Sněženky a machři po 25 letech

Úlet. Takový celovečerní zdramatizovaný dokument , který by mohl posloužit jako bonus na dvd k původnímu filmu. Čekal jsem, jaká na mě z toho sedne depka, jak všichni píší, ale vůbec mi to nepřišlo. Viděl bych to na přímou souvislost s tím, že jsem žádné z postav prostě nevěřil, i když ta jejich autobiografičnost je velmi zajímavá. Plusem budiž snad až moc dobře vystižená atmosféra topornosti, marnosti a trapnosti srazu po letech a kvalitní technická stránka. (09.06.2009)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +jsem rád, že to vzniklo, sešlo se tu několik původních herců, příjemně potěší Veronika Freimanová, Jakub Prachař a Juliana Johanidesová, pár dobrejch fórků se tu najde a některé scény byly zajímavé -melancholie jako kráva, film zapříčiní zvýšený počet sebevražd, protože si každý druhý uvědomí, že je na tom podobně bídně, film má bavit a ne deptat/// Jednoduše řečeno, není to taková hrůza jak se všude povídá. Tedy když to vezmeme z hlediska filmu jako takového, který je docela dobrý, dobře natočen a něco se tam děje. Po první asi půlhodině jsem si říkal, ano občas vtipné a hodně melancholické. Postupně jsem však dostával další a další dávky úzkosti, zmaru a faktu, že možná až za 25 let budeme mít se spolužáky slučák, budeme na tom stejně. Nebýt tohoto byl by film asi vnímán jinak, mnohem pozitivněji, ale není tomu tak. Přesto děkuji filmařům za zajímavou zkušenost./// Celkem 58%/// (26.11.2009)

Český film se definitivně dostal z krize, trvalo mu to "jenom" necelých 20 (slovy: dvacet) let. A vypořádal se s ní tak jako Hollywood před necelou dekádou, tj. adaptací best-sellerů (ROMÁN PRO ŽENY, ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU, NESTYDA), předělávkami (HLÍDAČ Č. 47), pokračováním či pokračováním po dlouhých letech, kdy z trojice JAK SE KROTÍ KROKODÝLI - TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA - SNĚŽENKY A MACHŘI PO 25 LETECH vychází posledně jmenovaný nejlépe._____ Není to "vánoční" hit pro masy, přestože návštěvnost svědčí o opaku, ale tragické (a minimálně komické) rozjímání o tom, kam se postavy a jejich představitelé (i tvůrci) po čtvrt století dostali. (Jeníčková jako béčková herečka ze zahraničí, Suchánek jako zaškatulkovaný bavič apod. - jen očistně drogová linie páně Taušova je nepatřičná) Převládající pocit trapnosti nad vtipností a obměna scén z minulého, uměle zkultovnělého dílu je jedním z témat filmu, a tak mu to nehodlám vyčítat. Nedrží sice pohromadě, což je dáno množstvím jednotlivých motivů a podáváním zprávy o současnosti, kterou si John evidentně neumí odpustit (kritika papučové zábavy, pseudohvězdiček hrajících ve špatných filmech, bulvární hyenismus apod.), ale jako melancholické vyprávění o jedné generaci je to nesmírně působivé a "rockyovská" nostalgie s tím nemá co dělat. Vhodná, náladotvorná hudba a kamera pracující s hloubkou ostrosti, mimozáběrovým polem a důmyslně rámující prostor si zaslouží pochvalu, přestože upozorňují na sebe a činí tak film i filmařsky nesoudržným._____ P.S. Kdy bude spin-off s M.Machem (jeho opilé emo na diskotéce svědčí o užití Stanislavského metody)? A jaktože tady film hodnotí i herci? :-) (25.12.2008)

Film je sice dost špatný, ale pár momentů a celková nálada ve mně vyvolaly přesně ten pocit nostalgie, melancholie a smutný rozdíl reality a mladických ideálů, na jaký jsem se těšil a o který Taušovi s Johnem šlo. Je to přesně ten film, který se i přes příšerné herecké výkony, naivní scény a místy více než přiblblý scénář dokáže zavrtat pod kůži. Samozřejmě jeho síla je totálně závislá na první nezapomenutelné části před 25 lety. (22.11.2009)

Čas dokáže zahladit kouzlo a jedinečnost dávných okamžiků, o nichž jsme ani nepřemýšleli, že jednou skončí a dokáže přetrhat mnohé vazby a přátelství, o nichž jsme si mysleli, že budou trvat věčně. V tomto případě uplynulý čas nepomohl ani tvůrcům, kteří se snažili přivést na svět pokračování, které by snad úspěšně mohlo oprášit první díl. Výsledkem je tak bídný, mdlý a naprosto nepovedený pokus o návrat do starých, nostalgických časů. Čtyři postavy v tomto filmu byly pro mě tím nejlepším a nejsilnějším motorem, který se zároveň s námahou snažil táhnout, co se dalo. Nebýt jich, neváhala bych jít s hodnocením níže. Zvláště pan Cabadaj se do toho pořádně opřel a zasloužil se tak o spoustu těch záživnějších, vtipnějších a vydařenějších pasáží. Takže Jan Antonín Duchoslav jako stále frajerský a hláškující Viky, Radoslav Brzobohatý jako nestárnoucí "pan profesor" a Veronika Freimanová s Václavem Koptou a jejich společná "love story." Velké plus si rozhodně zaslouží krásná hudba. (05.08.2011)