C.k. dezertéři

Film je adaptací stejnojmenné knihy Kazimierze Sejdy (Knihu dopsal rok před začátkem 2sv.v. na jejímž počátku byl pravděpodobně zabit , neboť se jeho stopa ztrácí) V Polsku jde o kultovní dílo, asi jako u nás Švejk. Film je, pravda, zbytečně dlouhý, ale já to beru jako poctu polských filmařů "svému" Haškovi. Příběh není marný, byť jde jen o fragmentový výtah z knihy. Nakonec z toho vznikla jakási koláž gagů a sekvence historek čtveřice uprchlíků z rakouské armády, kteří se protloukají až do konečné slavné kapitulace. Já se bavil dobře, leč... Švejk je o level výš. (01.01.2014)

Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. (27.12.2010)

Film, jemuž bloudění mezi Dobrým vojákem Švejkem a Pahorkem spíš ublížilo. Není ani tak vtipný jako první řečený (na 150 minut je tu opravdu málo vtipných situací) ale ani zdaleka tak drsný jako britský majstrštych. Pozor na Abrháma, funguje jako vějička na české diváky, a při tom je ve filmu asi dvě minuty. Krásné záběry maďarského městečka by mi k atmosféře c.k. doby úplně postačily, možná bych scénář přepsal do několika dotaženějších epizod na dejme tomu 4 díly po 30 minutách. Takhle se to celé vleče, silnější momenty střídají ty slabší. Výborný barrandovský dabing. Skvělý komentář kolegy sportovec. (10.12.2016)

Slušná komedie z posledního roku 1. světové války, která líčí zahnívající poměry v jedněch odlehlých kasárnách se švejkujícími vojáky, chápavým a rozumným velitelem, pedantskými poddůstojníky a jedním omezeným, sadistickým důstojníkem, který se pokusí posádku převychovat. Srovnání se Švejkem není zcela přesné, jde o trochu jiný styl humoru, jen o podobnou tématiku. Osobně mi trochu vadilo, že šlo o takový ten příliš dobrácký humor podobný tomu, co se praktikuje v novodobých "hezkých českých" komediích, které nostalgicky pojednávají o naší nedávné minulosti. Chtělo to víc jedovatého sarkasmu a nebát se zobrazit hrůzy války v celém rozsahu. C.K. dezertéři jsou film o válce, kde se neumírá. A to je trochu falešné. Celkový dojem: 60 %. (01.08.2009)

40% - Tento film je především zbytečně dlouhý. Dvě a půl hodiny je na tento způsob vyprávění zbytečně dlouho. Díval jsem se na film ve dvou částech: nejprve cca 90' a pak druhý den zbývajících 60' a musím říct, že ta druhá část byla k uzoufání nudná. Jinak kdyby byl sestříhán trošku svižněji na rozumnou délku někde kolem 90' - 105', určitě by působil lepším dojmem. Srovnání se Švejkem kromě doby, ve které se film odehrává, dost kulhá. To mi to spíš přijde bližší filmům jako Jak jsem vyhrál válku, i když tu chybí někdo jako poručík Goodbody. Je to spíše takové panoptikum postaviček a skládanka nejrůznějších příhod. A tady přichází další kámen úrazu filmu: ačkoliv jsou náměty některých příhod celkem zajímavé, jsou špatně vypointované, takže tak nějak vyšumí (za všechny scéna v lázních a způsob získání dalších peněz - z toho šlo vytěžit mnohem více). Už úplně nepochopitelná pro mě byla účast Josefa Abrháma - jeho role byla naprosto nepodstatná a kdyby byla vystřižena, nic by se nestalo. Nechápu, proč takový štěk režisér toužil obsadit zahraničním hercem (z jeho pohledu). I celkový konec filmu se nese v duchu jednotlivých epizod - pointa přijde nenápadně, cudně se usadí v koutku a film skončí. Závěrem: Není to rozhodně film, který by vás nějak urážel špatným řemeslem, z tohoto pohledu je to v pořádku. Ale je potřeba se připravit na to, že děj plyne velmi zvolna a komediální situace jsou spíš úsměvné. (01.06.2010)