4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

Evropskému filmu zvoní umíráček. Alespoň tak by to mohlo vypadat, když si uvědomíme, že tohle nudné a nezáživné dílko obrazilo několik festivalů a všichni z něj byli okouzleni. Na patře by zbyla hořkost po polknuté otázce, zda tohle je skutečně to nejlepší, co v poslední době evropská kinematografie nabízí. Mungiu klouže po povrchu, tváří se děsně artově, ale ve výsledku nesděluje prakticky nic. Jediným poselstvím tohoto snímku je smutek z všeobecného radostného přijetí, byť tento film s bídou dosahuje průměrných kvalit. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (06.04.2015)

Ceausescovo Rumunsko léta páně 1987. Fronty na jídlo, úplatky a další totalitní šrámy na duši společnosti. Pokud v této době otěhotníte, tak žádná sláva. Zvláště jste-li chudá studentka v pokročilé fázi těhotenství, která si dítě nemůže nechat. Peripetie jednoho potratu a života během pozdního režimu vůbec. Syrové, perfektně zahrané a nám navíc, bohužel, nejen tématem blízké. Silná a velmi působivá výpověď s výtečnou minimalistickou kamerou. (28.09.2007)

Tohle byl opravdu silný, silný zážitek. // Děj se odehrává během jednoho dne, a je to zrovna den, kdy Otilie se snaží pomoci své kamarádce Gabitě, která je ve 4. měsíci, ve 3. týdnu a v 2. dni těhotenství, k potratu.  // Tak náhle, jako vám Cristian Mungiu naservíruje jejich celodenní drama, tak stejně tak náhle ho ukončí. Prostě přijde noc a kamera se vypíná. A poperte se s tím jak chcete! A právě tenhle autentismus spojený s drsným námětem udělá to, že na tenhle film určitě nezapomenete. (16.01.2008)

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je název pro rumunské mučidlo 21. století. Neláme kotníky, nestrhává nehty, nepůsobí totiž žádnou fyzickou bolest, zato náležitě otestuje divákovu psychiku a nechává krapet pracovat fantazii. Husté! Ideální aerobní cvičení na spalování tuku, tep se může vyškrábat až ke dvojnásobku klidovky a na této hladině se udrží dobrých 60 minut... (05.08.2008)

Rumuni opäť valcujú... Toto je maximálna psychologická dráma, ktorou Rumuni u mňa naplno zabodovali. Tak silné a nadčasové spracovanie témy potratov, aké sa Rumunom podarilo, má nielen obrovskú silu ako film, ale má obrovskú šancu zmeniť pomery v spoločnosti, či pohľad štátu na vec a to nielen v Rumunsku. Toto je spôsob ako ukázať kompetentným, že zákazom sa nič nerieši. Kto chce, spôsob si nájde. Herecké výkony sú úžasné a celkovo film pôsobí tak autenticky, akoby sa natáčal skrytou kamerou a my sme boli iba svedkami tohto príbehu. Najsilnejšia scéna je dialóg na hotelovej izbe s "doktorom", ktorý má zákrok vykonať. Film končí vetou: "Dohodnime sa, že o tom už nebudeme rozprávať", ktorá podľa mňa paradoxne spustí lavínu dialógov v spoločnosti. Ešte nejaké dva-tri dni po zhliadnutí som v hlave nosil tento film. Ďalší dôkaz, aký silný film sa dá urobiť za pár drobných. Na záver vďaka STV2, ktorý uviedla tento skvelý film, ktorý som nemohol nikde zohnať. 100% (14.06.2010)