Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Čechách roku 1315 vládne mladičký král Jan Lucemburský (V. Harapes) a jeho žena Eliška Přemyslovna (J. Hlaváčová). Skutečným pánem v zemi je však podkomoří Jindřich z Lipé (M. Macháček). Jeho moc se nelíbí jiným pánům v království. Je trnem v oku i královně, která označí Jindřicha za zrádce. Po jejím obvinění je Jindřich uvězněn i se svým společníkem fráterem Bonaventurou (L. Munzar) na hradě Týřov. Zde ho má v nevlídném sklepení střežit purkrabí Hýta (M. Růžek). Hýta se nechá zlákat příslibem dvaceti hřiven stříbra a nechá pánu z Lipé volnost pohybu po celém hradě. Kvůli nespravedlivému věznění oblíbeného pána však po celé zemi propukají nepokoje. Jednoho dne proto přijede na Týřov posel s královniným návrhem: Jindřich se má pokořit, přiznat vinu a pak bude volný. V opačném případě mu hrozí poprava… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (83)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Klasická historická daňkovština. 1) Scénáře Oldřicha Daňka mají kromě dobře napsaných postav, dialogů a věrohodného backgroundu velmi často i charakter podobenství, zde je to o věrnosti pravdě a vlastnímu názoru. Téma pro zjitřelý osmašedesátý rok jako vyšité. 2) Spoiler. Půlroční věznění (1315 - 1316) však nebylo ve skutečnosti důsledkem boje za pravdu, jak to Daněk mile idealizuje, ale šlo o mocenský boj, který nakonec Jindřich z Lipé vyhrál a spolu se svou láskou Eliškou Rejčkou spravoval království až do své smrti roku 1329. 3) Kontrolní otázce týřovského purkrabího Hlídá někdo? kontruje memento filmu i doby - Vždycky někdo hlídá. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Zajímavá alegorie na šedesátá léta. Nevím proč, ale nejevíc mi to připomnělo Husáka. Ten také několikrát odmítl, a to nabízené místo, až se dostal na jednu z nejvyšších pozic reformního procesu. Ale líbili se mi i detaily ve smyslu - král někoho nechá zavřít, ale už nevím, co se s ním děje. A v domnělém vězení panují jiné podmínky, než to na první pohled vypadá. Proč jenom tenhle film zapadl? ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Zas 1 z těch československých filmů, u kterého nechápu, proč mi tak dlouho unikal. Zřejmě proto, že je to takový nenápadný, komorní. A přitom jde o snímek malý, ale plný velkých témat. Čest, pravda, lež, svoboda, morálka…a vše obklopující dobová atmosféra, která je krom nuznosti nasáklá strachem a nedůvěrou. Ostatně, jak se mají zachovat obyvatelé hradu a purkrabí; vzepřít se pánovi jednomu, nebo dál věznit toho druhého, zvlášť, když slíbí odměnu, která všechny tak láká…jak se rozhodnout správně? Film krom výše zmíněných témat stojí především na výborném herectví, Macháček, Růžek, Munzar, Hlaváčová, v zajímavé roli i Mareš (až na to podivné předabování). Pomalé tempo vyprávění pak navzdory krátké stopáži přijde nejspíš leckomu zdlouhavé, ale velmi dobře kopíruje plynutí života v samotném izolovaném hradu. Za mě to budou slušné 4*. „Hlídá někdo?“ - „Vždycky někdo hlídá.“ ()

topi 

všechny recenze uživatele

Královský omyl zdobí především herecké výkony. Miroslav Macháček jako Jindřich z Lipé, Martin Růžek jako purkrabí Hýta z Týřova (nepřekonatelný výkon), v roli mnicha Bonaventury Luděk Munzar, v roli Elišky Přemyslovny Jana Hlaváčová (nádhera nebeská), nebo Ladislav Křiváček jako Jednooký. K nepoznání je i mladý Vlastimil Harapes, který ztvárnil Jana Lucemburského. Toto bohatě stačí k perfektnímu filmovému zážitku. Připočtěme nezvyklé kamerové sekvence, zvláštní nasnímání jízdy Jindřicha na koni po hradě a širokoúhlý formát, který dává vyniknout rozsáhlým záběrům a dílo je téměř dokonalé. Hudbu Jana F. Fischera nahrál soubor Pražští madrigalisté. Oldřich Daněk byl mistr v historickém oboru českých zemí a v 68. roce Královský omyl zdatně působil nejen jako příběh ze 14. století, ale také jako podobenství, které se tehdejším soudruhům určitě moc nelíbilo. Ještě mě pobavilo slovo "rochna", které označovalo velmi prsatou středověkou ženu. :) ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Zobrazenie stredoveku ako absolútne temnej a krvilačnej doby sa mi mierne zajedalo už pri Markéte Lazarovej. Tu línia ukázania temného predobrazu súčasnosti pokračuje. Lazarová však bola prvá a obrazové i symbolické uchopenie bolo neporovnateľne lepšie.Chápem alegóriu na nečisté politické hry súčasnosti, ale prečo je vždy ukázané toto obdobie len a len ako doba temna, tmárstva desu ako z najkrvavejšieho krváku? Okrem toho Kráľovský omyl ponúka aj kráľovskú porciu zdĺhavej nudy. Jednoduchý príbeh nespravodlivo odsúdeného väzňa, akože komplikujú patetické reči prehrávajúcich hercov (raz krik, inokedy chrapľavý šepot), no v skutočnosti (ako zvyčajne) je možné len jedno z dvoch vyústení konfliktu: oslobodenie alebo odsúdenie. Politické intrigy, hry lásky a snahy o zachovanie čistého štítu vrchnosti tu sú, ale akosi zvláštne polopatisticky (zdanlivo komplikované spôsobom reči), celkove je to tak nejako o ničom - niečo ako menej vydarená esej. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Přestože se příběh odehrává na Týřově, natáčelo se na hradě Švihov. Týřov je dnes již zřícenina. (Kulmon)
  • V příběhu se obchoduje v takzvaných hřivnách. Hřivna je staročeský název pro náhrdelník či nášijník. Používaly se ve středověku jako platidlo převážně mezi Slovany. Později se jako hřivna označuje váhová jednotka cca čtvrt kilogramu, kterou se vážily drahé kovy. Hřivna stříbra se rovnala šedesáti grošům. (sator)

Reklama

Reklama