dewil21

Nerada to říkám, ale Burtonova verze byla Nolanovou zastíněna a to nejen svou temností, která je opravdovější a temnější, ale i neotřelým pojetím. Zatímco některým se první půle filmu, v níž hledá Bruce Wayne sám sebe uprostřed Himalájí, nelíbí, mě osobně učarovala. Setkání Balea a Neesona je pro mě dvojnásobnou lahůdkou a formování nového hrdiny se vším okolo mě baví více než u starších verzí. Nolan vdechl postavám duši, jsou uvěřitelné, jednají logicky a mají motivaci, jsou reálné. Dnešnímu rýpavému divákovi již nestačí samotná existence superhrdiny, chce vědět, kde se vzal a proč, odkud má všechny své super zbraně a Nolan na tyto otázky dává odpovědi. Navíc měl velmi šťastnou ruku při výběru herců. Proměna Balea z rozmazleného milionáře na netopířího muže je perfektní, chvíli uhlazený playboy s manýry hollywoodské hvězdy a za chvíli neohrožený ochránce obyvatel Gotham City. Precizní Michael Caine, nikoho jiného bych si neuměla v té roli už představit. A policejní detektiv Gary Oldman, jakoby vypadl z komiksu a ožil... Abych nepěla jen samé oslavné ódy, ani mě moc nenadchly kontaktní souboje, na druhou stranu, celá vizuální stránka je téměř bezchybná a je vidět, že byla i drahá. Vyplatilo se, Batman se vrátil a je charizmatický, vtipný, dokonalý a nezapomenutelný.

Bezesporu kultovní film, alespoň pro skalní fanoušky Larse von Triera, tedy i pro mě. Intimní drama mezi vnitřně rozervanou ženou a psychiatrem (což mluví za vše), kteří ztratí dítě. Úvodní scéna, ač velmi poeticky natočená, podbarvená vážnou hudbou, mě svou brutalitou naprosto odrovnala, pak už jsem jen ztěžka dýchala a propadala se do větší a větší deprese. Mám to ráda a Trier je v manipulování s city opravdu Mistr. Všechno to, co druzí kritizují - záběry na padající žaludy a pod - já naopak vyzdvihuji, je to estetický zážitek, to dlouhé zobrazení kratičkého okamžiku...jako by maloval obraz, jako by chtěl zastavit nebo alespoň zpomalit čas... Trier je prostě každým coulem všestranný umělec a Antikrist rozhodně boří všechny konvence a jde svou vlastní neušlapanou cestou. Výkony Muže i Ženy jsou naprosto perfektní, pokud se tomu trochu otevřete a nebudete se pohoršovat nad naturalitou a trochu sado maso výjevy. Antikrist nese poselství a ti, jimž film nevoní, k tomu jaksi nedošli a ti ostatní, mají mnoho prostoru na výklad symbolů a výjevů, protože Trier to neříká naplno, divák musí snímek vnímat, musí cítit chaoz v rozpoložení postav a asi musí tak trochu mít minimální základy psychologie a sociologie. Ano, není to film pro každého. Skoro to vypadá, že ho Trier točil jen pro sebe. Což je v dnešní konzumní společnosti vítaná změna.

Takovýho taťku chci pro svou dceru! Liam Neeson v jedné ze svých nejsilnějších rolí. Vše začíná lží pubertální dcery. A jak už to u takových pipin bývá, myslí si, že sežrala všechnu moudrost světa a pak, jen co vystoupí z letadla, se nechá na cukrbliky sbalit partou obchodníků s bílým masem. Jenže stihne zatelefonovat taťkovi, náhodou agentovi ve výslužbě a ten samozřejmě neváhá a rozjíždí záchranou misi plnou zlámaných údů a krve. Námět je sice strohý, místy postrádá logiku a jistě bych na něm i já, perfekcionalistická hnidopiška, našla hodně míst ke kritice, kdybych ovšem nebyla naprostro stržená výkonem Liama Neesona. Tleskám a žádám další podobné role (více scén bez trička apod.)

