Bunkr smrti

Neskutečná ptákovina, nevěřil jsem tomu ani minutu. Ještě, že západní filmaři mají nácky a východní Evropu.... To magično, které fungovalo v prvním britském Bunkru (2001) se odsud zcela vytratilo. Tajné zařízení a chrchlající zombie nácci tu už byli mockrát. Ani ten bunkr nevypadal jako válečný a film na promítačce mi primitivní animací připomněl klip Pet Shop Boys - Go West...:-) !!!!! Z filmu mne tak zaujal celkem slušný hudební doprovod, ale jinak jsem jej celý prozíval s přáním ať už padne poslední hrdina aby byl konec. Závěr nezklamal a byl přesně takový jaký jsem jej odhadl. Pokud se vám líbil Dead Snow, tak tohle je to samé, akorát bez té prdele... Tady to totiž tvůrci asi mysleli vážně, což je horší...! Dám jeden železný kříž a pokusím se rychle zapomenout. * (15.02.2014)

„Sú nepremožiteľní...“ – „Áno. Ale to sme boli tiež.“ Mám rád komorné nízkorozpočtové horory, kde skupina drsných vojakov čelí stokrát krvilačnejšiemu Zlu a navyše BUNKER SMRTI mi po prečítaní obsahu pripomenul môj obľúbený BUNKER s Jasonom Flemyngom resp. o čosi menej obľúbenú HLIADKU SMRTI s Jamiem Bellom a Andym Serkisom. Bohužiaľ, hoci mali tvorcovia k dobru veľa plusov (atmosférický bunker, nacistov, skúsených žoldnierov po votrelecky strácajúcich pevnú pôdu pod nohami), akosi sa potácajú z jedného tmavého kúta do druhého a nič z toho. Paradoxne ma slabá snímka bavila skôr v strohých chvíľkach, kedy sa „budujú vzťahy“ a „robia dialógy“; akcia nudná a chaotická. Škoda, tento film ma nepresvedčil. A to som sa naň dva roky tešil. (03.01.2011)

Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny. (29.06.2008)

Jedno se musí tvůrcům nechat, a sice odvaha!! Je vidět, že lidi hodnotí film níž, když v něm není sexy ženská, o kterou by se chlap bál, a když v něm není manželskej pár, o kterej by se bála ženská. Ale neshledávám tenhle film horším, než většina podobných, na csfd hodnocených líp...takže lidi nevím, co se vám nelíbilo. Podle komentářů byste museli dát The Mist regulérní odpad, ale nic, jdeme dál. Nebylo to tak špatné, jak tu většina tvrdí...nápad s nacisty je sice omšelý, zetlelý, smrdící starobou, ale proč ne? A ta pohádka kolem jejich tajných pokusů? Podruhé: Proč ne? A march metamorfovaných nácků v čele s jizveným Führerem je velice dobrým prvkem. Pro diváky krváky se tu objeví několik pikantních scének, třeba perforace lebky apod., pro milovníky atmosféry (jako jsem já) musím říct, že tajuplná atmosféra znepokojivého bunkru se drží až do konce a sedící týpek, který je věčně mimo se dostane do hry stylovou scénou (sice odzačátku tušíte, kdo to asi bude, ale stejně je ta scéna tak nenásilně strašidelná). Jelikož mi odmala připadala už jen nacistická uniforma strašidelná, tenhle filmek jsem si vcelku užil. (08.12.2008)

Mix The Bunker, Deathwatch a Dog Soldiers. Bohužel každý ze jmenovaných filmů je s podobným příběhem o dost lepší. Outpost oplývá pěkným prostředím, ale bohužel takřka žádným napětím ani sympatickými postavami. Zatímco paragáni v Psích vojácích solí hlášku za hláškou, chovají se celkem logicky a neváhají si to případně rozdat s vlkodlaky na férovku, zdejší žoldáci jsou takoví šediví bez výrazu, a když někdo z nich zmizí nebo je brutálně zlikvidovanej (či obojí), na odsýpání děje se to moc neprojeví. Snad jen legionář Titus Pullo občas projeví trochu toho charismatu. S logikou si taky nikdo moc nevyhrál, bunkr mi přišel moc na ráně, navíc tam je funkční generátor. Přesto pár světlejch míst se najde, předevšim spuštění Beethovena a poslední scéna. Lepší dvě. (14.03.2009)