Citizen Havel
Občan Havel
Scénář:
Pavel KouteckýKamera:
Stano SlušnýHrají:
Václav Havel, Bill Clinton, Jan Tříska, Václav Klaus, Dagmar Havlová, George W. Bush, Miloš Zeman, Ladislav Smoljak, Mick Jagger, Táňa Fischerová (více)Obsahy(1)
Na jaře roku 2006 se dokumentarista Pavel Koutecký chystal dokončit největší projekt svého života. Po třináct předchozích let měl totiž jedinečné privilegium natáčet Václava Havla v práci i v soukromí, měl přístup do míst, kam jinak nikdo nesmí, a se samotným prezidentem uzavřel dohodu, že až skončí jeho druhé funkční období, smí záběry použít. Pavel Koutecký se bál a těšil zároveň. Stovkami hodin natočeného materiálu se však nakonec probíral někdo jiný. Pavlův život skončil nečekaně a tragicky na jaře 2006. Nelehkého úkolu se ujali jeho přátelé a spolupracovníci v čele s Miroslavem Jankem. Kromě čtyřdílného televizního seriálu vznikl celovečerní film, který dnes uvidíte. Významné okamžiky v životě Václava Havla tu střídají zdánlivě všední události, a i když jsme často svědky lehce pikantních chvilek, nikdy nemáme pocit nepatřičnosti či bulvárnosti. Havel, ač charismatický muž s obrovským vlivem, byl také jenom člověk. A tento film daleko přesahuje hranice portrétu. Je to svým způsobem kronika, album, kterým listujeme a uvědomujeme si skrze jeho obrazy i střípky svých vlastních životů. (Česká televize)
(více)Recenze (561)
Příjemné, nevtíravé, všechna čest Kouteckému za skvělou práci. 8/10 ()
Velmi dobrý časosběrný dokument o jedné z našich nejvýznamnějších postav historie. Perfektní autentické záběry i ze zapeklitého zákulisí a nudnějších pasáží je pramálo. Úplně se nedokáže vrýt pod kůži, ale i tak precizní dílko. Docela závidím panu režisérovi, že měl takovou příležitost.......7/10 ()
Silný a morální film o morálním člověku - více takových. ()
Občan Havel mě nadchl z několika důvodů. Nikdy jsem nebyl extra fanouškem prvního českého prezidenta, přesto mě tenhle dokument dostal. Na osobnost a názory Václava Havla můžeme mít různý pohled, přesto nepochybně patří k největším osobnostem našich novodobých dějin. Časosběrný dokument o někom takovém je záslužný počin už jenom proto, že se někdo řadu let programově věnuje jednomu projektu, získá tím obrovský materiál, který pak sestříhá do nabitého dokumentu. A střih je jedním z velkých kladů tohoto díla. Dokument, který překvapivě nezřídka zabíhá na pole uměleckého žánru a je naplněn prvky komiky, akce, napětí, v případě pohřbu Olgy Havlové i komorního dramatu. Zajímavá sekvence s návštěvou Billa Clintona nakonec nechá diváka tápat, protože končí nezodpovězenou otázkou, jak se nakonec Klaus do tý Reduty dostal. Klaus ostatně celkově nebude tímhle filmem nadšen, i když si je samozřejmě určitě dobře vědom, co si o něm Havel myslí. Zatímco Havlovy veřejné projevy trpěly pomalým tempem, zdlouhavostí a složitými myšlenkově-větnými konstrukcemi, zcela jinou dimenzi rétorických schopností nabídlo jeho rozčilené polosoukromé vyjádření o prodeji Lucerny, naplněné vysokou kadencí slov, nenapadnutelnou argumentací a pregnantně vyjádřenými názory. A jestliže byl Pavel Koutecký připuštěn i na tak přísně utajenou akci, jako byl druhý Havlův sňatek, pak dokument dostává nádech exkluzivity a výlučnosti. Zatímco u jiných "celebrit" nás média krmí jejich svatebními dny málem až do postele o svatební noci, vzájemné ano manželů Havlových jsme viděli poprvé až tady téměř jedenáct let po svatbě. A nakonec nelze než pochválit sebeironický závěr. Snad žádný jiný státník (včetně našeho současného prezidenta) by nenechal deset let za sebou běhat chlapa s kamerou skoro až na záchod, to vše s nejistým výsledkem. A výsledek je víc než dobrý. ()
Promiň Vašíku ale tohle byla teda pěkná nuda.... ()
