Armáda démonů: Matka slz

Tam za hřbitovní zdí ležela truhla a rakev ovázaná řetězem. MATER LACRIMARUM se vrací…. PŘÍBĚH:**z Říma se stává ,,šílené“ město. Vraždy, sebevraždy, sjíždějí se čarodějnice…a vše zastaví jedině A.Argento. Asi v půlce zjišťuji, že samotný příběh už není tak zajímavý, jak původně vypadal. Sama hlavní postava se mi zdá divná a začíná to být nuda omotaná trapnými keci. Korunu všemu nasazuje duch, který ji doprovází. Něco jako Casper, jen zde má podobu její matky./ HUMOR:i na ten bohužel dojde. Směji se totiž stupiditě tvůrců, herců a nevím, jestli to fakt myslí vážně./ AKCE: *ani ne. Pár vražd. Je tu však celkem fajn zvuk a zajímavá hudba. Soundtrack si určitě seženu!/ NAPĚTÍ:**dobře jsem se lekl jednou. Režisér sice ,,hutní“ atmosféru zajímavými zvuky, ale nic se neděje. Trapný je i finále, které může vyvolat pocit hnusu, ale napětí nic moc. Jde tu hlavně o krev, vnitřnosti, drsné záběry. A taky o okultismus, knihovny, úzké chodby – znáte to. Na tohle jsem už starej. (26.04.2008)

Myslím, že Dario Argento musel mít slabou chvilku, když točil tento film, neboť jsem přesvědčena, že kdyby byl v lepší formě, dokázal by z takového námětu vytěžit mnohem více a hlavně by to dopadlo mnohem lépe. Hlavní a dost zásadní slabinou tohoto filmu je scénář. Některé scény a dialogy, které, ač měly působit zřejmě děsivě, vyzněly často spíše směšně a hloupě. Spousta jich je sice velmi povedených a působivých, ale nestačí napravit vše ostatní. Scénárista zřejmě také nebyl v náladě. Oproti tomu dokáže snímek držet nad vodou přítomnost Asii Argento a vydařená hudba, která svým hororovým vyzněním zachraňuje to, co tvůrci neúmyslně předvedli spíše jako nepovedenou frašku. Především fenomenální závěrečný song Mother Of Tears v podání Daniho Filtha a Claudia Simonettiho. Marně jsem doufala, že alespoň konec by mohl být trochu nápaditý, asi jsem toho čekala moc. Mohl to být děsivý horor, na který budete dlouho vzpomínat. Nevyšlo to. Škoda. (22.02.2009)

Najsilnejsi hororovy darcek posledneho obdobia (navyse s jednou lakackou, ktora ma po hrooozne dlhdej dobe dokazala vykotit zo stolicky), skvele zakoncenie mother trilogie. Den po Slyovi a jeho Rambovi 4 dalsi "starik" ukazuje nielen mladej generacii, ze s vekom nie vzdy sily slabnu...ale prave naopak. (02.02.2008)

Relativně vysoké hodnocení jen kvůli mému oblíbenci Dariovi. Naprosto nedůstojné završení trilogie. Tři nádherné momenty nemohou v žádném případě spasit zbývající bezradnost a je mi doslova líto, že to musím říct, trapnost. To zklamání je natolik obrovské, že se mi nechce rozepisovat a srovnávat tento film se Suspiria a Inferno. To by bylo příliš bolestné. V kterési recenzi bylo napsáno "Mother of Tears’ Makes You Want to Cry". Bohužel musím s tímto názorem víceméně souhlasit. P.S. Nezbývá mi než věřit v Giallo. (18.02.2008)

Něják nevím co s tím.. Na jedné straně musím uznat, že trojmatkovská trilogie je tímto uzavřena velmi důstojně. Argento se s tím nemaže a rozehrává HC horror plný kvalitních masek, paranoidní atmošky a výživného gore, nešetří nikoho (ani ženy a batolata) a i ty triky, kde šáhnul po levném kompjůtru nevypadají něják zásadně nepatřičně. Na stranu druhou mě to prostě nestrhlo tak jako parádní a umělecky vypiplaná Suspiria a navíc jsem měl pocit, že se to dost táhne. Na drobnosti nad kterýma divák občas protočí oči (a které vychází z toho, že Argento některé věci prostě neřeší, protože to je jeho svět) jsem si sice zvyknul ale i tak mě to občas ruší (ale to už je součást jeho rukopisu).. Takže rozhodně je to mnóóhem lepší než Inferno, ale přes všechny klady to Suspiria prostě není. Každopádně ale doporučuju zkouknout a udělat si vlastní obrázek, protože ty niance jsou zde hodně subjektivní a každému to sedne jinak. (04.11.2014)