužel s hollywoodským koncem. Dále mi moc neseděly některé věty, jež vypouštěny z úst amerických herců zněly jaksi nepatřičně a jež by jejich asijští kolegové (namísto Jude Lawa takový Tony Leung a místo Norah Jones třeba Ziyi Zhang) jistě dovedli podat s větší dávkou citu. 70 %. Poučení pro příště: když se nějaký film nelíbí Pomovi, musím jít do něj. ;) (10.08.2013)

Povrchní fraška tvářící se jako sofistikovaná romance, nad jejímž poselstvím byste měli bulet jako diví. Je mi líto, na rozvíření očních kanálků a rozpumpování srdce však potřebuji víc než nabubřelou hereckou exhibici, do sebe zahleděný scénář a režii, která se pokouší povznést primitivnost svého díla do výšin stylizovaným vizuálním ztvárněním. To si radši zajdu do kavárny, udělám smutné oči na číšnici a budu doufat, že se slituje a dá mi kus koláče na účet podniku. Anebo si ho klidně koupím. Lepší než litovat peněz za podobně prázdný, rádoby meditativní a intelektuální film. (10.06.2008)

Také se Vám stává, že nemůžete v noci spát? Stejný problém má i Elizabeth, před kterou ční obrovská kopice nevyřešených odpovědí, na něž neustále klade otázky. Dosud se nevyrovnala z rozpadu dlouhotrvajícího milostného vztahu a její nitro prožívá ochromení. Jak jen se s nastalým chaosem vypořádat? Odcestovat a nechat vše za sebou? Zapomenout? Cesty je svedly, když byli na dně. Nejdřív prohodili pár slov, potom vět a nakonec celá souvětí… Nabalují se, až tvoří dokonalou pavučinku, která jim proplete osudy. Oba zhrzení, oba osamělí, smutní, jen těšící se na další návštěvu, kdy se zase posunou o kousek dál v roli objevování svých srdcí. Tón udáván vůní sladkého borůvkového koláče se zmrzlinou, který obměkčí nejednoho. Jsou si tolik podobní, hledají, tápou, chtěli by milovat a být milováni, ale jak dlouho ještě budou čekat, než přebolí zklamání, které utrpěli? Noc změní se v den, Elizabeth utíká. Na své cestě poznává tolik odlišných charakterů, skrze ně se učí poznávat samu sebe. Je jen němý pozorovatel lidských osudů, je svědkem nenávisti, hlouposti a zjišťuje, jak si lidé neváží bytostí, které milují. Berou je jako samozřejmost, ale když je ztratí, je pozdě a oni zjistí, že jim ani nevyjádřili své pocity, naposledy jim nevěnovali slůvka útěchy a porozumění. Procestuje celou zemi, aby zjistila, pro koho její srdce bije… Krásný příběh lásky, plný něhy, nádherných záběrů jak už zpomalenýcch (které mi zpočátku vadily, ale u nichž jsem ráda zjišťovala, kterým směrem nás chce režisér ubírat), nemluvě o snímání prostředí kavárny zpoza prosklených výloh. Pozadí prokresluje jemná, ničím nerušící hudba unášena v rytmu folku, na níž se podílela sama Norah Jones, Cat Power nebo Ry Cooder. Nechte se unést a zabředněte do světa symboliky… (20.05.2008)