Občan Havel

Tenhle film neberu jako pomník Václavu Havlovi. Spíš je to cesta časem do dob, kdy českou politiku (i tu takzvanou vrcholnou) šlo brát s humorem a nadhledem, aniž by to musela být zároveň obrana proti ní. A jako takový stroj času funguje Občan Havel na jedničku. Jen ta (černá) komedie mi v žánrech opravdu chybí. Nejemotivnější moment: Olžin pohřeb. Nejzajímavější moment: schůzka s Milošem Zemanem. Nejvtipnější moment: záběr na blaženě se usmívajícího Václava Klause sedícího v Redutě. (24.01.2013)

Napsal bych, že už dlouho jsem si žádný dokument takhle nevychutnal, ale nemůžu protože nedávno jsem viděl podobně skělou, byť úplně jinou a dějinně méně závažnou "Ivetku a horu". Kouteckého zákulisně časosběrné dílo má při vší své nadsázce značnou historickou hodnotu a navíc mi pomohlo zpětně si uvědomit, jakého - sice civilního a v projevech neohrabaného, přece však velkého - prezidenta jsme to vlastně měli. Korumpující vliv moci se ani Havlovi nevyhnul, i na něj, jak kamera občas vtipně zaznamenává, doléhají třeba návaly marnivosti. Také řada dalších jeho obyčejně lidských slabostí je vidět. A přesto dokáže proti opojení vládnutím bojovat za pomoci sebeironie a věrnosti hodnotám, s nimiž se nedá kupčit. Pro formální nedostatky svého vystupování někdy v blízkém okolí budí smích, ale nikdy nepůsobí opravdu nedůstojně. Za neokázalým zevnějškem se totiž skrývá obrovská mravní síla. A jak neklišovitým, kultivovaným a přitom šťavnatým jazykem dokáže Havel věci pojmenovávat! Pod návalem každodenního, z médií se valícího politického blábolení jsem málem zapomněl, že se dá mluvit taky takhle . Poznámka na okraj: nikdy bych nevěřil, že mě dokument o politice dojme, ale tomuhle se to podařilo hned na začátku - když jsem viděl Havlovu bezprostřední reakci (a též reakci jeho ženy) na zprávu, že byl právě zvolen prvním prezidentem ČR. V takový okamžik mohl emoce jen těžko hrát... a v jeho očích nebylo zadostiučinění vítěze, byla tam tíha, jaká bývá ve tvářích lidí povolaných k nějaké službě a vědomých si morální povinnosti břemeno přijmout i navzdory osobním náklonnostem... nechci to všechno příliš mytizovat - vždyť sám tento dokument je spíš mýtoborný - ale hned jsem si mimoděk vzpomněl na Froda, na Prsten a na horu Osudu. Takového prezidenta si mohu vážit i s jeho politickými chybami a lidskými nedostatky. Nastavuje nelichotivé zrcadlo řadě takypolitiků, co se hemží kolem. (26.01.2009)

Námět: Pavel Koutecký .. Citlivý a hluboký dokumentární sestřih (byť je třeba počítat s faktem, že ze 120 hodin materiálu dostaneme 120 minut), kde hodně záleží na postoji a sym/anti-patii k danému občanu. Pro někoho tendenční, líbivě sestříhaný, pro naivky, ale znáte to naše "Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde." Pro mne pan Havel něco znamenal, v sortě politiků měl samozřejmě také své chyby, přesto působil důstojně (v úřadu místy lehce zmateně), morálně, humánně - prostě osobnost - kterou JE dodnes. Jednou z našich novodobě největších! Takže, pokud si bývalého pana prezidenta, obdobně jako já, vážíte, budou pro vás dvě hodiny v zákulisí prezidentského úřadu v jeho společnosti skutečně zábavné a přínosné. Výborně jsem se bavil až upřímně smál mnoha interním nitkám, které jsou podány v poutavých, pointovaných souvislostech. Ocenil bych možná více časově orientačních bodu, které jsou sice později prezentovány skrze vložené Televizní noviny, ale přesnější chronologická orientace by jistě prospěla hlavně pro zahraniční publikum, protože Občan Havel bude jistě hodně vyhledáván i za hranicemi naší zemičky. ___ Ohledně sym/anti-patii - třeba na Klausovu "kuchyň" bych určitě do kina nešel (jeho arogantní ego politický přístup je v “Občan Havel“ vlastně to nejzábavnější a této jeho povahové stránky by jsme se v jeho dokumentu stěží dočkali). Ostatně doufám, že za týden (pozn. nevyšlo to, bohužel - tzn. na dalších 5 let jsem bez prezidenta!) z něj bude také jen bývalý prezident, konečně opustí vrcholovou politiku, kde se drží už spíše jen setrvačností a bude si nadále hrát na svém soukromém písečku, bojovat své soukromé války a prezentovat svůj egocentrismus jen na svůj, nikoliv státní, účet. ___ Hodnocení Občan Havel tedy odpovídá mým sympatiím a tímhle dávám jasný a plný palec nahoru. (31.01.2008)

