Obsahy(1)
Časosběrný dokument P. Štingla zachycuje v průběhu tří let a během několika setkání v zákulisí, herecké šatně i na půdě DAMU nezapomenutelného herce Borise Rösnera (*25. 1. 1951 – †31. 5. 2006). Rösner odkrývá vlastní duši hluboce přemítajícího tvůrce a nic si nenechává pro sebe, stejně jako před studenty svého hereckého ročníku. Otevírá se divákům, aby popsal herecký život, jak ho sám už od dětství poznával v divadelní šatně své matky, herečky Jarmily Horské. Herectví se mu zadřelo pod kůži a úvahy o jeho vztahu k životu ho doprovázely takřka na každém kroku. Jeho vzpomínky se dotýkají také kolegů, od nichž se učil – především V. Vosky, se kterým hrál v průběhu šestiletého angažmá v divadle ABC. A právě tam jej dokument zachycuje na hereckém vrcholu při jeho návratu ve hře "Frederick". Na jevišti ztvárňovaný život slavného francouzského herce se tehdy začal prolínat s jeho vlastním osudem a bilancováním. V rolích Fredericka, Cyrana nebo Lakomce, jak sám říká, v posledních letech „umíral“ na jevišti nesčetněkrát. Dokument zachycuje čas slávy korunovaný převzetím Thálie, hereckého ocenění z rodu těch nejvyšších, ale i čas nemoci, kdy se herec dozvěděl a přijal svou diagnózu. Nakonec už rozhovor s dokumentaristou nedokončil... (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Nádherný dokument z posledních let života Borise Rösnera, sledovat jeho pracovní nasazení, pedagogickou činnost, režisérskou práci to je něco úžasného, za možnost nahlédnout mu do mysli, do duše, do srdce patří tvůrcům veliké poděkování.. Bylo mi potěšením, jen holt ten smutný závěr mě dojal k slzám.. ()
Doteky absolutní pravdivosti až na dřeň... Smekám... Režisér si s Borisem Rösnerem dlouhá léta povídal o tom, kde končí herci role a kde začíná jeho opravdový život. Po sedmnácti letech za ním herec přišel, že právě teď takovou roli, která toto téma řeší, hraje. Jednalo se o divadelní hru "Frederick" od Érica-Emmanuela Schmitta. A tak vznikl tento dokument. V příběhu hlavní postava Frederick, kterého herec hrál, umírá na rakovinu a to se také stalo Boris Rösnerovi. Filmový dialog s hercem tak zůstal nedokončen a dokument končí předčasně. ()
Vynikající dokument, stojící na naprosté otevřenosti zpovídaného i na režisérově citlivém zařazování záběrů, v nichž herec neví, že je natáčen... - Nejsmutnější ovšem je závěrečná pasáž, v níž Boris Rösner hovoří o tom, jak je mu již lépe a vyjmenovává vše, na co se těší, co plánuje.. a Smrtka, ta děvka stará, si přitom již brousila kosu... ()
Nádherná koláž o divadle, o herectví, o životě, o politice... - o Borisi Rosnerovi. Miloš Kopecký říkával, že by se nemělo mluvit o velikých hercích, ale o velikých osobnostech. Herecké řemeslo - finty a výrazové prostředky se naučí, umějí a dělají všichni stejně. Z herce dělá velkého herce nikoliv to, že to umí lépe nebo více, ale že je to veliká osobnost. Při pohledu na Borise Rosnera v tomto dokumentu nedokumentu je jasné, že to tak opravdu je. ()
BR o hercích: "Když jsme zraněni, nekrvácíme. Když nás zabijí, neumíráme. Když říkáme: miluji tě, přemýšlíme, co je v další replice. Co je to vlastně duše herce? Průvan. Studený vzduch ve vypůjčeném kabátě..." Výjimečná herecká osobnost, pedagog, gentleman - s ojedinělým talentem i hlasem. Kvalitní časosběrný dokument, jenž mapuje poslední tři roky života umělce-člověka. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (1)
- Režisér Pavel Štingl si s Borisem Rösnerem dlouhá léta povídal o tom, kde končí herci role a kde začíná jeho opravdový život. Po sedmnácti letech za ním herec přišel, že právě teď takovou roli, která toto téma řeší, hraje. Jednalo se o divadelní hru „Frederick“ od Érica-Emmanuela Schmitta. A tak vznikl tento dokument. V příběhu hlavní postava Frederick, kterého herec hrál, umírá na rakovinu, a to se také stalo Borisi Rösnerovi. Filmový dialog s hercem tak zůstal nedokončen a dokument končí předčasně. (sator)
Reklama