Srdce bijící pro Havla by rádo dalo pět hvězd. Bohužel to dost dobře nejde. Je samozřejmě možné jen spekulovat, jestli by ve výsledku byl Kouteckého film skutečně o tolik lepší, než tato verze, nicméně přesto mám neodbytný pocit, že Janek tak docela nevěděl, co výsledným materiálem chce říct. Je mýlkou domnívat se, že dokument, coby série nestrukturovaných výseků reality by měl být bez pointy. Citlivější střih a zhruba dvojnásobná délka by dokázaly učinit z Občana Havla jeden z nejlepších a nejdojemnějších životních příběhů všech dob. Alespoň tomu věřím. Přesto je však dobře, že snímek nakonec vznikl. Václav Havel je dost možná poslední velkou mýtickou osobností české politiky a němělo by se nadávat na fakt, že podobný film tento mýtus pouze posiluje, namísto toho, aby chladně a nestranně ukázal, že Havel je prostě obyčejný chlap. Politika přesně takové (v dobrém slova smyslu) bájné postavy potřebuje jako sůl, aby ji lidé mohli respektovat. ()
Poměrně dobrý dokument o tom, jak Havel jako prezident začal, jak byl zvolen znovu, všechny přípravy, organizace různých událostí... ()
Havel a takový vtipálek? Překvapení střídalo překvapení. Je opravdu záslužné, že film vznikl. Nic vykonstruovaného, změněného...Můj pohled na bývalého prezidenta (sice) zůstal stejný, ale mnoho souvislostí chápu daleko lépe. A hlavně jsem měla tu možnost udělat si na celou věc obrázek sama..."Co mám říct, až mi oznámí, že jsem byl zvolen prezidentem?Děkuji vám za informaci?" ()
Tak trochu mám při hodnocení problém odlišit sympatie k občanu a prezidentu Havlovi a sympatie k tomuto dokumentu jako takovému. Havel vychází s čistým štítem, nejvyšším hodnocením, takový, jakému jsem vždycky věřil, a navíc i překvapivě detailní a puntičkářský organizátor, byť v řadě případů je výsledný efekt naředěn jeho mírnou roztěkaností a nešikovností. Dokument je o jednu hvězdičku níže, na jedné straně vynikající poctivý a jistě velmi náročný počin, na straně druhé přece jen obsahující scény, ani ne snad zbytečné, ale nedotažené, ublížené přílišným kvapem vynuceným velkým časovým přesahem filmu (scéna s Clintovovou návštěvou Reduty, která, při větší míře vykrytí detailu a atmosféry, mohla být buď jedinečným dokumentem o tom, jak to tu nejmocnější muž světa rozbalil jako člověk, anebo naopak průkaznou studií toho, jak i v emočně rozvinutých situacích zůstává nejmocnější muž nade vším, protože si prosté emoce nemůže dovolit). Pár scén je ale skutečně dokumentaristicky dokonalých a lidsky strašně silných, protože nemilosrdně obnažujících postavy určující běh života kolem nás, za "normálních" okolností skryté za padesáti maškarádami připravenými nadbíhajícím štábem a novináři (úžasný rozhovor Havla s poučujícím, stále hrajícím Zemanem). Občas, podobně jako jiní častěji, píši do svých komentářů, že kdyby režisér ušetřil pár (desítek) minut a vypustil balast, bylo by to jistě ku prospěchu věci. Tady je dojem přesně opačný - škoda že nevznikl seriál zhruba trojnásobné délky, který by šel do hloubky nejen v několika úžasných scénách (viděl jsem verzi televizní, ale soudím, že je to ta delší, v opačném případě Nova vyplnila reklamami plných 40 minut a to mě děsí). ()
Obdivuji pana Kouteckého za jeho trpělivost, obdiv patří i panu Havlovi - proti tomu nic. Ale co s dokumentem? K otázkám civilnosti apod. pana Havla toho bylo řečeno již hodně (dle mého názoru k tomu tolik není třeba ani dokument, neboť tím byl prezident Havel pověstný, ale budiž). A co k tomu tedy mám? Výstižné jsou komentáře typu: "Skvělá ukázka, jak je Klaus špatný". Je otázkou: proč dokument "Občan Havel" tolik akcentuje vztah Havel - Klaus, přičemž negativa jsou jasně vyzdvihováná? Na úkor hašteření dvou Václavů jsou pomíjeny některé souvislosti a události a spíše než dokumentování "Občana Havla", vystupuje dokument jako rošťácký kopanec do Klausova zadku po boji. Chápu, že Klaus musí v dokumentu logicky zabírat hodně místa, hraje-li jednu z hlavních rolí v politickém porevolučním vývoji (a dělá sám sobě skvělou reklamu - možná činí tak, aby na něj dějiny nezapomněly:), ale proč je vykreslován jako ztělesnění zla, zatímco takový čerchmant Zeman si zahraje pouze epizodní roli požitkářského poloboha s hlavou plnou Masaryka? Možná hrál při kompletovaní dokumentu roli až příliš vývoj "současný" (důchodce Zeman chytračí z Vysočiny, ale nikdo ho neposlouchá, zatímco Klaus je prezidentem, který víří emoce ve Světě (negativní reklama, taky reklama), apod.), možná touha vnést trochu drama, možná potřeba být šokující a tedy více emotivní a přitažlivý, ... Škoda , trochu z toho zavání účelovost:) ()
