Persepolis

Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost. (15.12.2007)

Nádherně stylizované karikatury položené do úrovně komiksu a stylově rozpohybované, v šedé barvě, často zahalené kouřem cigaret.. Ze začátku byl pro mě tento snímek silným kafem - těžko dnes asi někdo primárně od filmu očekává lekci z historie Íránu - jenže ona historie se nakonec zdá býti velmi zajímavou, a navíc je podávána z ruky malé, dospívající, a nakonec zralé ženy, Marjane, jejíž autobiografií vlastně snímek je. Od doby Les Triplettes de Belleville konečně další výborný animák pro dospělé. (05.05.2008)

Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. (20.12.2011)

Marjane Satrapi se na své dětství a dospívání dokáže dívat s nostalgií i s nadhledem. Adaptace vlastního komiksu zůstává předloze výtvarně velice podobná. Je tu řada vypjatě dramatických scén, stejně jako odlehčujících, velmi vtipných. A občas, i když se smějete, vám dochází, že to vlastně pro hrdinku samotnou nijak veselé být nemohlo. Zajímavý, ženský pohled na zcela odlišnou kulturu. (29.01.2008)

Animák, který rozhodně není pro děti, mne zcela okouzlil. Nevěřila bych, že je možné animovaným filmem vyjádřit tak silně atmosféru. Marjane Satrapi je vypravěčkou příběhu svého dětství a dospívání, přitom dokáže být výrazně nad věcí a události popisuje až téměř s chladnou odtažitostí. Možná právě proto je film tak velmi emocionální, záživný a dokáže si přitáhnout divákovu pozornost. (23.07.2011)