Reklama

Reklama

Každý den na svobodě znamená malý zázrak. Válečné drama o židovské partyzánské jednotce bratří Bielských... Když v červnu 1941 vtrhla německá armáda na území dnešního Běloruska, zvláštní komanda s místní policií pronásledovala židovské obyvatele a docházelo přitom k ničivým pogromům. Bratři Bielští dokázali zachránit více než dvanáct set Židů před deportací do koncentračních táborů. V hlubokých hvozdech Nalibockého pralesa poskytli pronásledovaným židovským uprchlíkům útočiště v lesní vesničce, které se přezdívalo lesní Jeruzalém a stalo se jediným svobodným místem na okupovaném území. V lesním táboře postupně vytvořili jednu z největších židovských partyzánských skupin, která dokázala úspěšně čelit nacistickým okupantům. Přirozeným vůdcem oddílu se stal Tuvia, jeho horkokrevný bratr Zuš se kvůli osobním sporům připojil k Rudé armádě. Do dějin druhé světové války se však zapsali jako hrdinové, jejichž příběh dokládá, že i Židé dokázali aktivně bojovat proti nacistům. V hlavních rolích sourozenců Bielských se představili hvězdní herci Daniel Craig (Tuvia), Liev Schreiber (Zuš) a Jamie Bell (Asael). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (738)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Filmy z druhé světové války si svojí síň slávy už dávno odbyly, vždyť není už pořádně o čem točit, každá zásadní nebo absolutně bezvýznamná bitva byla natočená, snad každý životní příběh, který se ve válkách udál byl zdokumentován, snad všecko co se týká první a druhé světové války bylo tak moc zaznamenáno, že už to diváka ani nemůže bavit, i když ten pravdivý příběh se vždycky z nějakého toho koutu země vždycky vyloupne a tenhle je zrovna z Běloruska a proč koneckonců ne. Tři bratři kolem kterých se příběh točí se hodně povedli a natáčel to režisér, který natáčet umí, ale který v sobě má ještě hodně Hollywoodského a jeho filmy nekončí jinak, než nadějí, viz třeba takový Poslední samuraj. Přesto ta atmosféra těch běloruských lesů je dokonalá, výborně se na to kouká, a ještě líp se těm židům fandí, protože tohle je přesně to, co ve světě válečné kinematografie nebylo ztvárněno. Partizánský odpor, který se brání zuby nechty, který má ve svém jádru problémy a ty se snaží řešit pokud možno co nejjednodušejc, do toho se promítá válka jako taková, která by Vám vlastně mohla být ukradená, protože ty běloruské lesy jsou okolní válkou absolutně nepoznamenány, tady se řeší jen jeden příběh a ten se snaží vypadat co nejvěrohodněji. Jediné co mi na tom vadilo, tak to byl konec samotný, který si prostě pan režisér nemohl odpustit, a ještě tam chybělo víc emocionálních scén, které by mě dokázaly posadit na zadek, i když to film samotný už dost dokázal, respektive natočil se film, kterého si asi už moc lidí všímat nebude jako tenkrát Spielbergova eposu o Dnu D, ale na druhou stranu ti, kteří chtějí si ho všimnou a rozhodně za něj budou rádi, protože tenhle film si to zaslouží, minimálně ze strany těch, kteří se o to zajímají. Atmosféra je dokonalé, herecké výkony obdivuhodné a příběh je neokoukaný a hlavně v dnešní době originální, a to je co říct na látku, která byla přepracovaná na tisíckrát. To všecko se nakonec promítá do filmu, který čeští distributoři pojmenovali Odpor, debilnějc fakt nemohli, snad to ostatní diváky neodradí, protože to by bylo to nejhorší, co by se tomuto filmu mohlo stát. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Příčí se mi dát nižší hodnocení filmu s tematikou židovského pogromu (tuhle temnou stránku historie lidstva je potřeba si připomínat a za každý takový film jsem rád), ale co mi zbývá, když Zwickův autorský přístup dokázal zabít i takhle silný námět. Mám na mysli zejména typický hollywoodský trademark „na poslední chvíli“, zde zastoupený závěrečným spásným útokem na tank, který celý zážitek poslal spolehlivé do kopru. Proboha, koho tohle ohrané a stokrát viděné klišé ještě baví? Hollywood si zase šupácky hrál na vojáčky, s tvrzením „pravdivý příběh“ ať mě nekrmí a Zwick by potřeboval zlískat záda sedmiramenným svícnem. Herci, hudba a atmosféra běloruských hvozdů (potažmo litevských, kde se film točil) skoro bez chyby. ()

