XXY

Myslím, že už na základnej škole sme sa učili o pohlavných chromozómoch. XX predstavuje ženské pohlavie, XY zase mužské. Teraz jedna otázka: akého pohlavia asi bude jedinec, ktorý má chromozómy XXY? Trikrát hádajte... To len na margo názvu filmu, ktorého hlavná postava je charakteristická tým, že disponuje práve spomínanými troma chromozómami. Je teda ženou alebo mužom? Je mužom aj ženou zároveň? Je to normálne? Je to abnormálne? Mala by si vybrať, čím chce byť a prispôsobiť sa? Musí jej záležať na tom, čo si o nej myslí okolie? To sú hlavné otázky, ktoré si film kladie. Medzi nami žijú ľudia, ktorí sú „iní“, ako väčšina. Ako najčastejšie pristupuje väčšinová spoločnosť k tejto inakosti? Bojí sa jej a preto reaguje (väčšinou) negatívne. Rodičia Alex tento fakt rýchlo pochopili a hneď po jej (jeho) narodení radšej dobrovoľne volia relatívnu sociálnu izoláciu. Schovávajú sa pred nástrahami okolia. Alex má však už 15 rokov a začína pomaly, ale iste objavovať (a naplno si uvedomovať) svoje telo a pocity s ním spojené. Začína hľadať samu seba a divák má možnosť naplno prejaviť svoju schopnosť empatie... Téma intersexuality mi prišla originálna a interesantná zároveň. Režisérka odviedla veľmi kvalitnú prácu. Na jej filmový debut tak skoro nezabudnem. Z hercov dominuje Inés Efron v roli Alex (perfektný výkon!), hneď za ňou nasleduje tradične výborný Ricardo Darín. (12.12.2007)

Spousta filmů dneška vypadá jako by je točili tvůrci bez problémů o hrdinech, kteří stejně jako oni reálné problémy nemají, a tak si vytváří pseudoproblémy. Je to jenom takový pokřivený obrázek nudy a konzumní společnosti. Typický příklad v žánru filmu se sexuální tématikou tvoří Shortbus. Snímek s podivným názvem XXY dokazuje, že film s podobným námětem může být natočený citlivě a se smyslem pro estetiku i závěrečnou katarzi. Tady nejde o nějaké laciné ždímání senzací, tady jde o nanejvýš hořké bolestné a pracné vyrovnávání se s genetickou vadou a z ní vyplývající nejistou sexuální identitou. Stejně tak se tam řeší i problém s homosexualitou a vůbec s tolerancí v oblasti sexu v 21. století, kde zdánlivě už neexistují tabuizovaná témata. Spousta věcí se ve filmu objevuje jen v náznaku, ale i ty nutí k přemýšlení. Líbilo se mi to, i když jde jen o malý a na první pohled nenápadný film. Celkový dojem: 90 %. (06.11.2011)

Bezcharakterní Alex jako symbol zastupující všechny kdo snad kdy měli co dočinění s intersexualitou. Syrově natočený snímek, který se snaží působit co nejpřirozeněji, možná lehce poeticky na mě ve výsledku působil jen prázdně, nevýrazně. To jediné co bych napsala k ději je právě ona již zmíněná intersexualita. Nic víc se nekoná. Děj se prázdně motá okolo jednoho momentu, nikam nepokračuje, hodně je nadhozeno k zamyšlení, ovšem dotáhnuto není nic. Film nic neříká, nemá prakticky závěr, pointu, ani vysvětlení. Postavy jsou bezcharakterní, přímo mrtvolně pasivní, jednoduše vycpávka prostoru obklopujícího Alex. Škoda, protože potenciál námětu rozhodně nechybí. (30.11.2013)

Křehké, minimalistické drama. Vyprávěné téměř beze slov, pomocí převážně detailních záběrů a vůbec precizní režie. O ohrožených druzích, o výjimkách a odchylkách. O vnímavosti. Oba ústřední mladí hrdinové naleznou intuitivně porozumění pro sebe navzájem; v jejich otcích se tu však zrcadlí dva rozdílné přístupy k životu: na jedné straně opravdový zájem o svou (nejen) práci, o záchranu raněných želv, na straně druhé chladná profesionalita plastického chirurga. Některé propasti lze překonat, s jinými je to horší. A nejhůř se překonávají ty, které zprvu vůbec nevypadají tak hluboce... (01.04.2008)

Mnoooo, zajímavé to bylo! Odtažité ale přitom i vtahující, smutkem i tápáním prostoupené komorní drámo o nelehkém životě jednoho dospívajícího človíčka a jeho nejbližšího okolí. Nic pro ty co maj rádi vše nalinkované, doslovné a přímé. Tento film nabízí naopak více otázek než odpovědí a podnětů k zamyšlení se. Plyne to pěkně pomalu a nic tu není černobílé a jednoduché, ani hlavní postava v podání výborné Inés Efron. Tuhle seňoritu už jsem viděl ve dvou filmech a je fakt dobrá, dokáže hrát i jen mimikou a výrazem v očích. A když tenhle zajímavý příběh dokonale dokresluje prakticky neustále svištící a zpívající mořský vítr a moře samotné, nemohu jinak než hodnotit hodně vysoko. (09.02.2016)