Iki-jigoku

Hodně překvapivý film, tedy ne že bych z něho byl bůhvíjak odvařený, ale... prostě mě překvapil. Po slibném začátku (brouk a očičko) mě trochu znudil horrorově středoproudový střed, který navíc vyvrcholil abnormálně stupidním chováním postav (Jasuhito a Mami) při tortuře. Už jsem si vduchu sumíroval koment, ve kterém sepsuju scénáristu, ovšem tak libová fantasmagorie, jaká se rozehraje v závěru, mi vzala slova z úst. Povedená rodinka, která když se sejde, je rázem srandy kopec. Plesnivá baba se svou anorektickou vnučkou jsou hodně divné, ale tatík se starším synkem jsou už fakt mimo tabulky - japonci potvrdili pověst podivínských šílenců. Škoda jen toho vysvětlujícího realistického epilogu, já bych to býval nechal bez něho, ať má divák pořádně zamotanou šišku... Nejlepší moment: asi syrový oční dezert pro panímámu, mňam! (11.09.2014)

Podle předpovědi některých hororových kolegů jsem se měl z Iki-jigoku pozvracet, podělat a možná i dostat infarkt, no díkybohu se tak nestalo :-D. Ale uznávám, že slabší povahy z tohoto filmu určitě nebudou mít klidné spaní. Shugo Fujii nějakým zvláštním způsobem dokázal natočit horor, který (hlavně v závěru) působí neuvěřitelně zlým, zvráceným, šíleným dojmem, ale současně dokáže vyvolat i nefalšovaný strach a napětí. Což mě vážně překvapilo, neboť z mnoha scén je cítit, že co se jeho režijních schopností týče, má určitě ještě dost prostoru pro zlepšení. O scénáři jsem se chystal prohlásit, že je neuvěřitelně nablblý (ani deset extra hloupých amerických hororů dohromady neobsahuje tolik nelogičností, podivností a hloupostí jako Living Hell, přičemž rozdíl mezi západní a východní mentalitou v tom určitě hraje roli, ale všechny blbosti se tím imho vysvětlit nedají - viz například postava novináře), ale tenhle dojem výrazně upravuje závěr, který (možná) celé předchozí dění staví na hlavu a potenciálním kritikům bere vítr z plachet. Od tvůrců to není úplně fér přístup, ale co už... Celkově jsem s filmem velice spokojený a hororovým fanouškům jej můžu doporučit. Není to úplně známá pecka, což je škoda. Horror movie of the year (06.01.2012)

Ja si niekedy píšem poznámky, aby som potom mohol napísať vierohodný komentár, lebo niekedy nestíham a tak na daný film by som zabudol. A začal som text takto: zobrať si dve fuchtle do domu, ktoré ani nevedia odpovedať na normálne otázky,podla mňa by to urobil len somár a tieto dve cundry ani dobre nevyzerali. Tak logika tu veľakrát nebola. Ďalej, bolo zaujímavé sledovať ako rodina verí viac cudzím ľudom, ako vlastnému bratovi. Naozaj ma iritovala totálne tupá forma. Potom prišla jedna scéna, ktorá mi to všetko vyjasnila a tak tu je môj pravý komentár: Vo finále mi to došlo, že to bola len hra režiséra a scenáristu a tých viacero nelogickostí vo filme , rázom pochovalo skoro dokonalo nepredvídateľné finále. Chcel som tomuto filmu dať odpad, ale po záverečných titulkoch som nadšený a tak 4* si určite zaslúži. (22.09.2015)

,,JDI MAMI. NAJEZ SE....“ /// (dovoluji si upozornit, že komentář může obsahovat spoilery, i když na konci filmu je těžko říct, co je spoiler, co skutečnost, co fikce a co moje halucinace…)/// Host do domu, klacek do ruky! začne si už brzy říkat Yasu, chlapec vodkázanej na vozejček. A to ani neviděl, jak holčička papala pejska, jak to paní schytala bejsbolkou (a vočička jí spapal brouk) a pána, kterej se vyděsil a pak hned umřel. Na sekeru. Když se jeho šikmý voči začnou protahovat ještě víc, měl bych vrnět blahem. Místo toho – ,,no bóže, tak na něj hodily žížaly!“ Smrdí to takovou tou starou filmařinou – děsivě děsivá hudba, zvláštní filmařina (hlavně kamera), dialogy (co bys chtěl kurva poslouchat?...). Dvě kundy jsou zralý akorát tak pro hrobníka a ne k ubytování jako návštěva a boj mezi dobrou a zlou stranou v rodině, která nechce svý problémy tahat na veřejnost je zaobalenej do lehce sadistickejch hrátek, který jsou zřídka dotažený do ,,konce“.. ,,No bóže, tak mu daly misku plnou brouků.“ To je pičovina! Prej ,,SEMENIŠTĚ ZLA“. ,,No bože, tak maj doma šipky. Kladivo…“ Naštěstí se ségra vrátila - ,,CO SIS TO UDĚLAL? VEZMU TĚ DO POKOJE.“ No co chcete ještě slyšet? (řekni ještě to, že nefunguje telefon!). Telefon nefunguje! Bože to je pičovina! – s důrazem na efekt vyděšený tváře. Šílenej film, šílení herci, scénárista, skladatel, kameraman, režisér, distributor, divák…to by měl vidět Lars! Mrdá vám? Tak to jste zváni! (jo a ještě takhle... no to je teda píčovina...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky mě zajímalo jaký to je, když polejete péro vodou a vyzkoušíte paralyzér. 2.) Když mi bylo 9, strkal jsem tam holkům žárovku. Teď je mi (nechcu to slyšet!!!) 3.) Léta se věnuju studiu oboupohlavních siamskejch dvojčat. 4.) Páč furt říkám, že každej vozejčkář má trpět! 5.) Thx za titule ,,koleso“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.09.2012)

Moc moc moc mi vadil hlavní hrdina, který by si určitě zasloužil titul mistra světa v přehrávání a minimálně stupně vítězů v soutěži o obecné nesympatie. Jinak je to taková klasická japonská perverznost se spoustou krve, jekotu a psychopatů. Napětí polehoučku graduje. Hororové akce, respektive pokusu o hororovou akci je ve snímku k vidění opravdu hodně, takže z tohoto pohledu chválím. Napětí je zde po zvukové stránce budováno velmi odlehčenou formou. Stačilo na to pár úderných tónů. Příběh je dle tradičního japonského stylu - šílený. Na povrch postupně vyplývají rodinné tajnosti, trable a trampoty. Poslední zhruba půlhodinka je bezvadná. Párkrát se mi projel strejda mráz po zádech. Nejednalo se o nic dramatického. Čekal jsem podstatně větší blábol. Za sebe hlásím spokojenost. (03.02.2016)