Reklama

Psema 

všechny recenze uživatele

Chvíli trvá, než si člověk zvykne na skutečnost, že Defiance skutečně není další čistokrevné dobrodružství jako Krvavý diamant, ale osobní drama s epickými momenty, v němž jde především o lásku, bratrství a budování komunity, v níž by žili lidé a ne zvířata lačnící po krvi. Zwick musí operovat s neuceleným scénářem (příběh nemá v podstatě ani začátek, ani konec, vystihuje jen fragment odboje), herci zase s polskými/ruskými dialogy a divák s vlastním očekáváním. Jakmile ale Howard vytáhne svoje smyčce, Schreiber vezme do ruky samopal a Craig konečně překročí hranici hodného velitele, berou všechny pochyby do zaječích a místo nich nastupuje pouze nadšení. Zwickovská akce tradičně vynikající, chemie mezi herci funguje, emoce prýští a závěrečná půlhodinová řežba (plus tucet dalších scén) bere dech. Zwick pořád umí. 9/10 ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Povinnost mi velí promluvit v jedné důležité věci, neboť vidím, že spousta diváků filmu doslova a do písmene naletěla, poněvadž v něm spatřuje příběh z druhé světové války, který vypráví reálné osudy odboje bratří Bielských v běloruských lesích. To ale není pravda, o ničem takovém ten film není. Ve skutečně je o Americe. Je to jen další návodný oblbovák manipulující lidmi: 1, Craig jako Mojžíš vedený Bohem není nic jiného než Bush – a stejně jako u bývalého prezidenta i u Craiga je v určitých momentech děje zpochybňována jeho velitelská úloha. 2, Antisemitismus v Odporu je pochopitelně metaforou rasismu v Americe. Ve filmu je důsledně naznačeno, že ani k Němcům se není možné chovat hrubě, a pokud se tak děje, tak jedině v případě onoho záporáka, který je u konce Craigem - jakýmsi bdícím strážcem společenské normy (nikoliv individualitu) - zastřelen. Němci totiž ve filmu zastupují americké minority, Rusové rasisty v americké společnosti a židé utlačované barevné menšiny (lze si kupř. všimnout, že Rusové proti Němcům ve filmu nebojují, naopak se v inkriminované momentě stáhnou). I proto film takřka nevěnuje Němcům pozornost a nevybírá si z jejich řad žádného výrazného padoucha. Jde o to, tolerovat minority, nikoliv je vyhladit. Závěrečné shledání obou bratrů rozhodně není happy endem v pravém slova smyslu setkání odloučených, ale apelem na rovnostářství – vyléčený kontra-revolucionář a rasista Zus Bielski se setkává se svým, k menšinám už od počátku tolerantním bratrem Craigem (při lynči dovlečeného Němce sleduje Craig s nelibostí chování neurvalé odbojářské komunity). 3, Zákaz dítěte, strach z těhotenství a hrozba následné exkomunikace z komunity je pak odkaz na interrupci, další věčné téma Ameriky. 4, Spousta záběrů na stojící dav, který přihlíží pasivně dění, to jsme pak my - takový morální kyvadlo, který za nás ale vychyluje systém. Tiší soudci americké společnosti, kterou film de facto zúžil na mikrokosmos odborářské komunity (takové konservativně smýšlející americké maloměsto), ale filmu to v rozletu v žádném případě nevadí – dostane se na lásku, drama, akci, gender i politiku. Komické je pak oslovování různých typů diváků. Ryze mužský štěk „Descartes počítá se subjektivní povahou zkušenosti“ následuje ani ne deset sekund po vyznávání lásky. 5, Problematická role intelektuála, který není schopen zatlouct hřebík, pak koresponduje se způsobem, jak se uchopuje v Americe akademismus. Na rozdíl od básnících Němců a přestylizovaných Francouzů jedou pragmatičtí Američani v ryze utilitárním módu. 6, Ten umí to a ten zas toto, jak říkával Werich s Fričem, a i v odboji se každý musí přičinit svým dílem – hodinář dává do kupy porouchané zbraně, ženy loupou brambory a studentka múzických umění (Craigova stará) se úspěšně přeorientovala na děvkaření a medicínu. Ovšem pohádkám ideologické podbarvení nikdy příliš neublížilo, vždyť sociální rovnostářství a zdůraznění cti chudoby k české pohádce odedávna patří. Jenže Odpor, pokud dobře vidím, pohádkou není. Je to výchovná příručka. Nezapomínejme, že vynález filmu byl determinován ideologickou poptávkou. Automatismus fotografického obrazu a obecně i konstrukce fotoaparátu a filmové kamery vycházejí z touhy vytvářet perspektivu, v níž by všechny potenciální anomálie byly jednou provždy napraveny. () (méně) (více)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Zase jeden z těch příběhů, které je velmi těžké přestavět do filmové podoby. Stopáž filmu je celkem dlouhá a nenašel jsem v ní vlastně žádní hluché místo, ale pocitu, že jsem mohl dostat daleko víc se nemůžu zbavit ani teď, několik dní po projekci. Například vztah židovských partyzánů a soudruhů z rudé armády nebo jak do lesa přišli další židi a když jim řekli, že jsou u Bielskich, začali o nich ty nově příchozí mluvit jako o legendách, hrdinech, ale já jako divák viděl jen Tuviovu pomstu za rodiče a jeden fight z náckama a pak už jen jak jsou celý utrápený v lese, choděj, koukaj a nejsou si jistý co bude. Nechci to znevažovat, ale stvoření legend by mělo vypadat přece jen trošku jinak. O napínavý ani akční scény ve filmu není nouze a nutno říci že se povedli skvěle. Zase, je škoda že ten zimní život v lese nebyl více rozveden, nebo spíše mohla to bejt ukázková galerie boje o holé přežití. Chápu, že aby film byl podle mého gusta musel by mít tak 220 minut, ale co, tak by je měl. Copak už nezvládnem odkoukat poctivě vyprávěné příběhy, které si dokáží vyhrát z vykreslením atmosféry i za cenu delší stopáže ? Herecky vynikající. Dan od boha nafasobval ruskej ksicht jak prase a když to bůh viděl, tak si řek, kurva to jsem přehnal, takhle někoho bezdůvodně zrusákovat a tak mu jako vyvážení dal tuny hereckého talentu se kterým se Dan naučil skvěle zacházet a kdyby kvůli ničemu jinýmu, tak kvůli Danovi stojí Odpor za vidění. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (24)

