Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Spočiatku to vyzeralo na mysterióznu romantiku plnú temnej, ale príjemnej atmosféry, perfektne sa hodiacu na jesenný sychravý večer. Neskôr sa z toho čoraz viac stávala bláznivá letná komédia, ale našťastie ten záver tú romantiku zachránil. Horníček a Hlaváčová sú takmer dokonalý pár a osobne ma teda táto dvojica zaujala viac ako Brodský so Sovákom a ich prínos vo forme zdravého sedliackeho humoru. Nakoniec ale Kam čert nemúže nepôsobí až tak neucelene, ako opisujem, len mi vac sadla tá pôvodná poloha, s ktorou film začal. ()

TommmyT 

všechny recenze uživatele

Tento film mam rád. Příjemná komedie s trochou nadpřirozena, která dýchne i na diváka. Hlavní role vybrané dobře. Hudba i kamera film ještě umocňují do svých kvalit. Za zmínku rozhodně stojí i to, že je film dobře okořeněn vedlejšími herci: Sovák, Brodský či Hrušínský. Celkově příjemná podívaná, která si čtyři hvězdičky rozhodně zaslouží. ()

Reklama

Peabody 

všechny recenze uživatele

Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední  hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš.  Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí.  Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je? ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moja fascinacia ceskoslovenskou kinematografiou nadalej pokracuje, a Zdenek Podskalsky zacina byt pre mna zarukou kvality. Vyborna komedia, ktora ma reziu na urovni, dobre komicke prvky. No a par zaujimavych hercov /Hornicek, Sovak a Brodsky/ k tomu. Pre mylovnika ceskoslovenkej kinematografie mila povinnost. 90 % ()

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Mám rád inteligentní herecký projev pana Horníčka, a když se k němu přidá sympatická a půvabná Jana Hlaváčová nemohou mě z toho vyjít méně než 4 *. Děj sice trochu pokulhává a je postaven na spoustě náhod = Jana Hlaváčová se objevuje vždy v okamžicích, kdy si pan Horníček říká, že čert přece nemůže existovat, ale jako komedie film funguje téměř na 100 % . ()

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Název filmu vychází z polozapomenutého úsloví „Kam čert nemůže, strčí babu“. (sator)
  • Natáčelo se v Praze a na hradě Pernštejn. Filmová obec pod hradem Pernštejn se točila na dvou místech, ve Zbudově a Petroupci (obě obce od sebe dělí 120 kilometrů). (M.B)
  • MUDr. František Průcha (Miroslav Horníček) bydlí ve 2. patře v arkýři tzv. Faustova domu, správně Mladotovského paláce na adrese Karlovo náměstí 502/40 na Novém Městě. Jedná se o gotickou stavbu ze 14. století, která byla renesančně a barokně upravena. Dům byl postaven v místě pohanského pohřebiště, majitelem domu byl i alchymista Edward Kelly. (sator)

Reklama

Reklama