Zajíček bez oušek

Od německé produkce jsem nečekal hodně, ale ani málo. A ouha jaké to překvapení. Zajíček bez oušek je film, u kterého jsem se vážně nenudil. Míst k zasmání tam bylo dost. A takových romantických komedií je v poslední době málo. Asi ve 3/4 filmu se dal děj ukončit romantickou scénou a bylo by to na výtečnou, ale Til Schweigeren šel ještě dál. Uvidíme, co nám přinese Kuře s ušima. Za mě 85 %, bravo. (23.11.2011)

Typická Schweigerovina o nenapravitelném proutníkovi, který se jednoho dne zamiluje. Chvílemi romantické, chvílemi vtipné k počůrání (úvodní gag Jürgena Vogela, teorie o tří typech mužů podle jejich přístupu k orálnímu sexu, scéna s taxikářem), ale chvílemi bohužel až moc vulgární a nucené. Til Schweiger jako Ludo sympaťák (zvláště v kombinaci s jeho bláznivým kolegou fotografem), Nora Tschirner v roli Anny příjemně praštěná. Výborný soundtrack v čele s The Killers a One Republic. (17.07.2011)

Vezměte kteroukoliv americkou romantickou komedii, co tu má hodnocení kolem padesáti procent, zasad'te ji do německého prostředí a máte Zajíčka bez oušek jak vyšitého. Jediné, co tady alespoň trochu funguje, je jiskření mezi hlavním párem ve stylu - co se škádlívá, rádo se mívá, ale co je to všechno platné, když jim podráží nohy scénář, plný hloupých situací a ještě hloupějších dialogů a navíc mám osobní problém s hlavním milovníkem Ludem, protože já tyhle nordické krasavce zrovna dvakrát nemusím. Aspoň, že ta Anna je docela roztomilá, ale to, že je největší kráska filmu okolím všeobecně přijímána za obludu, jen proto, že nosí brýle a tlustý vlněný svetr, je už klišé dokonce i v parodiích. (01.02.2014)

Možná fakt, že se podstatná část filmu odehrává v mateřské školce, svedl scénáristu k tomu, že i charaktery dospělých odpovídají spíše dětskému chování. Anebo mateřská školka byla poslední ucelené vzdělání, které scénárista získal. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se hrdinové chovají přihlouple dětinsky a vedou spolu zcela pomatené dialogy? K tomu ještě musíme přidat trapné berličky, které děj postrkují násilně dopředu, jako například "náhodně" otevřené dveře do bytu, takže hlavní hrdince nic nebrání spatřit svou lásku v posteli s úplně jinou ženou. Nebo scéna vyznání, kdy to podstatné sdělení vždy znovu přehluší lodní siréna - to bylo snad inspirované Smoljakovým povídáním o vodníkovi ve filmu Na samotě u lesa. Hrdinka se na první rande obleče a namaluje jako modelka, ale na filmovou premiéru, kde ji čeká pózování na červeném koberci, si vezme svetřík se zvířátky a snad dokonce ještě poblitý od dětí z mateřské školky... ____ Ostatně i láska mezi ústřední dvojicí vypukne zcela nesmyslně, u obou z páru se projeví najednou jako zásah z čistého nebe, když teprve scénu předtím si byli lhostejní, nebo se i nesnášeli. ____ Kladem snímku jsou sympatičtí herci, závěrečná pomsta taxikáři a dva dialogy - jeden o nezávazných vztazích a druhý o intimnostech - ty bych, kupodivu, i podepsala, ale jinak je to jen plácání do vody. /16. 12. 12./ (16.12.2012)

Díky bohu, že Němci neznají jen Pilcherovou a umí i normální hezký romantický komedie. Šablonovitý, s jasným koncem... Tak čím je tahle výjimečná? Chemie hlavní dvojice funguje, ona správná a sympaťačka, on je týpek z Knockin' on Heaven's Door; pak prostředí školky, které je dobrým zřídlem vtipných a úsměvných situací (pár dětských hlášek fakt stojí za to); a živá rom-komová hudba. Jen škoda, že z toho nevyždímali víc, potenciál by byl. # viděno: monitor, 5.1 # příběh 6 | hudba 7 | humor 4 | akce 1 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 (21.11.2012)