Iki-jigoku

Tak tohle se Japoncům skutečně povedlo! Iki-jigoku už od prvních minut postaví diváka doprostřed nelítostného krvavého pekla, z něhož se po dalších sto minut nemá šanci dostat. Nesmírně strašidelná atmosféra, úderná hudba a šílené praktiky psychického i fyzického teroru se mi natolik zaryly pod nehty, že jsem se ani neopovážil podívat se na hodinky. Odměnou jest zajímavá pointa a dobrý pocit ve zvrhlém slova smyslu. Pokud nebudete čekat gorefest ve francouzském stylu ala Inside, budete se perfektně bavit. Psycho, napětí, nefalšovaný strach. Tohle si prostě nenechte ujít. (22.03.2011)

Povedenej japan psycho horor o hodně šílené rodině. Co dodává tomuto filmu na hodně husté atmosféře je nepochybně hudba a všudypřítomná temnota interiérů domu, kde se většina hrůz odehrává. Novinář Mitsu by mohl mít trochu lepší vedení, tomu než některé věci dojdou to se divák chytá za hlavu, ale vlastně on byl pár dnů v nové práci :-) . Ale jinak fajn, dobrá čtverka. (03.05.2010)

Naprosto úžasný japonský exploitaition horror, který není bohužel příliš známý. Rodina s podivnou minulostí je obšťastněna návštěvou staré babky a mladé holky, které se ve většině částech filmů "starají" o adolescenta na vozíku. Pojmem starají v uvozovkách zde myslím neuvěřitelné mučení a týrání. Film má naprosto úžasně zvládnutou hustou a temnou atmosféru, vyvolává pocit beznaděje, scény jsou doprovázeny drsnou a hlasitou hudbou (něco ve stylu techna), zajímavé nájezdy kamery atd. Na konci filmu čeká, jak už je u japonských "podivností" a horrorů zvykem, nějaké to zajímavé rozuzlení děje. Osobně mě tento film naprosto uzemnil... (11.12.2007)

,,JDI MAMI. NAJEZ SE....“ /// (dovoluji si upozornit, že komentář může obsahovat spoilery, i když na konci filmu je těžko říct, co je spoiler, co skutečnost, co fikce a co moje halucinace…)/// Host do domu, klacek do ruky! začne si už brzy říkat Yasu, chlapec vodkázanej na vozejček. A to ani neviděl, jak holčička papala pejska, jak to paní schytala bejsbolkou (a vočička jí spapal brouk) a pána, kterej se vyděsil a pak hned umřel. Na sekeru. Když se jeho šikmý voči začnou protahovat ještě víc, měl bych vrnět blahem. Místo toho – ,,no bóže, tak na něj hodily žížaly!“ Smrdí to takovou tou starou filmařinou – děsivě děsivá hudba, zvláštní filmařina (hlavně kamera), dialogy (co bys chtěl kurva poslouchat?...). Dvě kundy jsou zralý akorát tak pro hrobníka a ne k ubytování jako návštěva a boj mezi dobrou a zlou stranou v rodině, která nechce svý problémy tahat na veřejnost je zaobalenej do lehce sadistickejch hrátek, který jsou zřídka dotažený do ,,konce“.. ,,No bóže, tak mu daly misku plnou brouků.“ To je pičovina! Prej ,,SEMENIŠTĚ ZLA“. ,,No bože, tak maj doma šipky. Kladivo…“ Naštěstí se ségra vrátila - ,,CO SIS TO UDĚLAL? VEZMU TĚ DO POKOJE.“ No co chcete ještě slyšet? (řekni ještě to, že nefunguje telefon!). Telefon nefunguje! Bože to je pičovina! – s důrazem na efekt vyděšený tváře. Šílenej film, šílení herci, scénárista, skladatel, kameraman, režisér, distributor, divák…to by měl vidět Lars! Mrdá vám? Tak to jste zváni! (jo a ještě takhle... no to je teda píčovina...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky mě zajímalo jaký to je, když polejete péro vodou a vyzkoušíte paralyzér. 2.) Když mi bylo 9, strkal jsem tam holkům žárovku. Teď je mi (nechcu to slyšet!!!) 3.) Léta se věnuju studiu oboupohlavních siamskejch dvojčat. 4.) Páč furt říkám, že každej vozejčkář má trpět! 5.) Thx za titule ,,koleso“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.09.2012)

Hirohito Honda mal za postavu Yasu dostať nejaké ocenenie. Takýto afektovaný, prehnaný ( nechtiac ) komediálny výkon, sa v tomto žánri len tak nevidí. Jeho vypleštené okále a ústa vesmíru dokorán zaženú divákovi do tváre nie výraz hrôzy, ale smiechu. Film samotný nemožno označiť za kvalitný, násilie tu nieje zobrazované až tak explicitne ako niektorí tvrdia a pointa, s tou sa to nejako prehnalo ( alebo práve naopak? ). Uznanie (?) si zaslúži (?) aj hudba Koji Tabuchiho, ktorý zrejme udieral do svojho Ensoniq VXT-SD palicami. (04.02.2017)