Režie:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Jiří ŠafářHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Horníček, Jana Hlaváčová, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jarmila Smejkalová, František Miška, Bohumil Bezouška, Nina Popelíková (více)Obsahy(1)
Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Spočiatku to vyzeralo na mysterióznu romantiku plnú temnej, ale príjemnej atmosféry, perfektne sa hodiacu na jesenný sychravý večer. Neskôr sa z toho čoraz viac stávala bláznivá letná komédia, ale našťastie ten záver tú romantiku zachránil. Horníček a Hlaváčová sú takmer dokonalý pár a osobne ma teda táto dvojica zaujala viac ako Brodský so Sovákom a ich prínos vo forme zdravého sedliackeho humoru. Nakoniec ale Kam čert nemúže nepôsobí až tak neucelene, ako opisujem, len mi vac sadla tá pôvodná poloha, s ktorou film začal. ()
Tento film mam rád. Příjemná komedie s trochou nadpřirozena, která dýchne i na diváka. Hlavní role vybrané dobře. Hudba i kamera film ještě umocňují do svých kvalit. Za zmínku rozhodně stojí i to, že je film dobře okořeněn vedlejšími herci: Sovák, Brodský či Hrušínský. Celkově příjemná podívaná, která si čtyři hvězdičky rozhodně zaslouží. ()
Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš. Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí. Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je? ()
Moja fascinacia ceskoslovenskou kinematografiou nadalej pokracuje, a Zdenek Podskalsky zacina byt pre mna zarukou kvality. Vyborna komedia, ktora ma reziu na urovni, dobre komicke prvky. No a par zaujimavych hercov /Hornicek, Sovak a Brodsky/ k tomu. Pre mylovnika ceskoslovenkej kinematografie mila povinnost. 90 % ()
Mám rád inteligentní herecký projev pana Horníčka, a když se k němu přidá sympatická a půvabná Jana Hlaváčová nemohou mě z toho vyjít méně než 4 *. Děj sice trochu pokulhává a je postaven na spoustě náhod = Jana Hlaváčová se objevuje vždy v okamžicích, kdy si pan Horníček říká, že čert přece nemůže existovat, ale jako komedie film funguje téměř na 100 % . ()
Galerie (13)
Photo © Národní filmový archiv
Zajímavosti (14)
- Název filmu vychází z polozapomenutého úsloví „Kam čert nemůže, strčí babu“. (sator)
- Natáčelo se v Praze a na hradě Pernštejn. Filmová obec pod hradem Pernštejn se točila na dvou místech, ve Zbudově a Petroupci (obě obce od sebe dělí 120 kilometrů). (M.B)
- MUDr. František Průcha (Miroslav Horníček) bydlí ve 2. patře v arkýři tzv. Faustova domu, správně Mladotovského paláce na adrese Karlovo náměstí 502/40 na Novém Městě. Jedná se o gotickou stavbu ze 14. století, která byla renesančně a barokně upravena. Dům byl postaven v místě pohanského pohřebiště, majitelem domu byl i alchymista Edward Kelly. (sator)
Reklama