Pan Havel je největší muž Česka, potažmo Československa. Má můj největší obdiv. Vše věnovaného jeho poctě musím řádně ocenit. ()
V první řadě bych si dovolil pochválit, do jisté míry, politickou korektnost snímku. Až na několik narážek a situací, které však už kvůli osobě pana Havla museli nastat, se dokument nestřetává s jakýmkoliv levicovím či pravicovým paradigmatem a ukazuje pouze identitu občana Havla. Mnozí vytíkají snímku málo "odtajněných" situací, ve své podstatě neexistující "bulvární" scény, řekl bych "moderní" prvky naší současné kultury. Já jsem naopak rád, neb režisér určitě ve 120 hodinách tento materiál měl, ale věnoval se pouze charakteristice a přiblížení, v pravdě tajemného, Václava Havla. Divák tak neuvidí nic nového, ale pozná kdo to je/byl prezident Havel, získá soukromé vyjádření ke všem důležitým milníkům prvních 15 let samostatné České republiky a jeho soukromí. Zajímavá zaležitost, jak filmařská tak informativní. Pro mě pěti hvězdičkový snímek, nemám moc co vytknout - skvělá forma, použit perfektní materiál... Možná, že bych ocenil ještě více soukromích názorů Havla, než jeho "spory" s okolím, ale neviděl jsem Director's Cut nebo SE. Prozatím tedy 4 hvězdy, možná i díky osobní sympatii k osobě bývalého pana prezidenta. ()
Dnes 18.12.2011 umřela největší persona našeho státu. Když jsem se zprávu dozvěděl, hrklo to ve mě. Tohle je šok pro celou Českou republiku a nejenom pro ní. Všechny televize se ve svých zprávách nezabývaly ničím jiným než smrtí našeho prvního českého prezidenta. A tak jsem i já sledoval různé záběry a vzpomínky. Bezmála 4 hodiny různých pořadů o Václavu Havlovi jsem se zájmem sledoval a utvrzoval se v tom, že to byl dobrý člověk. Velká škoda. Každopádně tento dokument Občan Havel mě velmi zaujal, obsahoval mnoho velmi zajímavých záběrů a nebude na škodu si čas od času připomenout život tohoto muže. Například prostřednictvím tohoto dokumentu. Procentuálního ohodnocení se zdržím, ale z úcty k Václavu Havlovi dávám 5 hvězdiček. Sbohem, pane prezidente. ()
Jedni ho budou zatracovat, druzi vynaset do nebes... Lec co se tyce z pohledu divaka, je to naprosto skvela podivana, plna vtipu, emoci a prirozenosti a opravdu smekam jak pred samotnym Havlem, tak pred tvurci...tvorit neco takoveho takto dlouho, to je vykon. ()
Když jsem šla na jaře z kina bylo to jasných pět hvězd. Byla jsem nadšená ,že Václav je taky vlastně člověk.Trochu nejistý, rozmarný, vtipný, moudrý, pravdomluvný.... Přesto se mi to do několika dní rozleželo a tehdy jsem hodnotila **** hvězdami. Uvědomovala jsem si ,že sestříhání těch třinácti let nebude nejspíše příliš realistické ,ale bude uděláno tak , aby se příliš neublížilo ,možná spíše zalichotilo..... Když jsem sledovala dokument nyní v televizi, už mi tak úžasný nepřišel a musím říct ,že na mě působil poněkud "šedým dojmem". Nemohu jinak a přehodnocuji za ***. Ještě chci říct ,že Václava Havla si vážím a mám ho doopravdy velmi ráda ,což se o jiném Václavovi už tolik říci nedá. ()
Borec! Náramně jsem se pobavil. A poučil. Byl to borec! (Bohužel BYL, Václav Havel dnes 18.12.2011 zemřel) ()
K lepšímu hodnocení filmu doporučuji přečíst it tuto recenzi z týdenníku A2: http://www.tydenika2.cz/archiv/2008/6/dojimani-nad-bezmoci-mocneho ()
Nevim co sem napsat, napadá mě jen samá politika a to se sem nehodí... tak aspon napišu co se mi líbilo a co ne. Líbilo se mi všechno... 100% ()