  • Březové lesy, ve kterých probíhalo natáčení, našla produkce pomocí systému Google Earth. (Dr Lizal)
  • Lokace natáčení v Litvě se nacházela přibližně 100 kilometrů od skutečného místa lesního tábora bratrů Bielskich. (Dr Lizal)
  • Nejčastěji použité opakovací pušky (ručně natahované) ve filmu byly německé KAR-98 ráže 7.92x57 mm Mauser a sovětské Mosin Nagant Model 1891/30 ráže 7.62 mm x 54R. (c.tucker)

Související novinky

Neeson a Fiennes jsou bohové

Neeson a Fiennes jsou bohové

10.04.2009

Chris Columbus svou řeckými mýty inspirovanou fantasy Percy Jackson and the Lightning Thief natlakoval zvučnými jmény. Louis Leterrier nechce s remakem Souboje titánů zůstat pozadu. Na pozadí… (více)

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

04.03.2009

Edward Zwick je prostě smolař. Točí kvalitní filmy, které mají zároveň i značný divácký potenciál, ale přesto z různých důvodů (většinou mizerná propagace) nakonec propadnou. Krvavý diamant… (více)

OSCARY – výsledky

OSCARY – výsledky

23.02.2009

Snad jen jednoho většího překvapení jsme se dočkali při vyhlašování Oscarů za rok 2008 v hlavních kategoriích: nejlepším hercem v hlavní roli se nestal Mickey Rourke za Wrestlera, ale Sean Penn za… (více)

Zlaté glóby 2009

Zlaté glóby 2009

12.01.2009

Slavnostní ceremoniál vyhlášení a předávání Zlatých glóbů pořádaný Asociací hollywoodských zahraničních novinářů je za námi a na nás je, abychom si to zrekapitovali. V oblasti filmu se stal jasným… (více)

Reklama

Reklama