Očekával jsem, že se dovím více z prezidentského zákulisí. Bohužel o toto zákulisí jsem se musel dělit z Havlovými názory a úvahy, z nichž byla pro mě zajímává nebo spíše nová jen určitá část. Zejména bych zmínil jeho názor na byrokracii v evropských institucích. Dovolím si co nejpřesněji citovat pana Havla " Mají tam stovky úředníků na válku v Albánii, pak je válka v Albánii a oni se ptaj jak je možné, že je válka v Albánii ? K čemu tam jsou? Na hovno ! Co vědí o Albánii ? Hovno !" Krásná ukázka pro soudruhy z ODS, kteří tvrdí že Havel nemá názor. Dále se mí líbilo co řekl ohledně prodeje SVÉ Lucerny !! To sedlo, to sedlo ! Ze zákulisí se mi nejvíce líbilo vše, co se týkalo jeho vztahu s Klausem a ke Klausovi. Hrozně rád jsem viděl a slyšel i Olgu Havlovou, myslím si, že každej chlap by byl na takovou ženskou pyšnej, to, že za ním stála i v nejhorší době z ní dělá nesmírně silnou a mě ohromně sympatickou ženu, která byla navíc charismatická a noblesně šarmantní . Velkým překvapením byla pro mě Dagmar Veškrnová - Havlová, na její adresu jsem měl jen mnoho ironických poznámek, ale po tomhle dokumentu mám pocit, že nebyly na místě. Na mém názoru na její vztah k panu Havlovi asi silně zapracovala media a na mém názoru přímo na ní zase zapracovala její poněkud "nešťastná" mediální prezentace. V tomto dokumentu mě byla Dagmar sympatická, byla zábavná / kolíky na zadku/ a hlavně působila skutečně jako bytost, které záleží na jejím manželovi, má ho ráda a obdivuje ho za to co umí , jaký je a co dokázal. Neměl bych však čistý svědomí, kdybych nezmínil i zápory dokumentu, především jsem čekal více "zákulisních" informací. Jak dlouho probíhají přípravy na státní návštěvu u prezidenta, jak Václav Havel jedná s českými politiky a hlavně jak probíhala jednání s prezidenty USA, Ruska, Francie co si jako mezi sebou říkají. Nemyslím politického, ale osobního na to jsem se těšil. To, že Jacques Chirac jel po Dáše mě nestačilo:) Taky jsem chtěl znát jaký má pan Havel vztah k různým světovým politikům. S těžkým srdcem dávám dokumentu Občan Havel pouze lepší průměr. S těžkým proto, že jsem musel odlišit hodnocení dokumentu od hodnocení osoby. Václav Havel totiž jako člověk, politik i občan má u mě pět hvězdiček. Od roku 1989 až do současnosti / komunistický prasata před rokem 1989 nepovažuji za lidi a tak je ani nepočítám/ zůstal pro mě jediným politikem, jehož názory respektuji i když s nimi ne vždy souhlasím a kterého si nesmírně vážím za jeho postoje, za jeho povahu, za jeho myšlení a hlavně za hodnoty které sdílí. Václav Havel mě v politice chybí. S ním totiž odešla má poslední naděje v politickou morálku, lidskou slušnost a pravdomluvnost. Dne 17.11. Po další projekci zvedám o jednu hvězdičku, protože Havel je prostě VELEFRAJER ! (24.02.2008)

Tak jsem se na to podíval podruhé a musím říct, že to není zas tak špatné a místy dosti vtipné. Na druhou stranu musím říct, že jsem nepochopil záměr autora. Jestli to zamýšlel jako představení pana Havla, našeho prezidenta, normálního člověka, kterého obnaženě vykresluje prostříhaným materiálem, který za těch x let nashromáždili, pak si nemyslím, že to byl dobrý nápad. Styl polidšťování hlavy státu jsme tu měli již za T. G. Masaryka. Ono je ale jiné, když se na to dívají lidé po téměř století, a když se vás tyto události přímo dotýkají. Samotná postava Havla spíše ztrácí své kouzlo a váhu, pod tíhou tohoto dokumentu. Je to hezké, připomenout si vše, ale nemyslím, že je právě toto šťastný způsob. Otevřené dveře do pracovny prezidenta nám o něm moc neřekne. Pokud už jsem čekal nějakou poctu (víceméně), pak toto je spíše představení samotné role prezidenta, jako zaměstnání, nikoli samotného občana Havla, jednoho z nás. 65% (18.11.2013)