Armáda démonů: Matka slz

S gialla souputníků mi je přece jenom bližší takový Lucio Fulci, na jehož geniální Beyond nedám dopustit, ale Argento se po letech podprůměrných a maximálně průměrných žánrových podívaných vrátil ke své nedokončené trilogii o matkách - čarodejnicích a přidal poslední střipek do skládačky. La Terza Madre je naprosto famózní záležitost, která překvapí Mistrovy fanoušky větším soustředěním na klasicky vystavěný narativ s naprosto logickými a kauzálními vazbami mezi jednotlivými scénami... aby pak Argento klasický narativ v nekompromisním a božim závěru/záběru utnul a postavy vnitřně vyprázdnil, nechal je v bláznovském smíchu a dojem podtrhl nereálnými kulisami. Jasně, že konfrontace "té nejkrásnější a nejnebezpečnější" s hlavní hrdinkou, brilantně ztvárněnou Asiou Argentou, je krátký, ale to je poznávací znamení Argenta stejně jako otevřené konce a cliffhangery u Romera. A ústřední skladba je hotový zázrak.... a ty gore scény musí potěšit každého fanouška. Skutečně: nejlepší horrorový film roku 2007 a vzhledem k uchopení ryze žanrových schém a hlavní ženské postavy, která je racionální, značně progresivní nad-žánrová podívaná. (29.01.2008)

Argento se svezl na popularitě Masters of Horror a po sedmadvaceti letech dokončil svou trilogii o Matkách - čarodějnicích. Samozřejmě nepřišel s novou verzí Inferna nebo Suspirie, ale v rámci svých dnešních možností natočil brutální atmosférický horror, který s přehledem válcuje většinu současné horrorové produkce. Více: http://blog.obitus.cz/2008/01/la-terza-madre.html (04.01.2008)

Len s námahou potláčam sklamanie. A uvažujem, nakoľko fungovala nostalgia u Obitusa, Adriana, Hellblazera a ďalších, ktorí tu píšu o majstrštyku, napätí a atmosfére. Čože?! Videli sme ten istý film? Áno, je to o povestný chlp z ohanbia lepšie ako argentovky z uplynulých cca 15 rokov, ale je to Majstrov úžasný comeback? Ani náhodou. Argento vymenil hru s farbami, surrealistickú atmosféru a precízne budovanie napätia za príbeh, ktorý má mať akože hlavu a pätu. Nefunguje to. Tá báchorka o boji zlých a dobrých čarodejníc a druhom páde Ríma je bez bizarnej atmosféry starých argentoviek... proste trápna. A veľmi zle zasadená do súčasných reálií. Výsledkom je utrmácané a s pribúdajúcimi minútami čoraz nudnejšie béčko bez štipky napätia, s jednou jedinou slušnou ľakačkou, s mizernými digitálnymi efektmi, náhle odseknutým a nevygradovaným (rozumej odfláknutým) vyvrcholením a otravne afektujúcou a prekvapivo nesympatickou a nesexy Asiou (keď tam začala na ducha pokrikovať: "Maminko, maminko!", tak som mal chuť to vypnúť a pustiť si radšej nejaký remake od Platinum Dunes). Čo zostalo? Zopár mastných oldschoolových gore efektov. Im asi podľahli tí, ktorí tomuto podpriemernému filmu nasolili absolútne hodnotenia. Mňa dedo Dario na jednej rozvarenej špagete trčiacej z tučného zadku do hororového raja neodtiahne. 50%, aj to len tak-tak. (05.06.2008)

Něják nevím co s tím.. Na jedné straně musím uznat, že trojmatkovská trilogie je tímto uzavřena velmi důstojně. Argento se s tím nemaže a rozehrává HC horror plný kvalitních masek, paranoidní atmošky a výživného gore, nešetří nikoho (ani ženy a batolata) a i ty triky, kde šáhnul po levném kompjůtru nevypadají něják zásadně nepatřičně. Na stranu druhou mě to prostě nestrhlo tak jako parádní a umělecky vypiplaná Suspiria a navíc jsem měl pocit, že se to dost táhne. Na drobnosti nad kterýma divák občas protočí oči (a které vychází z toho, že Argento některé věci prostě neřeší, protože to je jeho svět) jsem si sice zvyknul ale i tak mě to občas ruší (ale to už je součást jeho rukopisu).. Takže rozhodně je to mnóóhem lepší než Inferno, ale přes všechny klady to Suspiria prostě není. Každopádně ale doporučuju zkouknout a udělat si vlastní obrázek, protože ty niance jsou zde hodně subjektivní a každému to sedne jinak. (04.11.2014)

Všem muselo být jasné, že Matka slz nebude po tolika letech fungovat stejně dobře, jako ve své době Suspiria a Inferno. Tudíž na to šel Argento malinko odlišnou cestou. Fascinující obrazy plné barev a nepolapitelným zlem nasáklá atmosféra tak šla stranou, místo toho se soustředí na kmitající děj a hojnou brutalitu. Ta tu vystupuje ve větším množství než jindy, gore se opravdu povedlo, i když ho občas naruší nedomrlé počítačové efekty. Argento se s novou látkou a na dnešní moderní dobu popral více než dobře, spokojenost je tedy na místě, přesto jsou jeho starší dítka ve své kvalitě samozřejmě pořád nedostižná. (30.12.2010)