Proč jsme bojovali I.: Předehra k válce

Celý filmový cyklus Proč jsme bojovali, v originálním názvu Proč bojujeme, jsou informačními filmy amerického ministerstva války kvůli masové podpoře obyvatel Spokojených států amerických pro chvályhodné válečné tažení proti silám Osy. Jde o propagandu ve zjednodušujícím pohledu na celkový vývoj nenávistně brutální agrese, z toho důvodu není ani vhodné, ani příliš moudré zmiňovat zde všechny informace, všeobecný pojem pravda tu přestává existovat. Předehra k válce si všímá samotného počátku nástupu extremistických politických stran k moci, niterné frustrace byly řešeny organizovaným hněvem a kolektivním sadismem ve jménu blahodárného národního rozkvětu. Za první předehru je považováno 18. září 1931, první den japonské anexe Mandžuska. A protože během obou světových válek sloužila italská armáda jen k výsměchu, je také s cynismem zmíněna italská okupace bezbranné Etiopie. Celý cyklus propagandistické dokumentaristiky je veden jako svatý boj svobodného demokratického světa proti novodobým otrokářům, první díl Předehra k válce s karatelským vykřičníkem zdůrazňuje především nacistickou nenávist ke křesťanskému náboženství a veškerým ušlechtilým hodnotám morální etiky. Samozřejmě, snaha amerického ministerstva války je pochopitelná a nelze proti ní nic namítat, přesto bych si dovolil menší kontroverzní poznámku. Japonsko se v dobách evropských námořních objevů zprvu ostýchavě otevřelo světu, ale vlastní nepříjemná zkušenost s nenávistnou netolerancí křesťanských misionářů z Pyrenejského poloostrova k tradičním cestám japonských náboženství zemi opět rychle a nadobro uzavřela. Až se v polovině devatenáctého století objevily u japonských břehů americké lodě a pod důraznou pohrůžkou násilí byla země přinucena se otevřít, Japonci za odměnu byli obdarováni zcela nevyhovujícími obchodními smlouvami. Snažili se bránit, ale proti moderním zbraním neměli nejmenší šanci, vzali si z toho příklad, učili se, modernizovali, rostli a prosperovali. Dějiny mají mnohem více souvislostí, než se přiznává a než se přiznat chce, ale žádná příčina nemůže ospravedlnit válečné utrpení. (14.12.2019)

Tento informatívny film nechalo počas druhej svetovej vojny vyrobiť Ministerstvo obrany USA ako jeden z náborových materiálov. Mal mladým Američanom objasniť príčiny svetového konfliktu a hlavne ich inšpirovať k boju proti rozmáhajúcemu sa fašistickému moru. Z propagandistického armádneho snímku sa z odstupom času stal zaujímavý dokument. *** (18.01.2009)

Pôvodne náborový film armády strýčka Sama pôsobí v súčasnosti ako výborný dobový dokument, zachytávajúci obdobie pred a prvé roky 2. svetovej vojny. Popisuje ideové základy nacistického Nemecka, fašistického Talianska a cisárskeho Japonska, ich mocenské nároky a udalosti vedúce k vyhláseniu vojny zo strany spojencov. Mimoriadne zaujímavou časťou sú okolnosti vedúce k podpisu Mníchovskej dohody a jej následné naplnenie. Propagandistický charakter filmu neubližuje - skôr naopak - podporuje jeho autentickosť a dobovosť. (31.01.2005)

Zajímavé dílo z dílny americké propagandy, které si klade za cíl přístupnou cestou vysvětlit svým občanům proč bojují. Tvůrci užívají klasických nástrojů na ovlivnění postojů diváků - Dobro/Zlo, obrazy dětí, mrtvoly na ulicích... Nutno říci, že díky podstatě nepřátelských režimů - Německa, Japonska a Itálie - nebylo těchto nástrojů potřeba zase tolik. Dnes působí celá série jako doklad amerického pohledu na věc z doby, kdy nebylo nic ještě zdaleka rozhodnuto... (31.12.2010)

S odstupom času zaujímavý dokument, ale vo svojom čase, hoci pre dobrý účel, bol účelovou propagandou, ktorý ukazoval rozdiel medzi svetom slobody (USA) a svetom poroby (Reich). Hoci tie rozdiely až také neboli a povedzme si narovno, americkí černosi sa napríklad na Olympiáde v Berlíne cítili slobodnejšie než niekde v New Yorku. (18.07.2021)