Naprosto miluju scénu, kdy Craig přijede na bílém koni :-) ta kde ho pak sní už tak dobrá není. Silný příběh, myslím, že je natočený se vší úctou a může být důstojnou vzpomínkou na velké i menší hrdiny té nelehké doby, byť válka jako taková přímo ve filmu ukázaná není. Na druhou stranu, partyzáni nebyli v první linii, ale právě v těch lesích a rozkládali nacistické síly tak trochu zevnitř - na jimi obsazeném území, kde ani oni necítili hrůzy fronty. Kontrast v postojích dvou bratrů (Tuvia, který chce přežít a pomoci přežít ostatním a Zuse, který se chce aktivně postavit nacistům) perfektně popisuje tehdejší možnosti, pokud jste přímo nechtěli spolupracovat. Pro nás dnes možná nepředstavitelný příběh...jen si to zkuste, vžít se do role pronásledovaného žida, kterému zabili celou rodinu a jeho jedinou nadějí je spát v lese a jíst, co se podaří ulovit nebo přinést od více či méně loajálních usedlíků... život v lese je popsán asi docela reálně i samotná vzpoura, tajení těhotenství a útěk před jednotkami SS, prostě paráda. Zus se ve scéně z mise na získání antibiotik opravdu ukázal a scéna s tankem je, ač trochu hollywoodsky přibarvená, naprosto uchvacující. Tenhle film mi prostě sedl. Tečka

Takhle si představuji kvalitní horor! Je vůbec první, který jsem viděla a to značně ovlivnilo mé hodnocení těch dalších. Perfektní Gregory Peck a nejděsivější dítě, jaké kdy filmové plátno zaznamenalo + strhující výkony dalších herců, to vše zručně natočené, podbarvené dechberoucí hudbou... I dnes mi běhá mráz po zádech!

Násilí na ženách a dětech mě dokáže spolehlivě vytočit do nejvyšších otáček, takže od začátku jsem společně s Butlerem prožívala bolest, zoufalství, pocit bezmoci a touhu po pomstě... Emoce jsou divákovi dávkovány postupně a profesionálně, výkony herců jsou skvělé, má to atmosfáru, napětí a tak hvězdičku dolů srazím jen za tu trochu moc přitaženou za vlasy skutečnost, že Ctihodný občan není jen obyčejný občan, ale geniální vědec... ale i tak mě to dostalo.

Tohle je Sparta! Sparta tak, jak si ji představoval Frank Miller a jak jí prezentoval va svém komiksu. Proč tedy tolik rozčílení z historických nepřesností? Je to stejná fantasy jako Sin City, mimochodem také z Millerova pera, jen se odehrává v minulosti a je založená na skutečné historické události, nic víc. A možná je historicky přesnější, než Troja, která se (narozdíl od 300) honosí titulem historický velkofilm. Podívaná je to skvělá a baví. Rudá barva jasně dominuje nad všemi ostatními, barva krve a těch skrovných hadříků okolo boků namakaných sparťanů. Použití nejmodernějších technologií tomu dalo punc opravdu fantazy podívané. Zobrazení Sparty, jako vlasti hrdých a neohrožených válečníků, nepostrádá patřičný patos, zobrazení Xerxovy armády a družiny zase pod pozlátkem ukrývá zmutované a degenerované žoldáky. A co, že scéna s obilím vykrádá Gladiátora, tak nějak to tam prostě pasuje. Zápletka s bojem spartské královny je vítanou vsuvkou, protože na Lenu Headey se dobře kouká a přeci jen by asi film nudil mnohem víc, kdyby byla zobrazena jen samotná bitva, takto je možno vidět Spartu a její politiku jaksi zevnitř. A bitva je pojatá velkolepě, jak se na takovou událost sluší a patří. Zac Snyder vytvořil další monumentální pomník Leonidovi a jeho mužům, kteří rozhodně nebudou zapomenuti.