バッカーノ!
Baccano!
Kamera:
Jošihiro SekijaHudba:
Jošimori MakotoHrají:
Masakazu Morita, Acuši Imaruoka, Hirojuki Jošino, Masaja Onosaka, Daisuke Namikawa, Keidži Fudžiwara, Sajaka Aoki, Kenta Mijake, Ken Narita, Miki Itó (více)Epizody(16)
-
Fukušačó wa džišin ga šujaku de aru kanósei ni cuite kataranai (E01)
-
Rófudžin no fuan o joso ni Flying Pussyfoot go wa šuppacu suru (E02)
-
Randy to Pecho wa party no džunbi de isogaší (E03)
-
Ladd Russo wa ói ni katari ói ni sacuriku o tanošimu (E04)
-
Jacuzzi Splot wa naite obiete banjú o furuu (E05)
-
Rail tracer wa šanai o anjakuši gjakusacu o kurikaesu (E06)
-
Subete wa Advenna Avis gó no sendžó kara hadžimaru (E07)
-
Isaac to Miria wa wareširazu šúi ni kófuku o makičirasu (E08)
-
Clare Stanfield wa čúdžicu no šokumu ni sukó suru (E09)
-
Czeslaw Meyer wa fušiša no kage ni obie sakurjkau o meguraseru (E10)
-
Chane Laforet wa futari no kiadžin o mae ni činmoku suru (E11)
-
Firo to Gandor sankjódai wa kjódan ni taoreru (E12)
-
Fušiša ma só de nai mono mo hitošinami ni džinsei o óka suru (E13)
-
Graham Specter no ai to heiwa (E14)
-
Kókjú džútakugai ni tadoricuita furjó šónentači wa sore de mo icumo to kawaranai (E15)
-
Monogatari no owari ga atte wa naranai koto o Carol wa satotta (E16)
Obsahy(1)
Autor novely "Baccano!", Ryohgo Narita, ju voľne preložil ako „hlúpy zmätok“ („stupid commotion“). Príbeh je rozprávaný v štýle Pulp Fiction, kde viacero príbehov postupne do seba zapadá. Píše sa rok 1711 a skupina alchymistov hľadajúca večný život sa zíde na lodi aby vyvolala „démona“, ktorý pozná toto tajomstvo. Démon im dá čo chcú - elixír života, spôsob ako ho pripraviť a ako ukončiť život nesmrteľného. Nasledujúcu noc začnú alchymisti miznúť potom, ako sú „zjedení“ jeden druhým. Keď si uvedomia akou sú pre seba hrozbou, rozpŕchnu sa po svete. O viac ako 200 rokov neskôr sa nesmrteľní opäť stretnú a začína „hlúpy zmätok“. (NeosinneR)
(více)Recenze (59)
Kdybych se v ději a v postavách zhruba do dvou třetin absolutně neztrácel, tak bych byl nepochybně mnohem spokojenější... tzn bych se asi dostal na hranici naprosté dokonalosti mezi "obyčejnými, nefilosofujícími" anime seriály vůbec. A také je škoda že ten úvodní způsob retrospektivního vyprávění zkrze dva novináře nevydržel déle, jejich počáteční mapování příběhu a zkoumání jak ho vlastně vyprávět (a tedy jaký příběh to vlastně má být) je velice chytré a zábavné. 8/10 ()
Tohle se tak úplně nepovedlo. Problémem není příběh vyprávěný napřeskáčku v různých časových rovinách, ale příliš velké množství postav. A že některé z nich jsou velmi otravné (Izák, Mirie, Jakuzzi, Czes), tomu taky zrovna neprospívá. Naopak jsem litovala malého prostoru pro postavy, které mě zaujaly (Chane, Ennis, Firo). ()
Nelineární forma vyprávění je často dobrou volbou. Pokud tedy není použita jen kvůli násilnému zamotání děje s cílem vypadat za každou cenu hlouběji. Ruku v ruce s tím jde obrovské množství charakterů, které je v Baccanu také strašně přestřelené. Ještě horší je však to s poměrem likeable a naprosto zbytečných postav a jejich času "na plátně". To co fungovalo v knize nemusí nutně fungovat v anime. Tvůrci se však o pár let u Durarary pochlapili a tento převod se jim tam povedl takřka bez výhrad. Baccano je sice kvalitní, nicméně ani zdaleka ne tak jak jsem z jeho pověsti očekával. ()
