2 dny v Paříži

Komedie, která vás podvede. Nasednete do Maybachu a psk zjistíte, že se vezete v embéčku. 1) Komedie, založená na rozdílech francouzské a americké mentality, stojí a padá s charismatickými herci, Tuto osobitost jsem postrádal jak u neurotického hypochondra Jacka (Adam Goldberg), tak zejména u afektované ex-Pařížanky Marion (Julie Delpyová, také scénáristka a režisérka). Ty její milence jí prostě nevěřím. Film, pracující s tolika klišé, by měl respektovat jedno z nejdůležitějších - francouzské ženy jsou šarmantní a přitažlivé, i když ne vždy krásné (navíc je to často i pravda)._____ 2) Další slabinou filmu je scénář. První půlhodinu vtipných hlášek vystřídá druhá půlhodina méně vtipných hlášek, za níž následuje další půlhodina zcela bez hlášek. Při herecké a dějové neúrodě jsou hlášky jediné, co zbývá._____ 3) Přestože jsem se zpočátku dobře bavil, tak mi na konci nezbyly než dvě upocené hvězdičky. (26.03.2009)

Je jenom na vás, jak moc vám tenhle film bude připadat obscénní.___Rozpačitý úsměv na tváři. Nikoliv na té Goldbergově, mojí. Protože už dlouho jsem se necítil tak pocitově rozpolcený jako po Dvou dnech v Paříži (a to jsem tam ještě nikdy nebyl). S Goldbergem jsem už starý známý z Deja vu a ze Zodiaca, ale tady dostal mnohem víc prostoru k poznání. A působil - první hodinu jsem měl chuť ho přerazit (neustálé skuhrání, hypochondr, sarkastické poznámky, nic se mu nelíbí), pak bych zase pro změnu nakopnul Julie Delpy, která mi jako sexuální maniak připadala hrozně asexuální.___Na druhou stranu je pravda, že co nedokázal Zohan, vyšlo tady - šlo se občas zasmát. Především dialogy a zvlášt "řeči mimo možnost porozumění" (vždy vděčné téma- jeden mluví o voze, druhý o koze a protože je už dávno po Babylónu, tak si nerozumí ani prd), se sem tam povedly.___Pokud Adam Goldberg není takovým Jackem ve svém skutečném životě, pak je to velký herec a klobouk před ním za tuhle roli smekám.___Kombinace lahodné francouzštiny s příjemnou americkou angličtinou potěšila. (23.08.2008)

V poslední době se filmů z Paříže (a hlavně mající v názvu obsaženo jméno této metropole - PAŘÍŽI, MILUJI TĚ/2006/, PAŘÍŽ/2008/, PAŘÍŽ 36/2008/) vyrojilo požehnaně a za sebe musím říct, že sklizeň je to úrodná. V tomto "pařížském" snímku je pěkně kombinovaná přirozenost každodenního života a dialogů s uvolněným ovzduším oblíbené filmařské destinace, kterou zdařile umocňuje prchavý (a slábnoucí, což je v kontextu filmu paradoxní plus) půvab Julie Delpyové, základního kamenu (doslova) tohoto malého snímku, a trpká komika Adama Goldberga. Možná to ale přeci jen chtělo o chloupek zkrátit. 70% (05.11.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. V Paříži si popovídá hypochondrický Američan se bláznivou Francouzkou hlavně o sexu a o pindících. :) Stejné téma volí ke konverzaci i všichni ostatní. Objeví se i pár dobrých situačních fórů - např. ten, jak odesláním skupiny Američanů pěšky na předměstí místo do Louvru přijít dříve na řadu na taxík. Přesto - na Linklaterův dvojfilm Před úsvitem a Před soumrakem tyhle 2 dny v Paříži tak docela nemají, bohužel jsou jak dubnové počasí - střídavě zábavné i lehce otravné. Hlavně tedy Julie Delpy. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=T8raqLzb3rQ (06.02.2013)

Dva príšerné dni v Paríži, to by sa od tohto mesta ani nedalo čakať. No ale autorka, režisérka, skladateľka, strihačka a hlavná postava v jednom si to takto napísala a nie je to úplne márne, na pobavenie je tam toho dosť. Na zamyslenie už menej, lebo absurdnosť jednotlivých situácií je extrémna a s časom prebiehajúceho filmu sa ešte zvyšuje. Najmenej uveriteľná bola tá jazyková bariéra, takto nerozumieť by si Američan nemohol snáď ani s hotentotom a len jeho flegmatická povaha by ospravedlňovala, že to mohol vydržať až dva dni. (30.08.2023)