Občan Havel

Tak jsem se na to podíval podruhé a musím říct, že to není zas tak špatné a místy dosti vtipné. Na druhou stranu musím říct, že jsem nepochopil záměr autora. Jestli to zamýšlel jako představení pana Havla, našeho prezidenta, normálního člověka, kterého obnaženě vykresluje prostříhaným materiálem, který za těch x let nashromáždili, pak si nemyslím, že to byl dobrý nápad. Styl polidšťování hlavy státu jsme tu měli již za T. G. Masaryka. Ono je ale jiné, když se na to dívají lidé po téměř století, a když se vás tyto události přímo dotýkají. Samotná postava Havla spíše ztrácí své kouzlo a váhu, pod tíhou tohoto dokumentu. Je to hezké, připomenout si vše, ale nemyslím, že je právě toto šťastný způsob. Otevřené dveře do pracovny prezidenta nám o něm moc neřekne. Pokud už jsem čekal nějakou poctu (víceméně), pak toto je spíše představení samotné role prezidenta, jako zaměstnání, nikoli samotného občana Havla, jednoho z nás. 65% (18.11.2013)

Rovnou řikám, že Havla nemam moc (teda spíš vůbec) rád. Nebudu tady hodnotit osobu pravdoláskovce Havla, ale film Občan Havel. Já jsem tak nějak očekával dokument, kterej mi připomene ty 90. léta a třeba se i něco zajímavýho dozvim. Místo toho 2 hodiny čumim na domácí video. Tohle prostě neni dokumentární film. To je akorát taková marná snaha vykreslit Havla jako největšího sympaťáka po Sluncem + občas poplivat jeho odpůrce (tady byl terčem hlavně Václav Klaus a celkově SPR-RSČ). Jestli v celym dokumentu bylo něco zajímavýho z historickýho hlediska, tak snad akorát setkání s Milošem Zemanem. Ale na místě Zemana bych Veškrnu asi tak po minutě musel nejspíš umlátit tupou stranou sekery. Pak mě teda ještě pobavilo, že jsem se dozvěděl, že Dáša se před tim slavnym pískánim dost posilnila šampáněm. Prostě první "dáma" jak se patří. Nejdřív si vožrat držku (za peníze daňovejch poplatníků) a pak udělat ostudu ve sněmovně. Uvažoval jsem, že dám 2 hvězdy, ale strašně mě iritoval pohled na xicht Džamila Kocába, kterej se tam občas vyskytoval, takže speciálně za Kocába hvězda dolu. Jinak bych si docela rád přečet názor Vítězslava Jandáka na tento film :-) (24.03.2011)

Přiznám se, že jsem čekal něco jiného. Něco více upřímného, lidského a do zákulisí "Hrádečku" jdoucího. Něco ve stylu jeho knihy Prosím stručně. To je pohled do prezidentské kuchyně. Tohle ne. Občan Havel totiž ve výsledku není o Havlovi politikovi, ani o Havlovi dramatikovi, ani o Havlovi "muži z lidu v úřadě" a již vůbec ne o obyčejném občanu Havlovi. A vinu bych hledal v tom, že Pavel Koutecký neměl možnost svůj dvanáct let natáčený materiál sestříhat. Nechci vzbudit dojem, že je výsledek nezajímavý či snad nudný. Není. Jen je o půlhodiny delší než by se slušelo a je v něm překvapivě málo momentů, které takříkajíc uzemní (Zeman, kauza Lucerna, pohřeb Olgy, úřednická mašinérie EU "vs" válka v Albánii a pár dalších). Zároveň je až příliš vidět, že se Vašek nedokázal s kamerou zcela sžít. Občana Havla bych přes všechny zápory doporučil (ideálně na televizní obrazovce), byť dělá Havlovi spíše medvědí službu. Pobaví totiž, svým rozsahem a necenzurovaností je až výjimečný, upřímně se několikrát od srdce zasmějete (otcovské oprašování Klause vejde do Zlatého fondu), něco se i dozvíte, ale trvalejší hodnotu tu nehledejte. Není to totiž ani ryba ani rak. A je jedno zda je vám osobnost Havla odporná či mu nasazujete automaticky svatozář. Snad jen pokud je vám ukradený, tak nemá smysl se tímto počinem zaobírat. Tady si každý to své najde, ale nebude toho mnoho. Výsledné hodnocení spíše odráží mé zklamání nad tím jaké to bývalo mohlo být než skutečné kvality Občana Havla jako dokumentu. PS - Mohlo by být zajímavé, vzhledem k množství materiálu, se za pár let s určitým odstupem ponořit do archivu a zkusit to sestříhat jinak. Lépe. (31.01.2008)

Nemůžu než uznat, že název dokumentu dosti hodně vystihuje obsah. Přišlo mi to poutavé, zajímavé, často i vtipné a nelze opomenout to, že Havel opravdu ví, co říká.. a říká to s velkou grácií. Moc se těším na režisérský sestřih (i při těch 2 hodinách to uteklo až moc rychle..), malou výtku mám - a nejen já, soudě dle některých okolních komentářů - k prakticky žádnému 'otitulkování' jmen lidí nacházejících se v blízkosti Havla. I když vzhledem k 'hladkému' a ničím nerušenému průběhu to bylo možná záměrem. (28.05.2008)

Občan Havel je neskutečně nepolitický film, plný názorů hlavní postava, pana Václava Havla. Jako relativně mlaďas nemůžu řadu z opravdu politických věcí, které se v tomto dokumentu řeší ani postřehnout, jelikož jsem se o politiku začínal, teda o trochu více než předtím, tedy nijak, zajímat relativně nedávno, i tak jsem si tento dokument opravdu s radostí užil. Věděl jsem jak na tom pan Havel byl, jak se se životem popral a i jak prožíval svá léta za prezidentským stolem, to co se stalo mimo oko bulváru, co bylo utajeno, odkrývá tento snímek, ne tedy politicky, ale spíše opravdu, a hodně osobně. Václav Havel, je jedna z mála těch opravdu sympatických postav, které se v naší politice mohli objevit, měl své nepřátele ale i přátele a rozhodně si vždy stál za svými názory, které měl zajímavé a s řadou z nich s radostí souhlasím. Že je tento dokument více osobní už jsem jednou říkal, ale že bude také tak vtipný, to jsem opravdu netušil. Nejhorší je, že to je opravdu všechno myšleno vážně, ale tak nádherně a apoliticky, že se nejde tomu všemu pro jednou nezasmát. Vždyť politika je jen hra, na kočku a myš, tak jak to už ukázali v anglickém seriálu Jistě pane ministře, kde to všechno bylo obdobným gestem řešeno, tak jako se za poslední dobu řešila volba nového prezidenta. Vše je to jen o sympatiích a každá osoba si najde své protivníky. Respektuji také pana Špačka, že s ním za tu celou dobu držel strunu, že mu se vším pomohl, za to jak sympatický, pohledný a příjemný člověk na první pohled je. To vše zabaleno do opravdu groteskního podtextu, kterému korunku na hlavu dává dialog Havla se Zemanem. Rád bych to tady napsal, ale to nejde, ztratilo by to ten moment překvapení. Každopádně na tuhle scénu bych se rád těšil pokaždé, kdy bych měl možnost tento film opět vidět, a fakt je, že bych se na něj s radostí znovu podíval. Jako český počin, má tento u mě úspěch neskutečný, byl jsem na něj v kině, poprvé, ve Světozoru a jsem za to rád. Fakt je, že jsem se dlouho od srdce na českém filmu nezasmál, i když je tohle opravdu spíše dokument. (24.02.2008)