Je rok 1930 a povedená dvojice zlodějíčků Miria a Isaac se právě chystá na další akci... Je rok 1932, gangsteři, a nejen oni, pátrají, kam zmizel jakýsi Dallas Genoard... Také je rok 1711 a na jisté lodi plující přes Atlantický oceán se schyluje k něčemu neskutečnému... Hlavně a především však je rok 1931 a transkontinentální express Flying Pussyfoot právě vyráží z Kalifornie do New Yorku. Cesta to bude dosud nevídaná, protože tolik vyšinutých i jinak zajímavých jedinců se hned tak pohromadě nevyskytne... Tempo a způsob vyprávění - Baccano v sobě nemá hluboké filozofování a do duší svých hrdinů nahlíží jen letmo. Na takové věci nemá totiž čas. Pouhých 13 dílů a mraky postav, z nichž téměř každá je zvyklá jednat a každá jedná po svém, lstivě i přímo, čestně i podle, promyšleně i impulzivně, důstojně i směšně... Tempo je vražedně rychlé a přece seriál pramálo klopýtá. Spíše poskakuje jako pobavený ďábel, tu je v roce 1930, hned zase o dva roky dále, aby se vrátil do vlaku v roce 1931 - a ani události v těchto rocích nejsou řazeny chronologicky. Způsob vyprávění je skutečně rafinovaný. Baccano rozhodí pár střípků z příběhu, pak ke každému střípku přilepí střípek další, tu se zase vrátí ke starému a nabídne jej z pohledu jiné postavy, to vše způsobem vzrušujícím a napínavým. Opravdový příběhový striptýz, který kalhotky odhodí až v úplném závěru, přesně jak to má být. Z formálního hlediska však vrchol seriálu IMHO přichází už v první polovině prvního dílu, ve které se pátrá po začátku příběhu a hlavním hrdinovi. a během níž dvě osoby stylizované do role vypravěče rozhodí střípky první, představí postavy a nadhodí mnoho záhad, po jejichž rozluštění bude divák po zbytek seriálu bažit. Seriál tak v sobě svým způsobem obsahuje vlastní trailer. Padnoucí hudba - Spád a napětí není jen dílem útržkovité formy vyprávění, ale i výborně zvoleného hudebního doprovodu, dobově laděného do 30. let. Baccano také má jeden z nejlepších openingů mezi anime seriály. A určitě opening nejužitečnější, jelikož nám představí většinu pro seriál důležitých postav a věřte, že v baccanovitém množství se to hodí. Žánr - Jak už zmínili Mandelbrot a Mantis, Baccano je žánrový mix a mezi žánry skáče stejně lehce jako časem. Jako by tenhle užásný bastard vznikl obcováním dvou těžko slučitelných postav, paní Makropulos a Al Caponeho. Výsledek je, pro nekoho možná překvapivě, velmi atraktivní. Verdikt - Po dlouhé době jsem nucen rozšířit svou TOP mezi anime seriály. Baccano sice není prosto chyb, např. v podobě ne vždy úspěšných pokusů o vtip, v určitých nejasnostech v příběhu (ale snad mi jen něco uniklo, něco co při druhém zhlédnutí chytnu), ale takhle dobře jsem se nebavil zatraceně dlouho, a to musím ocenit. ***** jak vyšitých. Bonusové díly - Tři bonusové díly 14-16 přinášejí vlastní nový příběh a také odhalí pár drobností o některých postavách. Není to už taková zábava jako díly předchozí, zápletka je velmi jednoduchá, ale na druhou stranu se člověk více nasměje, hlavně díky jednomu automechaniakálnímu gangsterovi. () (méně) (více)
Mňam, to je přesně ončo! Stylovka, která nenechává mozek a jeho pozornost usnout, aby se mu v závěru patřičně odměnila. Vskutku, je to vše takový kontrolovaný bordel nebo puzzle, který stavíte od oblohy. Shodneme se asi všichni, že těch postav je tu jak důchodců v Kaufu, když je sleva a možná už mi taky mysl tak neslouží, ale nemůžu se zbavit přesvědčení, že jsme ne všechny potřebovaly. Než ty přeskakující časové linie mi dělalo problém si zapamatovat jména a role, kdo patří do jaké rodiny a kdo všechno patří k těm "nadaným". Jakmile se ale dostaneme do vlaku, obrátky jedou na maximu, tady litry krve, támhle litry krve, sem tam nějaký řezník, ubulenec, děcko a spousta způsobů, jak někoho zabít. Yesssss! A ani trochu mi nevadí, když uprostřed mysteriozně-masakroidní statě se zjeví komický aspekt v podobě roztomile vyšílujícím a štěstěnou políbeným duem Isaaca a Mirii, protože bez nich by pro mě Baccano! asi nefungovalo. Fígl s ukradenými dveřmi od muzea je něco, co má bránice absolutně nečekala. Scénář jednoduše tuší, kdy je vhodné podusit, kdy zase odlehčit, kdy zafilozofovat a nezadrhne se i přes drsný nápor dění stejně, jako Flying Pussyfoot. Kresba témeticky sedla, hudba je ale teprve bonbonek. Solidka, lepších 4* ()
Galerie (30)
Reklama