Zelená zóna

Opožděná, levicově-partyzánská antiautoritářská paranoidní agitka propojující velice nešťastně Greengrassovy nekompromisní dokumenty, přesněji dukudramatické rekonstrukce, s hravými bourneovskými žánrovými světy, která vůbec nepočítá s tím, že skutečnost, že vojenské jednotky Spojených států nenašly zbraně hromadného ničení, byla sama o sobě pozitivním signálem: skutečně „totalitní“ mocnost by udělala to, co obvykle dělávají policisté – podstrčí drogy a pak „objeví“ důkazy zločinu (stejně tak nezapomeňme, že samotná skutečnost, že mučení ve vězení Abu Ghraib přerostlo ve veřejný skandál, který zahnal americkou vládu do defenzivy, je také kladným signálem – ve skutečně „totalitním“ režimu by se tento případ jednoduše ututlal). Na druhou stranu třeba přiznat, že Greengrass nebojuje proti americko-britské invazi do Iráků jako takové, ale bere si za téma hrubě nezvládnutou po-válečnou situaci, která nastala po okupaci a která zkomplikovala, či úplně znemožnila přenesení pravomocí do rukou Iráčanů. Symbolicky byl film natočený bez podpory americké armády, protože Greengrass je přece jen političtější režisér než pan blockbuster Majkl Bay, se kterým armáda spolupracuje ráda, kolportujíc přes něj náborové letáky mezi texaské hochy. (11.09.2010)

Indiana Bourne a posledná krížová výprava za šifrou stratených zbraní hromadnej skazy. V okamihu (nastane asi po polhodine), keď si uvedomíte, že Greengrass nenatočil ďalší angažovaný polit-thriller, ale strihol si klasický dobrodružný quest, v ktorom sa namiesto biblického artefaktu pátra po irackých zbraniach hromadného ničenia, sa pred vami rozprestrie takmer dokonalý film. Naivne zjednodušujúci a občas patetický, ale nadupaný a remeselne bravúrny, ako sa na žánrový kúsok patrí. Od absolutória to u mňa delí len jednoduchý fakt, že Bourne je Bourne. (20.06.2010)

Kdysi dávno v zemi Zla zvané Mordor temný pán Sauron kutil cosi nekalého s magickými prsteny. Byl by jistě ovládl celou Středozemi, ale naštěstí se mu postavilo devět statečných v čele s dobrým mágem Gandalfem a jeho Pytlíkem Frodem, kteří nalezli Jeden prsten a - ehm, těsně vedle. Jiná pohádka. Kdysi dávno v zemi Zla zvané Irák temný pán Saddám kutil cosi nekalého se Zbraněmi Hromadného Ničení. Byl by jistě ovládl celé Středomoří, ale naštěstí se mu postavila Koalice ochotných v čele s dobrým prezidentem Bushem G. W. a jeho Pytlíkem Blairem, kteří nalezli prd. V té válce vůbec nešlo o zištné zájmy, kdepak, neboť "část" ropných polí patří Iráckému lidu, jak nám vtipně vysvětlí Bird a Fortune. A tady začíná náš příběh, příběh o hledání ZHN. Zbraně ovšem byly tak dobře ulity, že nikdo neví kam. Nebo že by to bylo jinak? Upřímně kdo má všech pět pohromadě a každý ráno nevzdává čest vlajce s hvězdami a pruhy musel o důvodech důvodně pochybovat už před válkou. Ke cti filmu nutno přiznat, že k neexistujícím ZHN (či spíše dávno zrušeným - paradoxně po první válce v Zálivu američtí představitelé jakékoli zmínky o iráckých ZHN popírali, aby nemuseli vlastním vojákům hradit nákladnou léčbu a čelit otázkám, kde se ty ZHN vzaly) zaujímá jednoznačný postoj. Na druhou stranu trochu zamrzí, že když už se tvůrci rozhodli šlápnout do vosího hnízda, mohli poukázat přímo na nejvyšší představitele a ne jen obvinit "anonymní" nomenklaturu okolo, která se nechala přesvědčit vlastní propagandou. Film samotnej je samozřejmě výborně natočen, akce je dynamická a přitom realistická, tak jak to kromě Greengasse předvádí třeba Michael Mann. Jen škoda vzpomenutého klouzání po povrchu, takže si občas divák klade otázku jestli je to inteligentní film s akčním dějem nebo prostě jen akční film s inteligentním dějem. Na závěr ovšem chci poznamenat, že na demokracii přecejen něco je, když je něco takového možno natočit, byť to určitě není jednoduché. (07.06.2010)

Nemohu si odpustit slovo rutinna. Dravý střih a syrovost jsou u Greengrasse hlavní devizou a zároveň věc, na kterou se ve svých filmech fokusuje zdaleka nejvíce. Tudíž vychvalovat tyto věci mi přijde celkem zbytečné. Je to stejné jako kdybych se udivoval, že mne automobil doveze z jednoho místa na druhé, přičemž nic jiného se od něj neočekává. Nevýhodou Green Zone je to, že téma o kterém pojednává nemůže být pro diváka tak osobní, jako honba za pravdou v podání fyzické osoby Jasona Bourna, s kterým divák soucítí každý úder, i myšlenku. Zde se globalizuje a divák je tak díky tomu odtržen od hlavním hrdinů a blízká vazba/personifikace tudíž prakticky neexistuje. Akce dobrá, tempo dobré, Damon se stále umí prát a hudba je pořád stejně úderná. Funguje to zkrátka opět slušně, ale je to pouze o tom odvyprávět. To mi nestačí. (17.07.2010)

Zelená zóna mi přijde jako film, který si prostě Paul Greengrass natočit chtěl, aby světu "sám" něco řekl o americké politice a globalizace celkově. A po posledních dvou dílech Bournea na to dostal dobré herce i pořádný balík peněz (100 milionů na zemi nenajdete, dvojnásob když jde v podstatě o politicky zaměřený válečný film "o pravdě okolo americké invaze do Iráku"). Výsledek je proto docela plochý a jednostranný, ale technicky skvěle zvládnutý. Pocit, že už jsem něco takového viděl mě však zneklidňuje. (05.08.2010)