Mlýny

Zdaleka nejlepší sklepácké představení (spolu s kratším, taktéž stoprocentním Hřměním alias Katovnou). Havlovu předlohu jsem nečetl, ale i tak hádám, že z ní v adaptaci mnoho nezůstalo, a to co zůstalo, přetavili Sklepáci do úžasného mixu vojenské normalizační mluvy (nejlépe ocení ti, kteří pamatují a nezapomenutelných slovních gagů . Famozní Vávra s Hanákem (u "I do té třetí..a už to nalejvej" až po "Když se netrefím, budeš za úsvitu popraven" s civícím Slovákem jsem se , ano, málem počural smíchy), v mohutné formě jsou téměř všichni (nezapomenutelní Otakáro a "slovenský" Fero Burda). "Z toho bude průser ... nebo pochvala!" (19.12.2020)

Zajímavé zapojení diváka do děje :). I herci byli super, ale nějak mi to nesedlo. Párkrát jsem se zasmál, ale člověk by musel být přímo v divadle, takhle u monitoru je zážitek už jen zprostředkovaný a bez lidí kolem to není ono... Ale v divadle by to byla naprostá bomba! (13.11.2012)

Stejně jako Kouř, ani Mlýny nejsou šálkem pro každého, je třeba více repríz, aby jim člověk přišel na chuť, a hlavně aby stihl zachytit všechny perly, které na obecenstvo protagonisté házejí. „Po dobu mé služby se nic zvláštního nestalo.“ „Takže jste tady byl vlastně úplně na hovno, co!?“ (05.01.2015)

Mlýny jsou jedinečnou a ucelenou ukázkou provokativně satirického stylu práce divadelního uskupení Sklep. A první polovina devadesátých let, čas rozjařeného optimismu, přála jejich způsobu zábavy. Vidět ono divadelní představení naživo, šlo by jistě o jeden z nejpovedenějších a nejrozdováděnějších večírků. Absurdita života socialistického vojáka povstala z nadšení a vytrysknutí dlouho očekávaného gejzíru živé vody svobodné tvůrčí práce. A co je na srdci a dává smyl, musí jít ven do života. S kousavě trefným nadhledem a neutuchající radostí ze života. Nedávná minulost stále žila ve vzpomínkách a jak se s ní lépe vypořádat, než v kritickém pohledu bizarní ironie? Je dohnána až na samou hranici a výsledkem je roztomilá taškařice, která se nechce zastavit, ale pokouší prorazit každou překážku a rozlévat životodárnou vláhu svobody po celé zemi. Hlavní postavou příběhu je vojín Maršík (zajímavý Jan Slovák) v největším vnitřním rozporu svého života uvědomělého a poctivého socialistického člověka. A pochvala je vždy lepší, než průser a skvrna na kádrovém posudku. Výraznou postavou je poručík Horáček (příjemný Tomáš Hanák) v alkoholickém oparu služební výdrže a praktických rad do života. Nejrozkošnější postavou je podplukovník Malík (skvělý David Vávra), osoba na hierarchicky nejvyšším stupínku kasárenského světa. Jeho pozice je zárukou největších gest i nejúdernějších slov. Jedinou ženskou postavou je rotmistryně Boženka (velmi zajímavá Monika Načeva), prostořeký posel a komentátor zpráv. Z dalších rolí: hlasitý Slovák, amatérský svářečský umělec a vojín Šimák (pozoruhodný Jiří Fero Burda, též v roli nespokojeného ducha mrtvého civila), prostodušší popleta, neoficiální hrdina a vojín Houska (zajímavý Otakáro Maria Schmidt), bezprostřední a poživačný kapitán Sládek (dobrý Ondřej Trojan), tichý vojín Čapek (Petr Koutecký), či opatrný desátník Toman (František Váša). Ve své době šlo o jeden z vrcholů nespoutané zábavy. I dnes je tento rozpustilý způsob nakažlivý svou veselostí a optimismem. (01.12.2016)

Vynikající absurdní komedie, svérázně prezentovaná Sklepáky. Dialogy jsou detailně vyšperkované, mnohé odpovědi a reakce mě dostaly do kolen. Gumy jsou úžasné, realistické, kdo zažil, asi ví ("Proč je tma? Vypínač, na můj povel!"). Nicméně, přes satirický děj, jsou ve hře skryty hlubší myšlenky. "Raději budu klidně spát v kriminále, než být na vysoké s takovým svědomím." (31.12.2014)