Nezvaný host

Mezikulturnímu střetu postaršího, sebou samým unaveného, amerického profesora s energickým Syřanem a jeho senegalskou přítelkyní se film věnuje příjemnou a nenásilnou formou a to skrze hudbu. Konkrétně přes africký bubny. Nese se to v příjemném bubnovacím rytmu, než se do toho vloží imigrační. Film si pak stejně ale najde zase trochu jinou cestičku, než byste možná čekali. Prolínání kultur je tam taky hezky naznačené hudbou, když profesor furt bubnuje a Syřanka zas miluje Fantoma opery. Jen škoda, že to bylo dost smutné. (05.05.2009)

Musím aj takto skoro ráno napísať komentár, aby som si to neskôr s tými štyrmi hviezdičkami nerozmyslel. Nepozvaný hosť je totiž veľmi zvláštny film. Má neskutočnú atmosféru, zaujímavý príbeh plynie dobrým tempom a znie k tomu dobrá hudba. Všetko je fajn až do chvíle, než zatknú Tareka. Potom film uviazne v jednostrannej snahe dojímať diváka nespravodlivým osudom nelegálnych imigrantov a profesorovo správanie sa stáva čoraz iracionálnejším (i keď som mu ani tú afinitu k bubnovaniu príliš neveril). Po nejakom čase oživí upadajúci príbeh Tarekova matka Mouna, ktorej postava mi pripadla z celého filmu najplastickejšia a najživotnejšia. Režisér premeškal vynikajúcu príležitosť ukončiť príbeh obrazom blednúcej americkej zástavy. Ten krátky apendix tam už vôbec nemusel byť. Zaujímavý, nevšedný film, pri ktorom je vhodné príliš nerozmýšľať, iba sa dívať a nechať sa unášať príbehom. Môj názor na imigrantov však neovplyvnil ani o piaď. (19.07.2011)

Příběh ze života, jak je těžké být imigrantem a český překlad to skvěle vystihuje, jste vlastně opravdu takový nezvaný host. Byl to dobrý film, ale jen dobrý, byl jako jídlo bez koření. Možná to bylo tím, že Walter byl tak neskutečně znuděný a otrávený, až se mu povedlo otrávit i mě. Přemýšlela jsem, že bych zvedla hodnocení za opravdový konec, že to neskončilo jako klišé, kterým končí 99% filmů. Byly tam silné momenty, krásná vášeň pro hudbu, tím si mě film částečně získal, ale to prostě nestačilo. (07.02.2015)

Neuveriteľné, koľko úprimných emócií, vážnych tém a naliehavých myšlienok dokáže ponúknuť jeden nenápadný komorný film s postavami, ktoré by ste na prvý pohľad označili za vedľajšie. Úplne iný uhol pohľadu na životy ľudí, ovplyvnené emigračnou problematikou v New Yorku po 11. septembri. Uprená túžba po slobode, šťastí a (pravdepodobne poslednej) láske v živote. Thomas McCarthy je nevídano senzitívny a uvedomelý tvorca. (31.01.2011)

Pokud bych měl tento krásný a dojemný film shrnout v jednom slově, bylo by to lidské. Thomase McCarthyho jsem znal spíše z rolí neškodných troubů (2012) a podlých zmetků (The Wire), ale v této roli (režiséra) se mi zatím zamlouvá nejvíce. Poměrně jednoduchý, ale silný a krásný příběh nám zde podává s lehkostí a nenuceností, kterou dokresluje dokonalá hudba Jana A.P. Kaczmareka (který složil geniální hudbu k českému filmu Karamazovi). Navíc výkon Richarda Jenkinse je opravdu působivý a po zásluze odměněný nominací na Oscara. Tady jsou veškerá slova zbytečná, to musíte vidět, prožít a (v tomto případě) slyšet. 100 %. (12.07.2011)