Tsunami: Následky

Hodně silnejch okamžiků, rozhodně emocionálních až do morku kostí, ale už po chvilce sem koukala na hodinky a nebavilo mě to. Co mě zaujalo asi nejvíc bylo pálení neidentifikovanejch mrtvol, který začaly časem zapáchat a nikdo je nestíhal odklízet, čehož se ujali všudypřítomný mniši. Proti nim se postavili přeživší, který hledali svý příbuzný, ale neměli šanci je najít, pže těla byly už spálený. Nešlo mi ani tak o tuhle konkrétní věc, ale o to, že obě strany dělaly správnou věc, ale žádná nesouhlasila s tou druhou. (23.07.2008)

Pokus o vyobrazení událostí z prosince roku 2004 z Indonésie, kde udeřilo zemětřesení a následné tsunami obrovskou destruktivní silou. Dvoudílný TV film je natočen velmi působivě, realisticky a drží si vysokou kvalitu. Velice silný snímek o děsivém neštěstí a bezmoci - doporučuju. A pro ty, kteří rádi používají kapesníky při sledování filmů, doporučuju tuhle melodramatickou, áčkově obsazenou citovku. 80% (08.01.2013)

O triedu lepšie ako pátosom prekypujúci snímok Nič nás nerozdelí (2012). Rovnaká téma, úplne iné spracovanie, aj keď ani tu sa pri pár scénach tvorcovia tomuto pukerlíkovému nešváru neubránili, bolo to však v norme, pričom sa to celkom stratilo v mori prirodzenosti a reálneho vykreslenia tejto smutnej udalosti. Čo mi najviac vadilo, tak to bola úplne zbytočná novinárska linka ohľadom thajskej vlády a jej vyvlastňovaniu pozemkov na nové hotely. V týchto pasážach snímok strácal na emotívnej sile a kontraproduktívne tak skĺzaval do nudy politikárčenia a údajnej "senzácie". Nebyť toho mohlo ísť o fantastickú katastrofickú drámu s reálnym spracovaním, hlavne keď tiež uvážime výborné herecké výkony väčšiny zúčastnených. Aspoň tretina stopáže preč a bola by to emocionálna bomba, takto len slabší nadpriemer. 70/100 (19.05.2016)

Přežít je jen první krok k dalšímu životu. Silný, působivý příběh takřka dokumentární formou zachycuje různé lidské osudy. K věrohodnosti přispívají i herecky přesvědčivé výkony. Tvůrci zvolili několik "hrdinů", jejichž osudy sledují. Zajímavým "průvodcem" neštěstí se stává novinář. I když příběh černošských manželů, kteří hledají dcerku Martu, je patrně nejdojemnější a v klasicky fiktivním příběhu bych si přál happy end, věřil jsem, že filmaři se nezaprodají "šťastným koncem". Byl jsem rád za to, že nechali pouze nepatrnou novoroční naději. Z hlediska zachycení reality bylo účinnější zobrazení naděje, radosti, zklamání, vzájemného i vlastního obviňování a konečného pokusu o vyrovnání se se ztrátou než náhodně šťastného shledání na konci. (15.01.2010)

Prosté a působivé. Je vidět, že tvůrci neměli k dispozici megarozpočet k vytvoření odpovídajících megaefektních záběrů na ničivou vodní masu, přesto tu tragickou událost zachytili docela šikovně. Navíc jim šlo především o věrohodné zobrazení následů obrovské přírodní katastrofy prostřednictvím jednotlivých lidských osudů - a to se za pomoci velmi dobrých hereckých výkonů prakticky všech protagonistů podařilo ... 3,5* (08.01.2010)