Režie:
Igor ChaunScénář:
Igor ChaunHrají:
Petr Čtvrtníček, Igor Chaun, Dominik Miškovský, Richard Gere, dalajlama Tändzin, Alfred Strejček (vypravěč)Obsahy(1)
Po dokumentu Tibet, dalajlama, poselství další a již úplné zpracování zážitků z cesty Igora Chauna, Petra Čtvrtníčka a štábu České televize po Indii v roce 1998. Dokument je sestaven jako záznam prožitých událostí: šokující výjevy současné Indie se střídají se zážitky bezbranných turistů a s obrazově stylizovanými pasážemi, přibližující-mi duchovní tradici Indie. "Indičtí hinduisté, džinisté a buddhisté považují indickou zemi za posvátnou: přebývá v ní tři sta třicet milionů bohů a bohyní. Indická náboženství nepovažují příslušníky jiných vyznání za nepřátele. Setká-li se Ind s uctíváníhodným bohem jiné víry, zahrne ho mezi bohy své..." Spolu s cestovateli navštěvujeme svatá místa hlavních indických náboženství - islámu, hinduismu a buddhismu a pokoušíme se o zdánlivě nemožné: Pochopit Indii a proniknout do jejího duchovního života, krásy, skryté pod nánosem bídy, odpadků a přelidněnosti...
Cyklus Cesta do Indie je tak spíše než klasickým cestopisem jakýmsi záznamem myšlenkového procesu turisty – jednotlivce. Sledujeme cestovatele od jeho počátečního úžasu nad vším indickým přes jeho smíření se s odlišnostmi Indie až po náznak konečného vhledu – do náboženských a mystických souvislostí, které Indie nabízí… První část má podtitul Úžas. Cestovatelé přijíždějící do Dillí jsou fascinováni indickou realitou. Objevují se lidé – stíny, cestovatelé je nazývají pekelníky! Zprvu jen škleb a odmítání jsou pro ně jedinou ochranou! Následuje přejezd do muslimské Agry a návštěva Tádž Mahalu. Příjezd do Váránasí, města mrtvých. Štiplavý dým ze spalovaných nebožtíků stoupá k obloze a malí chlapci si pouštějí papírové draky… Ve druhé části s názvem Smíření se s Petrem Čtvrtníčkem ocitneme na Ganze, s indickými nebožtíky na kremačním břehu, s Richardem Gerem v tibetské svatyni a s Jeho svatostí dalajlamou mezi tibetskými uprchlíky... V třetím díle nazvaném Vhled se zúčastníme meditace pod Buddhovým stromem Bó.
(Česká televize)
Recenze (29)
Pod (pro mě bohužel nezáživně) hutnou ezo vrstvou se skrývá dokonale upřímné svědectví o tom jak na kohokoliv civilizovaného Indie "zapůsobí". Navštívil jsem tuto zemi o 25 let později než parta co stojí za tímto dokumentem a pocity jsem měl totožné. Za čtvrt století se toho moc nezměnilo, maximálně tak zhoustla automobilová doprava a scammeři se stali ještě vych... čůranějšími... Jinak je to stejné. Kdo neucítil - neuvěří. ()
Zdařilý cestopisný dokument z dílny Igora Chauna. Jelikož jsem měl tu čest pobýt v Indii 3 týdny a navštívit většinu z popisovaných míst, musím ocenit autenticitu prvních dvou dílů. Měl jsem de facto totožné pocity a pozorování - Chaun neukazuje stránku z brožurky ministerstva turistiky, ale tvrdou realitu života turisty v Indii. Třetí díl se více věnuje budhismu a jsou z něj patrné autorovy sympatie k tomuto náboženství. Na hraně tří a čtyř hvězdiček, přikláním se ovšem k vyššímu ohodnocení . ()
Jsem ráda, že mi jedna osoba dokument nepřímo doporučila s vyjádřením, že to bylo něco tak příšerného, takový bordel a hnus, že buďme rádi za ty cigány, co tu máme, že jsou zlatí atd... Tušila jsem menší zádrhel, čekajíc něco víc než jen kritickou ódu antihumanismu a katastrofy civilizace a naštěstí jsem se nemýlila. Bylo to sice, jak zdůraznili autoři, oproštěno o vnímání, cítění, proživání naživo, ale kdo má zájem, mohl si udělat velmi ucelený obrázek o této jedinečné kultuře sám i bez osobní účasti. Jedno je jisté hned, jak nadšení cestovatelé sami přiznali, Indie je magické místo, kde život tepe ve všech směrech a etapách najednou tam a teď a tamní lidé ve své neuvěřitelné chudobě dobře vědí, co je radost a umí si ji naplno a bezstarostně užít. ()
První 2 díly jsou špičkou mezi cestovními dokumenty. Chaun jako žasnoucí turista podává portrét Indie jako okouzlující země (přátelská atmosféra, kultura, okouzlující mysticismus) i její odvrácené strany (mizivá hygiena, vypočítavá "žebrající komanda"), jeho poutavé vyprávění se moc hezky poslouchá, nechybí i vtipný nadhled, který dodává také jeho parťák na cestě Petr Čtvrtníček. Není pochyb o tom, že Chaun je velice inteligentní člověk a spousta jeho postřehů bylo velmi trefných. 3.díl se více zaměřuje na Chaunovy niterné pocity člověka hledající dušení rovnováhu a on v bezprostřední blízkosti "pupku" buddhistického světa - posvátného stromu, podléhá a ke škodě věci (můj subjektivní názor) "taje jako máslo". Ale celkově vzato vynikající počin. PS: Gereovi tu "hloubku" jeho víry nevěřím :o) ()
Trága, tenkrát jsem ještě nebyl na CSFD, abych tomu mohl dát odpad a po letech jsem přeci jen trochu smiřlivější. Nejhorší je část, kdy potajmu na patnáct způsobů natáčeji Manikarnika ghat, přitom se stačí dohodnout s rodinou zemřelého na finanční kompenzaci a celý obřad je možné nafilmovat. Existují dokumenty (maně si vybavuju jeden německý přibližně ze stejné doby), kde je to celé bez dramatických schovávaček zaznamenáno. Tento příběh sáhiba, kterak k osvícení přišel, je i s odstupem času komickou karikaturou, která zaujme tak maximálně někoho ze zájezdu all inclusive do Tuniska. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Název dokumentu odkazuje na film Cesta do Indie (1984). Oba snímky řeší stejné téma, tedy srážku s naprosto jinou kulturou a utrpění toho, čemu se říká kulturní šok. (sator)
Reklama