Ty, který žiješ

Holub (3. část trilogie) pro mě měl hloubku, zdánlivě cynicky poukazoval na lidské slabiny, nectnosti a strasti, byl silně znepokojivý. Velice mě zasáhl. Snad že to byl první Andersson, kterého jsem viděl..? Písně ze druhého poschodí už pro mě takovou razanci neměly a Ty, který žiješ už ke mně v tomto směru nepromlouvalo prakticky vůbec. Forma mi zevšedněla a poselství jsem nezachytil. (23.02.2017)

Označení "komedie" byl mohlo vzbuzovat pocit, že je to film, který se chce zavděčit většině, případně, že se u něj někdo může za břicho popadat, ale to ani náhodou. Je to chvílemi docela bolestivá podívaná o tom, že snad nikdo z nás se nemůže považovat za normálního člověka. Jako kdyby se Homolkovi a jejich sousedi ocitli ve Švédsku, ale rozhodli se mluvit polohlasem a téměř nepoužívat mimiku. (24.10.2011)

Snová absurdita z nehostinného severu, ze které utkví zejména podmaniví a pohodový soundtrack a ubrusový trik. (02.01.2012)

Hodně dlouho jsem zvažovala, jak film ohodnotit..jak už tady bylo kolikrát řečeno, první půlka velmi silná, vtipná a originální, je to prostě ze života jaký je (až teda na to elektrický křeslo)..v druhé půlce už mě bylo těch lidí spíše líto a zdála se mi hodně patrná snaha režiséra dotočit už jenom film do úzu hodiny a půl ale řekla bych, že střeodmetráž by tomuhle snímku slušela lépe..nakonec 4* ale spíš to vidím tak na 3,66*.. (20.11.2008)

Jedinečný Roy Andersson a naprosto obyčejné lidské příběhy. Milé,místy docela srandovní, ale Písně z druhého patra nepřekonal. (12.08.2008)

Vtipné?!?! Pro mě ani náhodou...možná tak hořké pousmání se občas vloudilo na můj xicht. Ale nevidím důvod, proč si stěžovat, dostalo se mi více zážitků než tupé chlamandy, kterou možná někteří zdejší hodnotící očekávali. Tento snímek jsem vnímal jako těžkou realitu, ani lehká nadsázka jej nedovedla dostatečně odlehčit. Ale právě za to dávám plný počet. Syrová upřímnost v takto zajímavém balení, to se dnes hned tak nevidí. (15.08.2012)

Projekt 100 (2008) (07.01.2008)

ingen förstår oss. (15.01.2008)

Ty, který žiješ svůj život v zoufalém osamění, prožívajíc prchavé okamžiky štěstí pouze ve svých snech, ty, který žiješ svůj život v naději, že někde přece musí být lépe, ty který žiješ svůj život tak, abys ještě stihl poslední rundu, nezoufej – zítra je přece taky den. A po probuzení s ulehčením zjistíš, že rachot letících bombardérů, který tě probudil, patřil jen projíždějícímu vlaku. Anebo to přece jen už vypuklo? (24.09.2023)

kdybych bylo bývalo úchyl, nazvalo bych to vymazlenou záležitostí, ale jelikož jsem bylo a jsem...neřešme to... vemte si intimní osvětlení, černou mačku a bílého macora a jeden jugoslávský film (na konci hrdinové uletěli na střeše domu...nevzpomínám...sorry...) pro přiblížení...tak možná...prostě nevím, proč to tady okecáváme, když to máme explicitně před očima...ty, který žiješ (02.03.2008)

76% (26.10.2010)

Zvláštní film... při prvním shlédnutí pozdě večer jsem občas zaklimbala, takže jsem se se zájmem podívala záhy ještě jednou... defilé švédských pábitelů mi připadalo osvěžující v té únavné záplavě napomádovaných a vyplastochirurgovaných amerických hrdinů, které poslední dobou otravně zaplavují svět... je to film pro diváka, který není líný trošku při koukání přemýšlet. (04.12.2011)

Žijeme svůj život, a žijeme ho třeba tak, jak ho žijí hrdninové Du Levande. Tak či tak, vše může nakonec velmi rychle skončit a potom je to už všechno úplně jedno. (03.02.2012)

Rozhodně nečekejte standardní film. Tohle je umělecká, bravurně komponovaná tragikomedie, sled volně provázaných statických epizod, ve kterých se skoro nic neděje a všechno trvá k zbláznění dlouho, ale právě tím je báječně ilustrován obyčejný marný život. Občas přijde skvělý gag, občas motiv k zamyšlení, občas montypythonsky trhlá scéna a to vše je završeno závěrem, jehož síla je srovnatelná s Dr. Strangelove. A vůbec: "Je půl osmé!" - "(Co na to mám říct?) ... Vážně?" (23.05.2008)

Aby bolo jasné - ani komédia, ani dráma, ani hlava, ani päta. Súbor scénok ako z najhlbšieho socializmu v NDR, kombinovaný bizarnými postavičkami je určený pre najskalnejších priaznivcov klubových filmov, ktorí hľadajú hlboký zmysel aj v konskom prde. Pre mňa prvé severské sklamanie.. (07.11.2011)

Koncentrovaná nuda, napadlo mě už v kině. Statické záběry s pochumrnou nebarevnou atmosférou. Celkem jsem tušil, do čeho půjdu, neboť předchozí režisérův snímek jsem viděl, taktéž v kině. Zprvu celkem úsměvné scénky, některé však křečovitě úsměvné, pobavily, ovšem čím více času uběhlo, tím se scény staly méně zábavnější, více trapnější a téměř nesouvisející. Záběry se střídají po přibližně pěti, až desetiminutových scénkách, samozřejmě návaznost malá, ne-li žádná. Některé jsem vlastně ani nepochopil. Film má ovšem z ničeho nic vtipné a celkem dobré momenty, jenže jich je zoufalé pomálu. Stopáž je taktak únosná, mít film hodinu, bez nudných a herecky nezvládnutých scének, hodnotil bych jistě pozitivněji. 40%. Zkrátka neoslovilo tak, jak by mohlo. Jste-li unaveni, nedoporučuji. Milovníci severoevropského stylu točení budou jistě spokojeni. (27.03.2008)

Taková Nuda v Oslu :) Marně přemýšlím, jestli jsem v jiném filmu viděl lepší soudní přelíčení a postelovou scénu... :)) (08.11.2010)

Byl to fakt bizár, ale úplně mi to nesedlo, i když mám skandinávské autory rád. Každopádně scénka se snem, nádobím a hlavně u soudu neměla chybu! (20.12.2014)

Staticky snímané obrazy jedinečným způsobem balancují mezi třeskutě černým humorem a hořkou melancholií. Kaleidoskopické řazení scén a až surrealistický nádech vyprávění, to jsou základní poznávací prvky. Sled několikaminutových scén, které spolu zdánlivě nesouvisejí. V jejich zřetězení však režisér postupně rozkrývá zásadní lidská témata... (09.02.2015)

Bizarnosť, tú môžem, lenže čo z toho keď som sa skoro celý film nudil. To mi príde dosť bizarné :) (19.01.2020)