Reklama

Reklama

Epileptic Seizure Comparizon

všechny plakáty
Experimentální
USA, 1976, 35 min

Režie:

Paul Sharits

Recenze (4)

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Při hypnoticky se střídajících barevných políčkách a opakujících se záběrech na dva muže při epileptickém záchvatu člověka sevře podivný pocit úzkosti - možná proto, že to není "jenom jako"...a možná také proto, že autor si spojením zběsile blikajícího obrazu a doprovodnými zvuky nářku epileptika pohrává s divákovou psychikou vskutku docela brutálně ... ... no každopádně - opravdu podivný filmový zážitek... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Porovnanie epileptických záchvatov sa odvíja tempom rytmu tejto udalosti. Ak ste boli niekedy svedkami epileptickej príhody v hromadnej doprave alebo inde, tak Sharitsov film efekt záchvatu zosilňuje zvukom, ktorý väčšinou pripomína pokazenú techno skladbu, či menej funkčný elektrospotrebič. V druhej polovici k zvuku pribúdajú uširvúce epileptické výkriky a mumlania. Do toho neustále preblikávajúci obraz. Raz nezreteľných machúľ, neskôr záberov na telá a grimasy mužov, trpiacich záchvatom. Je to intenzívne. Je to dokonale odstrihnuté od deja. Nuž a je to dosť dlhé na to, aby to odradilo väčšinu tupých mudrákov i skutočných hlupákov. Za intenzívny pocit "zažitia pocitu kŕčových záchvatov u neepileptických osôb", čo bol režisérov cieľ, si Paul Sharits zaslúži vysoké hodnotenie. Absolutórium ale nie, na to je dielo príliš neradostne intenzívne. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Mít to nanejvýš 10 minut, dám klidně i plný počet, protože ty Sharitsovy oční destrukce konečně mají nějaký účel, smysl a skutečně působí silně znepokojivým dojmem. Líbí se mi i ten koncept, že nejprve slyšíme, ale nevidíme, pak vidíme, ale neslyšíme a pak vidíme i slyšíme zároveň. A takhle to sledujeme dvakrát, přičemž nechápu, proč to nestačilo jen jednou. Ta druhá část už působila hodně navíc, jen na protažení stopáže. A i ta první působí poněkud utahaně. Nejspíš chápu, tou "nesnesitelnou" délkou to mělo víc navodit pocit epileptického záchvatu, ale na to by bohatě stačilo těch 10 minut. Takhle mi to žádný pocit záchvatu nenavodí, ale spíš mě to jen znudí. Ale i tak to není špatný experiment a ačkoli jsem z toho měl obavy, tak Sharits konečně trošku překonal sám sebe. 3* ()

Reklama

Reklama