Celkem dobře natočený dokument. Nenudí. Moje hodnocení se týká jen zpracování dokumentu, né jeho obsahu. 90% ()
Související novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Cena Pavla Kouteckého zná svého vítěze
Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší dokument získala režisérka Bára Kopecká za film DK o kontroverzním a uznávaném architektovi Davidu Kopeckém. Film je podle poroty hluboce autorskou výpovědí… (více)
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)
Tento dokument je únavný. Týka sa v podstate iba času, kedy bol prezidentom Českej republiky, ale časy, pre ktoré nie je veľmi obľúbený u Slovákov, či môjho otca a to časy od roku 1989 do roku 1993, kedy sa udialo mnoho bláznivých reforiem, privatizácií a zločinov, tomu sa nevenuje. Ja by som ho kritizoval skôr za to "humanitárne bombardovanie" Juhoslávie, lebo to bol zločin, inak jeho rozhodnutia veľmi nepoznám a neviem posúdiť, kto mal pravdu, či kto mal toho viac na rováši, či Havel, či Klaus, či Zeman alebo tam bol ešte niekto, to neviem, vidím len výsledok a ten je zlý. Sem tam sa dokument venuje politike, sem tam jeho súkromiu, srandičky a srandičky, niekoľkokrát omieľaná americká hymna, stretnutia najmä s americkými prezidentmi, hurá vítajú ich v OSN, v americkom kongrese, ale čo je na tom dobré? Ono ho to ukazuje len v dobrom, len v pár stresových situáciách, ktoré by pre neho ako prezidenta stresové nemali byť, no vážnym veciam sa akoby nevenuje a tým, ktorým sa venuje, čo o ňom hovorili a on sa na nich smial, no akoby ho vnútorne trápili, tak tie nevieme posúdiť, to nie je jeho životopis, nepoznáme celú jeho osobnosť, len to, čo dovolili vydať, častokrát je ozaj také vylepšované s umelou aurou. Ani to, ako tam akoby urobili zlého z Klausa, to tiež veľmi nemôžme posúdiť, zostrihané veci nevedia veľa vypovedať o jeho vnútri a politike, ktorú viedol, či prečo netlieskal, to vôbec nemuselo byť, pri ani tak na povrch dobrom prejave, zlé. Veškrnová, neskôr Havlová mi aj s Havlom pripadala, že je taká žena, ktorá sa chce baviť a využiváť popularitu, no ťažké veci akoby nerada počúvala, aj Havel mi miestami taký pripadal, ale ozaj, nemôžme súdiť podľa niečoho takéhoto a to by vám malo byť jasné. Závery len z tohto sú ozaj len domnienky. Moja predstava o Havlovi ako kontroverznej osobnosti bola taká, že mal v sebe istú faloš, či ciele, ktoré bol schopný presadiť za každú cenu, no po tomto mám dojem, že taký nebol, ale skôr nevedel veci odhadnúť, pomenovať, bol len akýmsi hercom, čo ani anglicky veľmi dobre nehovoril a že sa na tú funkciu dostal akýmsi omylom, lebo nevyzeral súci, čo i len fabriku viesť. Ale opäť sú to domnienky, pravdoláskarov veľmi nemusím, neverím im, no zaškatuľkovať Havla nechcem, príde mi skôr ako symbol, nie ten, kto to tu viedol. Občas ma svojim excentrizmom prekvapil, divil som sa napríklad, aké darčeky dával, ako sa niekedy viditeľne nad niektorými vecami asi nezamýšľal. Nepríde mi ako človek, ktorý by bol výnimočný, či bol nejaký vizionár, dokonca ani ako zasnený a teda nie ako človek, ktorého by som mal extra uznávať, mali by mu stavať sochy, či pomenovávať po ňom veci. Nezaujímajú ma tie prekrúcané citáty, áno, zrejme slová nie vždy dobre formuloval a potom sa opravoval, myslím si však, že veci myslel dobre, ako konal, je už vec druhá. Takí Klaus a Zeman ho podľa mňa v inteligencii v mnohých veciach predčili, ale zas všetko len dojmy. Tento dokument mi neumožnil si naňho urobiť názor, bol to taký ako z kultu nejakej osobnosti, ukázať politika s ľudskou tvárou, proste nie je to nič z jeho kariéry poriadne, nič z jeho osobnosti poriadne, ani jeho súkromného života, proste taký prestrihaný životný príbeh, kde jednu chvíľu môžme vidieť jeho prvú ženu a o chvíľu ani nevieme prečo a už je v truhle. Chaotický film. () (méně) (více)