Ostrov
The Island
Ostrov
Režie:
Pavel LunginScénář:
Dmitrij SoboljevKamera:
Andrej ŽegalovHudba:
Vladimir MartynovHrají:
Pjotr Mamonov, Viktor Suchorukov, Viktorija Isakova, Dmitrij Ďužev, Jana Jesipovič, Nina Usatova, Timofej Tribuncev, Jurij Kuzněcov, Sergej Burunov (více)Obsahy(1)
Za války v Severním moři zajali Němci sovětský vlečný člun a za příslib života donutili jednoho z námořníků zastřelit svého kapitána. Člun pak vyhodili do vzduchu. Námořník se ocitl v ostrovním klášteře a jako mnich Anatolij zasvětil svůj život bohu a pokání, aby odčinil svůj hřích. Po letech dřiny v kotelně získal dar vcítění do lidských duší a proslul jako léčitel. Ačkoli pochybuje o seslané boží milosti, neodmítá ty, kdo věří v jeho svatost a prozřetelnost. Poslechne ho i převor, otec Filaret, který se zřekne přepychu a pýchy a nastěhuje se do kotelny... Plyne čas a naplňují se dny Anatolijova života, jeho pokání a zázraků. Duši ctihodného, ale možná jurodivého mnicha rozvrátí příjezd nečekané návštěvy... Anatolij je přinucen rekapitulovat dosavadní život. Jak má nyní vnímat své svědomí, boha a dar, jenž mu byl propůjčen? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (102)
Po shlédnutí filmu mi bylo tak nějak divně. Tělem se rozléval pokoj a teplo a přitom jsem si nebyla jista, zda jsem filmu porozuměla. Pustý ostrov, na něm pár mnichů a jedna kotelna s kotelníkem. Moc zábavně to nevypadá, že? A přesto tam měl jeden člověk naplněný život jako málokdo z nás. Nezištně pomáhal lidem, nic neměl ani nechtěl, čekal jen na své očištění. A toho se mu nakonec dostalo, svým způsobem si ho přivolal. Poezie, pokora a odpuštění, to se vine celým filmem, který hodnotím jako krásný. ()
Tak tohle mě dostalo. Filmařsky, herecky, kamerou, výpravou, hudbou, a v neposlední řadě scénářem a poselstvím... Nejen tím, které je viditelné jako hlavní, ale i těmi v pozadí, těmi náznaky některými... --- Mimochodem, jak tu někteří v komentářích píší, že tohle se dá natočit jen ve spirituálním Rusku, tak možná bych upozornil na Zábranského Dům pro dva, nebo polský film Czisza. a to nemluvím o oněch dvou "klášterních" francouzských. Problém je, že u nás na západě na duchovní filmy nejsou diváci. ()
[+]: Velice silný duchovní námět. [+]: Obdivuhodný herecký výkon Pyotra Mamonova . [:]: I když k lepšímu vyjádření námětu zdlouhavé scény být musely, občas mi úplně nesedly. [=]: Snímek donutí člověka zamyslet se nad sebou samým. Pokora a víra... ()
Kdybych byla režisérem, chtěla bych natočit jeden jediný film, takový jako je film Ostrov. Nádherný film o pokání, pokoře a bázni před Bohem. Ostatně i po umělecké stránce je to krásný film: scénář, hudba, kamera - všechno je tak, jak má být, všechno je "na svém místě" a spoluvytváří dokonalé dílo! - - - PS. Miluju Rusko a vidím v něm velikou naději! https://www.youtube.com/watch?v=bTA680TmZ-s&fbclid=IwAR2Bxmt6gH9CUs04kLHnSgI0NZ5YEX-L2C62wlDeBnxdOwM0I0nqAIVQnk8&ab_channel=Je%C5%BEi%C5%A1M%C3%A1riamilujemV%C3%A1s%2FJesusMaryIloveYou ()
"Ó Gospodin..." Ak vás pravoslávna cirkev veľmi neberie, filmu sa treba vyhnúť, pretože celý film má náboženský podtón. Úvod tomu vôbec nenasvedčuje, je z vojnového obdobia a upútal ma. Také presvedčivé nariekanie a prosba o život sa nepočuje každý deň. Potom, ale film zmení smer a podstatne spomalí tempo a slovo Gospodin zaznie snáď 1000x. Samotár a čudák na ostrove, to je dobrá téma, ale chýbalo mi tam nejaké oživenie. Prosiť Gospodina dve hodiny o odpustenie, bolo už na mňa trochu moc, ale na pozretie celkom fajn. 60%. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (21)
- Natáčelo se v severoevropské Kalérii ve městě Kem, které se nachází na pobřeží Bílého moře. (Terva)
- Počas natáčania bol s filmovým štábom otec Kosma, mních z kláštora Donskoy, pričom aj odslúžil omšu v prvý deň natáčania. (Arsenal83)
- V roku 2007 režisér Pavel Lungin o filme povedal: "Počas natáčania sme bývali na okraji robotníckej dediny v malom prázdnom hoteli. Je tam mólo, odkiaľ odchádzajú lode na Solovecké ostrovy. V zime už samozrejme nechodili. Odtiaľ boli svojho času väzni posielaní do táborov. Sú to miesta presiaknuté prvou ruskou svätosťou, askétami, kláštormi a zároveň zaliate krvou neznámych mučeníkov sovietskych čias. Ostal tam ostnatý drôt a hrdzavé koľajnice. Z tých čias sa zachovala aj bárka, ktorú sme vo filme potopili. Práve na takýchto člnoch boli väzni odvážaní do Soloviek. Preto bolo toto miesto pre nás špeciálne. Počas nakrúcania sme mali v našej skupine úžasný zmysel pre komunitu, neprišli k nám žiadni cudzinci. Máme veľmi šťastné spomienky. Herci hrali lepšie ako kedykoľvek predtým. Kameraman Andrej Žegalov urobil akýsi kolosálny prelom a nakrúcal tak, ako nikdy predtým. Spoločne sme dokázali viac, ako by každý z nás dokázal samostatne. Toto sa stane raz za život. A som šťastný, že sa to v mojom živote stalo." (Arsenal83)
Reklama