Veselé Velikonoce

Nikdy, upozorňuji nikdy neřikejte Belovi, že je posera jelikož on Vám pak ukáže takového Jamese Bonda, že se budete divit a kochat pohledem na to, jak si akční scény neskutečně užívá. Veselé Velikonece mě vždycky na Velikonoce minuly, musím se přiznat a tak jsem si to vynahradil jedno zamračené odpoledne a výborně jsem se bavil. Belmondo příjde na scénu a už s jeho úsměvem se člověk musí smát. Ten jeho šarm, jak se na něj ženský lepí, to je prostě nádhera sledovat. Každou chvíli se člověk musí smát, to jinak ani nejde. Nejlepší na tom je, že on má na to všecko takový talent, že se srovnávat s ním nedá prakticky nikdo. Belmondo je prostě jedinečný a jeho filmy tak zábavné, že se na ně kdykoliv rád znovu podívám. (10.07.2008)

Na Veselé Velikonoce se dá dívat každé Velikonoce, ačkoliv velikonoční svátky se zde objevují jen hodně na pozadí!  Ale je to prostě skvělý. Mým nejoblíbenějším dabérem Belmonda je mimochodem Tříška, ale Velikonoce je přesně jeden z těch případů, kdy dost uznávám i Krampola, který byl v osmdesátkách ještě v dobré formě + Taťjana Medvecká jako Sophie Marceau  je taky skvělá. Jinak má pocit , že díky tady tomu  filmu jsem pokaždé, když jsem nevěděl jak zahájit konverzaci začal říkat ,,tak jak se máme´´ :D a doufal, že to neskončí tím, že budu vyhlášen za proutníka a flákače, co rozfofroval prachy se ženjskejma a pak zfalšoval účty.   Tak doufám, že jsem nezklamal!  (10.04.2023)

Meloun a ústřice? :)...Další z mých oblíbených Belmondovek, kterou už sice znám nazpaměť, ale vždycky se ráda podívám a zasměju. Oceňuji zejména dialogy, které jsou prostě geniální (skvělý je i český dabing) a samozřejmě herce. Jean Paul je pro mě prostě mistr, jak se zoufale, ale neodolatelně zamotává do jedné lži za druhou, aby nějak zachránil situaci s vymyšlenou dcerou. Vlastně se prakticky celý film nezastaví. Proto je taky film zdrojem kupy hlášek. Sophie Marceau i Marie Laforet jsou rovněž výborné, krásné a okouzlující. Hudba - Philippe Sarde:). Julie, upozorňuji tě, upozorňuji tě, Julie!....Důrazně tě upozorňuji!....Myslím, že je upozorněná až dost.--Pořád ji slyším jak říká papa, papa...padá mi vanilka...Víš jak pálí slunce v Limoges.--Pořád mi zpívá, o mein papa, o mein papa.--Její rodina je no...samí námořníci. Tam v Limoges? Noo, na Kanárech....a tak dále :). (25.04.2011)

Stephane Margelle (Jean-Paul Belmondo), majitel stavební firmy, šťastně ženatý má ale jednu drobnou vadu. Je nenapravitelný proutník - jak potká nějakou mladou a hezkou ženu, nedá si pokoje dokud ji nedostane. Když jednou takto potká mladou Julii (Sophii Marceauvou), která se právě rozešla se svým přítelem, a už se schyluje k nejlepšímu, náhle vchází do bytu jeho manželka. Aby situaci zachránil, Stephane začne tvrdit, že Julie je jeho dcerou z prvního manželství. A Julie se k této hře ochotně přidá... Ze všech stran jsem slyšel tvrzení, že tento film je nejlepším Belmondovým filmem, a ať určitě neváhám a podívám se na něj. A tak se stalo, že jsem z filmu trochu rozpačitý. Že bych se nebavil vůbec nelze říct, hlavně první hodinka je hodně dobrá - trojice Belmondo, Marceau a Marie Laforêt - je úžasná, a jejich hádky jsou prostě skvělý. Jenže pak si někdo řekl, že co by byl film s Belmondem bez nějaké větší akce, a tak je závěrečná půhodinka jen hloupou akcí, která kazí celý můj dojem z předchozí části filmu - nemá na předchozí děj žádné hlubší navázání, prostě tam tak je. Když budu chtít vidět akční film s Belmondem, tak si pustím ten, který si nehraje na nic jiného - tohle měla být komorní komedie (věřím tomu, že Jean Poiret ve své divadelní hře o honičce autem a rozbíjení oken a rvačce všech se všemi nic nepsal)... (02.06.2013)

Povedená taškařice a nemilé faux pas. Posadíte manželku do letadla, v prázdném bytě se těšíte na sechsuální radovánky s mladou, šikovnou Francouzkou a ona se vám nečekaně vrátí ženuška zpět. TRAPAS, řeknete si: do prd..e - rychle - co teď?! Odmyslím si, že na obrazovce vidím velkou ikonu francouzského filmu a pomyslím si jak je ten chlápek, jako načapaný nevěrník, pohotový. Vymyšlené výmluvy sype z rukávu jako barový kouzelník na poslední štaci svého turné, jen aby si zachránil záletnou kůži před přirozeně zvídavýma otázkama své ženy Sofie. Nepřestanu se mnohdy obdivovat, že možná i v reálu existují ženy, které dokáží být ženiálně rafinované, velice chytré, a veliké ve svém charakteru, aby nakonec byly ony těmi vítězi. (20.04.2014)